Sebastian

"Hele, oba víme, že se ti to líbilo. Než začneš protestovat, že ne, že to vlastě bylo hrozný a bůh ví co ještě, uvědom si, že mi po stehnech teče tvoje sperma, takže takový námitky vůbec nemají smysl. Dobře? A teď. Pokud budeš chtít, můžeme si to zopakovat. Nechci po tobě žádný závazky, jen sex. Co ty na to?"

Damian

Čekal jsem, že mi nabídne sex, ale spíš jsem očekával, že mě bude vydírat, aby ho dostal. Tohle bylo příjemnější, ale i tak nemám zájem šukat kluka! Já jsem přece na holky...

"Hele bylo to fajn, udělali jsem si navzájem dobře, ale nebylo to to, co jsem čekal, celkem mě to zklamalo, takže když dovolíš, půjdu." Mírně jsem ho potáhl dopředu, abych mohl otevřít dveře a protáhnout se jimi ven.

Sebastian

No, nečekal jsem, že bude hned souhlasit. Když kolem mě procházel, zašklebil jsem se a ještě za ním křikl. "To řekni svýmu ptákovi a sperma v mým zadku!"

Dveře se zavřely a nechaly mě tak ve tmě. Povzdechl jsem si. Tak, to by bylo. Sex bychom měli a přestože jsem byl trochu smutný z toho, že ke mně potom choval tak chladně, byl jsem rád. První část plánu hotova. Teď k té druhé. Zaprvé musím zajistit, aby se mnou dál spal. A pak jen stačí, aby se domě zamiloval. Brnkačka. Bože, proč není v okolí čarodějnice, která by připravila nápoj lásky, když ji člověk potřebuje?

Trochu jsem vzpamatoval, očistil se, oblékl se a pak vyšel ven, míříc ke skříňkám. Musel jsem domů. Měl jsem na zítřek nějaké úkoly, testy a taky jsem se chtěl vyspat.

Damian

Došel jsem domů a mohl nad věcmi přemýšlet. Sebastianův návrh se zdál být rozumný a pokud bych o něco takového měl zájem, kývl bych na to. Jenže já si jen užíval uspokojení a on se mi připletl do cesty. Nechci jakýkoliv vztah, který by mě s ním spojoval, bylo by to příliš nebezpečné. Nemůžu popřít sám před sebou, že bych z toho byl zklamaný, spíš naopak, děsilo mě pomyšlení na to, že to bylo až tak dobré, že jsem to vydržel sotva pár vteřin a ihned se uspokojil. Rozhodnut, že nad tím víc přemýšlet nebudu, jen se od něj budu držet dál byl můj nynější cíl. Udělal jsem vše potřebné do školy a šel spát. V noci mě pronásledovaly sny a představy o Sebastianovi, ale naštěstí se mokrý sen neopakoval. 

Ráno jsem se jako každý den potkal s Mikem a šli společně do školy.

Sebastian

Další den ráno jsem zaspal. V noci se mi zdálo o Damiánovi, takže jsem se probudil uprostřed noci s mokrými spodky a byl to i důvod, proč jsem se moc nevyspal. Do školy jsem doběhl na poslední chvíli. Byl jsem trochu naštvaný, že jsem propásl první příležitost k tomu, abych zjistil, jak se dnes bude tvářit. Vážně rád bych věděl, jak by reagoval, až by mě zase spatřil u brány.

Damian

Snažil jsem se nevnímat ten divný pocit, když jsem procházel kolem brány, kde Sebastian každé ráno čekal. Nyní tam nebyl a mě prolétlo hlavou, co se asi stalo. I Mike vypadal zklamaně. Celé vyučování jsem to nemohl dostat z hlavy a plísnil se za to, že na něj tak moc myslím.

Sebastian

O velké přestávce jsem se rozhodl, že zajdu do Damiánovi třídy a pozdravím ho. Nebude mě moci vyhodit, protože tam bude Mike, který to jistí a navíc jsem už fakt moc chtěl vědět, jak se dneska tváří.

