Po třech dnech

Už jsme v téhle kopce celkem dost dlouho. Zhruba každéch dvanáct hodin nám hodil láhev s vodou a dvakrát noviny. Jednou úterní, po druhé středeční. Už se po nás pátrá, psali tam, že jsme se nevrátili ze školy domů. Že prý se o nás rodiny bojí, že policie už prohledala celé město i okolí, že vyslechla všechny, kteří by něco mohli vědět, že nás hledá snad každý kdo může.
Každejch dvanáct hodin někomu něco udělal. Dvakrát u nás byla ta Echo. Chodí nás sledovat a v rámci možností ošetřovat. Lighta odnesla pryč. Doufám, že mu pomáhá. Ale, spolupracuje s tím hnusným jednorožcem, takže jí nemůžem věřit.
Zaslechla jsem zaskřípání a seskočila sem pegaska s modrou hřívou a brašnou.
Stále jsem ležela tam, kde jsem si lehla když nás sem dal poprvé. Od té doby jsem se od tam nehla. Slíbil mi, že mě od tud brzy dostane, ale zatím se o to nepokusil. Dokonce mě tam i ubližoval. Nehnula jsem se od tam na milimetr.
,,Sandy," ušklíbla se Echo.
Zavrčela jsem se a zrochu zvedla hlavu, ale hned jsem ji zase položila.
,,Copak, všichni jsou tak spolu, všichni pijí, jen tebe jsem viděla pít pouze třikrát. Všichni jí co jim dám, jen ty si dáváš pouze zbytky. Dost jsi vychrtla," oznámila.
,,Hnnnn..." zamručela jsem a zavřela oči. V puse jsem ucítila pachuť krve. Ani se nedivím. To lano mám v puse už tak tři dny.
,,Že ty to vzdáváš?"
,,Co kdo vzdává, Echo?" Ušklíbl se jednorože koukající na nás z vrchu.
,,Ta hnědá. Copak ji nevidíš?"
,,Vidím Echinko, vidím." Teleportoval se k nám. ,,S tím musím něco udělat. Trochu jim povol, ale nerozvazuj je úplně. Dej jim pořádně najest a napejt. A taky ověř, zda stále dokážou chodit. A ty vstaň."
Jen jsem na něj pohlédla.
,,Ty mě neslyšís?" Jeho nůž se dotkl mého krku.
,,Vo togo." Polkla jsem. Měly pravdu, už nemá cenu se dál snažit přežít. ,,podžížni mje. Velej!"
,,Nve!" Rozkřikla se Lovely. ,,Ve."
,,Ty mlč!" Zařval po Levely a odešel nahorů. