Pokračování Děsu

Loki se zhluboka nadechl, než zaklepal na dveře komnaty, kam nechal odvést Tonyho. Nepovažoval se za slabocha, ale přesto v sobě měl malou dušičku, když vstoupil dovnitř v lidské podobě.

Tony hleděl z vysokého okna na mrazivou pustinu. Přišel až k němu, položil mu jemně ruku na rameno.

„Sakra," zahučel vzápětí ze země a držel si čelist.

„Do prdele," vyhrkl Tony, klekl si k němu a položil mu ruku na tvář. „Promiň. Netušil jsem, že jsi to ty."

„Nevěděl jsem, že máš takovou ránu," zamumlal bůh.

„Když je potřeba."

„Asi jsem si to zasloužil."

„To teda jo. Máš co vysvětlovat."