Zastavil jsem se na prahu jejich třídy a očima hledal v místnosti někoho známého.

Damian

Seděl jsem v hloučku kluků, hned vedle Mika, když můj pohled padl ke dveřím. Zarazil jsem se, protože tam stál. Cítil jsem, jak se mi dech zrychlil a já začal být nervózní. Nedal jsem to na sobě znát. Mike se vedle mě zvedl a mě bylo jasné, že podle šťastného úsměvu ho také zaregistroval.

Šel mu naproti se slovy: "Ahoj Sebe, jak to že jsi nebyl ráno před školou? Už jsme si dělali starosti." Jen jsem se otřásl, když mu dal svoji svalnatou paži kolem drobných ramen a táhl ho k nám. Svůj zrak jsem ale hodil na Toma, který zrovna předváděl své nejlepší číslo s nějakou holkou.

Sebastian

"Ahoj. Zaspal jsem. Omlouvám se, nechtěl jsem, abyste si dělali starosti." Omluvně na něj zamrkám a nechám se dohádnout k hloučku kluků, mezi kterými sedí i Damian. Všechny pozdravím a přisednu si k nim. Mike začne něco povídat, ale já se soustředím na Damiana. Který se soustředí na... holku s klukem, kteří se líbají, jako by jim snad šlo o život. Přemýšlí, že by se taky rád líbal s holkou, nebo myslí na mě?

Damian

Mike ho naneštěstí posadil do mé blízkosti. Díval jsem se na Toma a jeho francouzáka s Monikou, ale mé tělo mi pořád dávalo najevo, že je Sebastian příliš blízko. Štvalo mě to! Chtěl jsem se mu přece vyhýbat a tak s úmyslem být od něj co nejdál, jsem se zvedl a šel na záchod, stejně jsem potřeboval vyprázdnit svůj močový měchýř. Po té, co jsem vykonal svoji potřebu jsem si stoupl k umyvadlu a řádně si umyl ruce. Vše jsem dělal pomalu, abych to co nejdéle protáhl.

Sebastian

Chvíli potom, co odešel na záchod, jsem se omluvil, že potřebuji taky a zamířil jsem za ním. Našel jsem ho, jak si myje ruce. Nějak pomalu, ale to se mi možná jen zdálo. Zaposlouchal jsem se, jestli s námi v místnosti není ještě někdo jiný a pak zavřel dveře.

"Ahoj Damiane." Zavrněl jsem, když jsem se k němu zezadu přiblížil.

Damian

Škubl jsem sebou při jeho pozdravu. Zaklel jsem, protože jsem si potřísnil tričko a raději vodu vypnul. Věděl jsem, že tu s námi nikdo není a tak to bylo o to nebezpečnější! Nemůžu a nechci s ním být sám!

"Přestaň mě sledovat! Už jsem řekl, že nemám zájem!" Zasyčel jsem na něj naštvaně. Vzal jsem papírové utěrky do rukou a chvatně se utíral, abych mohl co nejrychleji pryč.

Sebastian

Zvedl jsem obočí a zastoupil mu cestu, na rtech stále úsměv. "A ty si myslíš, že to, že si řekl, že nemáš zájem, mě zastaví? Damiane, už by si mohl vědět, že mě je velmi těžké odradit." O krůček se k němu přiblížím. "Navíc ti nevěřím. Včera to rozhodně nevypadalo, že by si neměl zájem. Vzpomínáš?"

Damian

Přibližoval se ke mě a to bylo velmi nebezpečné i přes všechny pachy jsem dokázal tu jeho svěží pochytit. Odkdy vím, jak voní? Ustoupil jsem mírně dozadu. Vím, že se nevzdává, ale prostě jsem nestál o sex s ním... I když mé tělo nesouhlasilo.

"Zkusil jsem to a bylo celkem dobrý, ale tím to končí, už se to nestane! Nikdy!" Průbojně jsem zvedl bradu a snažil se udržet bojovný výraz v obličeji.

Sebastian

"A seš si tím jistý? Pamatuj na mou nabídku. Nechci po tobě nic, jen sex." Moje požadavky přijdou, až tě budu mít pevně obtočeného kolem prstu, ale co.

Znovu se k němu o pár kroků přiblížím a dlaně mu položím na pevnou hruď. "Zkus o tom přemýšlet, nemuselo by to být vůbec špatné a navíc se k sobě naše těla hodí. A uvědom si, že na to jdu po dobrém – zatím."

Damian

Dotýkal se mě na hrudi a já chtě nechtě musel myslet na to, co se stalo včera. V jeho přítomnosti jsem se jen těžko ovládal. A našeptávání, že chce jen sex mi také vůbec nepřidalo, to chci i já, ale s nějakou holkou, nestanu se kvůli trochu povyražení gayem.

"Takže mi hodláš vyhrožovat, když s tebou nebudu spát?" Odstrčil jsem jeho ruce z mého těla a obešel ho, připraven k odchodu.

Sebastian

Otočil jsem se za ním. "A když řeknu, že ano?" Zeptal jsem, se přičemž jsem bokem opřel o hranu umyvadla. Ach, už mi vážně začínalo jít na nervy, jak byl tvrdohlavý. Kdy konečně přestane pořád omílat dokola, že se mu to nelíbilo, že není gay a že to prostě nechce? Oba víme, že to není pravda, chce to, tak proč se tomu pořád brání?

Damian

Čekal jsem, že mi řekne ano. Od něj bych nic jiného neočekával.

"Tak potom dělej, co uznáš za vhodné." Třískl jsem za sebou dveřmi od záchodu a nechal ho tam stát. Došel jsem do třídy a v hlavě se mi honily všemožné myšlenky. Takže je má dobrá pověst v háji? Sebastian to všem roztroubí a já budu terčem posměchu? NIKDY! Nenechám ho, aby si ze mě dělal fackovacího panáka, jestli mě chce nutit, tak ať to zkusí, budu se bránit, ale aby mě zahnal do kouta a já dělal, co on chce, to neexistuje! Odhodlaně jsem si sedl na své místo a tahle bojovná nálada mě neopustila po celý zbytek dne. Na obědě jsem si vyměňoval vtipy s Mikem a dělal s ním blbosti, dohodl jsem se s ním, že po obědě zajdeme ven a trochu si zaházíme na koš.

Sebastian

Ach, naštval se. No, co taky čekat, když jsem ho vydíral. Problém byl v tom, že to vypadalo, že mu to je jedno. A lidé, kterým je jedno, co se o nich říká, ví a slýchává, se špatně vydírají.

Ale já věděl, že jemu to jedno nebylo. Kdyby mu to totiž bylo jedno, nevadilo by mu, kdybych se o tom zmínil třeba před Mikem, nesnažil by se nás skrývat a prostě by mě otevřeně profackoval. Ale to on neudělal. Povzdechl jsem si. Tvrdohlavej mezek, vždyť s ním chci jenom spát! O registrovaném partnerství nebyla řeč... zatím.

S Damian už jsem celý den nemluvil, protože jsem se ho raději rozhodl nechat vychladnout a tak jsme se uviděli až na obědě. Dorazil pozdě a tak jsem ho ještě přistihl, jak blbne s Mikem. Bylo hezké vidět ho se smát, na mě se jen mračil. No, mohl jsem si za to sám, ale nějakou oběť jsem přinést musel.

Došel jsem k jejich stolu a stydlivě pozdravil, načeš mi Mike okamžitě našel místo, kam bych se mohl posadit. Díky bohu, že si Mike moc neuvědomoval nepřátelství vycházející z Damiana a posadil mě tak vedle něj.

Jedl jsem, když jsem zaslechl, že si půjdou zahrát basketbal. Obrátil jsem se na Mike.

"Můžu jít taky? Hrát sice moc neumím, ale rád bych se aspoň díval." Nevině jsem se usmál a zatřepal řasami.

