Kapitola šestnáctá - PADESÁT ODSTÍNŮ TAYLORA - O.P.T.

Koukám, že mám na celé knize víc jak půl tisíce přečtení:) Děkuju <3 O.P.T. = Očima Petera Taylora

      O téhle kapitole jsem až moc mluvila, na to, abych jí teď mohla smazat a dělat, že jsem nikdy nic takového nenapsala :D Ponaučení pro příště-(3xN) Nic Nikomu Neprozrazuj! :D Je fakt, že lidi, kteří ode mne četli třeba Avengers, jsou zvyklí na mnohem pikantnější scény:D Tohle je taková pohádka do školky. Nečíst to nikdo, koho znám osobně, je to 50 odstínů Taylora -asi jsem právě vymyslela název kapitoly:D Ale bohužel z 20 lidí znám asi 12, takže jsem to nepokoušela a rozhodla se napsat takovou miloučkou kapitolku:D (Víte jak je těžký pokusit se popsat myšlenkový pochody tohohle kluka? :D Jak jemu to v hlavě šrotí, to teda nevim :D)Tak jooo, konec vykecávání, můžete číst!:D (P.S.: Jste úplně zlatí, pokud stále čtete tučně napsané kecy :D )

                                                                                                                                                                        *Smith*

     Pomalu jsem otevřel oči, zvonil mi telefon, vzal jsem ho do ruky a během zívání četl, kdo mi volá. Byla to Daniell. No super. Mrkl jsem ještě na hodiny, deset dvacet, a pak jsem jí to zvedl. ,,Nazdar miláčku," usmál jsem se. ,,No kde seš?" vynadala mi hnedka, ale v jejím hlase jsem slyšel smích. ,,Počkej, musím se podívat, jsou tu peřiny, tak to bude asi postel, ale čí?" zavtipkoval jsem. ,,Sranda, že jo?" ujistila se. ,,Jasně, do jiný než svý nebo tvý bych nevlezl," ujistil jsem ji a doufal, že touhle větou jsem si vysloužil pozvání do té její. ,,Říkala jsem ti, že rodiče v osm odjíždějí a vracejí se až zítra v pět, je půl jedenáctý a ty furt nikde," stále mi dávala kapky. ,,No tak já se vysprchuju, nasnídám a přijdu, jo pusino?" navrhl jsem, protože poslední co jsem teď potřeboval bylo, aby se na mě naštvala. Byl jsem na dobrý cestě a nehodlal jsem si to pokazit. ,,Vysprchuješ se tady a než přijdeš, bude oběd, pojď!" zavěsila. Musel jsem se zasmát. Ne, Daniell mě nepozvala do postele, ale rovnou do sprchy.

,,Mami já jdu ven, jo?" zeptal jsem se a přitom si naléval pití. ,,A v kolik se vrátíš?" ,,Jakože nevím, jestli se vrátím dneska," zasmál jsem se a napil. ,,Ke komu jdeš?" ,,K Daniell." ,,Vy spolu zase chodíte?" začala už nepříjemně vyzvídat. Bezmocně jsem zavřel oči. Je jedno, kterému rodiči řeknete něco o svém milostném životě, stejně se to dozví oba. ,,Nikdy jsme spolu nechodili," ujistil jsem ji a hodil sklenici do dřezu. ,,Ale vždyť..." ,,Mami prostě to neřeš, jo?" obul jsem si boty a zmizel dřív, než stačila něco dodat. Zrovna jí tak budu vykládat o... no.. říkejme tomu kamarádství s výhodami. Zazvonil jsem u Danielli a během minuty už jsem byl u ní v obýváku. ,,Od rána jsem nic nejedl, tak doufám, že máš plnou ledničku," ujistil jsem ji. ,,Jasně, něco ti najdu," přikývla a otočila se čelem k lednici,která byla v kuchyni, propojené s obývákem. Takže já jsem si zatím mohl prohlídnout její nohy v těch mini kraťasech no a samozřejmě zadek. ,,Jogurt asi nejíš, co?" otočila se. Škubnul jsem hlavou směrem k jejím očím. ,,Eeee... co?" snažil jsem se uvědomit si, co říkala. Zasmála se. ,,Hele máš hlad, nebo to říkáš, jen aby si mi mohl koukat na zadek?" ,,No.. hlad mám, ale ten zadek je obrovskej plus," mrkl jsem na ni. Hlavně to nepřepískni Petere, buď milej, buď vtipnej, to vyjde! Ujišťoval jsem se v duchu. Vzala talířek s nějakým koláčem a šla si sednout vedle mě. ,,Díky, tohle jsem potřeboval," vzal jsem si dva koláče a během chvíle je snědl. Byl jsem opřený o opěradlo gauče, Daniell měla nohy na gauči, takže jsem k ní vlastně seděl bokem. ,,Víš, že jsi mi dnes nedal pusu na přivítanou?" ,,No jo, ty vogo! Jak jsem mohl zapomenout?!" vyhrkl jsem se smíchem a naklonil se, ona taky. Dali jsme si pusu a trochu se od sebe odtáhli, ale fakt jen malinko, tak akorát, abych viděl její pohled. Pohled, který jsem moc dobře znal, holky ho používaly, když si nedokázaly pomoct od vašich rtů, respektive od mých. Ať už jsme tancovali ploužák, seděli na lavičce v parku, leželi vedle sebe v posteli nebo byli u ní na gauči, věděl jsem, že tenhle pohled znamená jediné, můžu ji líbat, jak chci a z líbání se pak dá vytěžit i víc a to platilo pro kteroukoliv holku. Položil jsem ruku na její tvář a tentokrát se s ní doopravdy líbal. Začala si lehat na záda a já se tím dostal nad ní. Něžné polibky jsem střídal s vášnivými, tak jak to měla ráda. Najednou se zapnula televize, oba jsme sebou škubli. Daniell se začala smát a z pod zad si vyndala ovladač. Posadili jsme se. ,,No to ne, neříkej mi, že dávají tenhle film!" vyvalila Daniell oči. ,,Ten kluk se normálně odstěhuje, i přesto, že tu holku miluje..." začala mi vykládat děj toho filmu. Nikdy předtím mi nedalo tolik práce neprotočit oči, no... vlastně jsem se málem rozbrečel, takže jsem si lehl hlavou na její kolena a dělal jsem, že ji poslouchám.

,,Objednám pizzu, jo?" navrhl jsem, když běžely titulky filmu. ,,Jo, dám si hawaii," usmála se a dala mi pusu. Přikývl jsem a šel najít číslo. Nakonec to odpoledne bylo fajn, furt jsme kecali, jedli, šli se projít no a samozřejmě se líbali. Kolem devátý jsme seděli na její posteli a rozebírali většinu lidí ze školy, ale už bylo vidět, že ani dnes z toho nic nebude. ,,Asi bych měl už jít," usmál jsem se a koutky úst dal dolu. ,,Myslela jsem," kousla se do rtu, ,,že tu přespíš," nevinně zamrkala. Nemohl jsem si pomoct od širokého úsměvu. ,,To by si chtěla?" zvedl jsem obočí. Neodpověděla ,,Jo?" pobídl jsem ji k odpovědi provokativním tónem, místo toho mě ale začala líbat, bylo to tak nečekaný, že jsem trochu zavrávoral, ale tak příjemný, že jsem si na ty záda nakonec lehl sám. Zmýlil jsem se, když jsem si myslel, že ani tentokrát nebude víc.


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top