Damian

Tak dobře jsme se bavili, dokud se opět neobjevil vlk v rouše beránčím. A Mike mu ještě přihrál, když nás posadil tak blízko k sobě, protože bylo plno, jako by to dělal schválně, naše nohy se téměř dotýkaly a já mohl vnímat to horké tělo vedle mě. Chtěl jsem ho, zase. Jenže bych to nikdy nepřiznal, vypadalo to se mnou, jako bych měl abstinenční příznaky, jenže jsem si přece nemohl tak rychle zvyknout na to každodenní uspokojení. No, ne?

Pohledem jsem Sebastiana probodával a když se zeptal, zda pak může jít s námi, tak Mike šťastně vypískl.

"Jasně, že můžeš, budeš můj fanda, abych jednou porazil Damiana?" Zlatý oči! Nikdy by nade mnou nevyhrál, není tak mrštnej jako já, protože byl víc vypracovaný. V tom tkvěla má výhoda.

"Žádnýho tvýho fandu sebou nebereme! Chtěli jsme být sami ne?" Vyčítavě jsem se na Mika podíval a on nahodil pohled ztraceného štěněte, jak to uměl Sebastian, ale ne tak procítěně, Mike v tom nebyl takovej machr.

"Chci nad tebou jednou vyhrát a podpora se mi vždycky šikne, navíc, pokecat přece můžeme, i když tam bude..." No, to právě nemůžeme, protože jsem chtěl mluvit o něm.

Ještě jsem otevřel pusu, že něco řeknu, ale on udělal gesto "prosím, prosím" a já si rezignovaně povzdech a obrátil oči v sloup. Mike se radoval a já toho měl plné zuby. Dojídal jsem oběd a doufal, že se nic nestane.

Sebastian

Obdaroval jsem Mike stowattovým úsměvem. Ten kluk byl zlatíčko. Třebaže to dělal kvůli sobě a já toho využíval, otevíral mi cestu k Damianovi a kolikrát ji ještě zametl. Měl jsem kvůli němu trochu výčitky svědomí, ale ty pominuly hned, jak jsem se zahleděl na nakvašeného Damiana vedle sebe.

Znovu jsem se obrátil na Mike. "Tak na mě potom prosím počkejte."

Damian

Dojedl jsem celkem rychle a domluvil se s Mikem, že se jdu sbalit a rozehřát na hřiště a taky sehnat klíč a míč k našemu tělocvikáři. Vše jsem zařídil a v tom horku si oblékl jen kraťasy a tričko nechal na lavičce. Nabíhal jsem si na koš a rozcvičoval se, neměl jsem náladu polevit, i když tu bude Sebastian.

Nakonec se po nějaké době ukázali a Mike ho držel opět kolem ramen. Naštvalo mě to a když jsem hodil na koš, minul jsem. Sakra!

Sebastian

Vstoupili jsme na hřiště a já začal v duchu děkovat bohu a Mikovi, že jsou tak štědří. Damianovo svalnaté, pružné tělo se lesklo potem a široká hruď zdvihala pod rychlými nádechy. Nebyl tak rozložitý a mohutný jako Mike, ale jeho tělo bylo elegantní. Dalo by se popsat jako Michelangelův David. No, možná ještě trochu svalnatější, ale ne o moc.

Posadil jsem se na lavičku, zatímco se Mike začal svlékat. Taky to byl pěkný pohled, ba překrásný, ale Damian...

Zamával jsem na něj a s úsměvem o ducha k uchu pozdravil: "Ahoj!"

Damian

Mike mě se svlékáním následoval a já po očku sledoval, co na to Sebastian. Jako by mě to zajímalo, jestli po něm bude slintat, když má tělo svalnatější! Nemohl jsem si nevšimnout, jak se Mike předvádí, vystavuje se a laškuje při tom se Sebastianem. Štvalo mě to, ale díky tomu všemu jsme na tom byli stejně, skóre bylo vyrovnané, protože to spíš vypadalo jako na střelnici začátečníků - mnoho ran, aniž by trefila cíl. Štvalo mě to čím dál tím víc, byl jsem zpocený a zadýchaný. Jenže Mike se náramně bavil Sebastianovou pozorností a když se netrefil, jen pokrčil rameny a usmíval se dál. Bylo mi z toho blbě.

Nakonec jsme se šli k lavičce, kde seděl Sebastian napít a v následující chvíli se mělo rozhodnout - kdo hodí koš, vyhrává. Jenže to by nebyl rozpálený Mike, aby si nepřisadil. Naklonil se k Sebastianovi a měl geniální návrh. "Když teď vyhraju, dostanu malou odměnu." Jemně se dotkl Sebastianových rtů a já celý ztuhnul. Vážně se budou přede mnou líbat? Přistoupí na to Sebastian? Rozhodně jsem jim to měl v plánu překazit tím, že to vyhraju já!

Sebastian

Celkem jsem se bavil tím, jak jsem je evidentně oba znervózňoval. Navíc na ně byl pěkný pohled, takže jsem se nenudil.
Dali si chvilku pauzu a poslední koš měl rozhodnout o tom, kdo bude vítěz, když se ke mně Mike naklonil a jasně naznačil, co chce jako odměnu za výhru.
Ani jsem nemusel hrát šokované zalapání po dechu a vykulené oči. Cože to chce? Ale já nechci!
Pohledem střelím k Damianovi, co on na to, a když uvidím jeho výraz, mám co dělat, abych se neusmál. Panebože, on žárlí!! On nechce, abych se s Mikem líbal!! Což znamená...
Obrátil jsem oči znovu na Mika, stydlivě sklonil hlavu a nepatrně kývnul. Tak, a teď koukej vyhrát Damiane, protože i když mi ten polibek nebude nijak zásadně vadit, raději bych si ho odpustil. A nebo zvýšíme šance.
"Ale nebylo by to fér vůči Damianovi." Pípnu tiše. "Tak co kdyby zkrátka ten, kdo vyhraje, dostal pusu?"

Damian

Souhlasil s tím a já zuřil! Vážně jsem zuřil jako nikdy! Jenže jsem se to snažil ze všech sil maskovat. Mike by štěstím bez sebe a já to rozhodně nehodlal nechat být. A pak ještě dodal tu nehoráznost! Takže se mi vlastně ani jedna možnost nelíbila! Do hajzlu s ním! Připravil jsem se k hodu, ale díky zbytkové zuřivosti jsem do ní dal moc síly a tak se balón odrazil a koš to nebyl. Krve by se ve mě nedořezal. Já minul? Vážně jsem z místa minul. Mikův smích mi to potvrdil.

"Tak to je gól kámo! Když už se netrefíš ani takhle, tak to mám tu pusu zadarmo." Stoupl si, rozkročil se a párkrát zadribloval. Už jsem šel pomalu poraženě k lavičce, když se ozvala rána o koš a jeho: "Sakra!"

Nechápavě jsem se na něj podíval. "No, tak jedeme znovu, no." Takže se ani Mike netrefil!?Upaloval jsem pro míč a tentokrát se opravdu soustředil, odrazil jsem se a poslal ho přímo doprostřed koše. Jen jsem se škodolibě usmál na skleslého Mika. 

"Takhle se to dělá." Pak jsem však zabrousil pohledem na Sebastiana a uvědomil jsem si, co jsem vyhrál. Do hajzlu! Ihned mi úsměv zamrzl na rtech.

Sebastian

Ještě jsem počkali, až hodí Mike, ale netrefil se. Chudák, vypadal dost zklamaně.

Nejistě jsem vstal a se skloněnou hlavou, byl tady Mike, takže jsem nemohl přestat hrát, jsem se vydal k Damianovi, kterému jsem věnoval nervózní úsměv.

"Tak," těžce jsem polkl, ale protože jsem stál zády k Mikovi, zašklebil se na něj, "můžeme?"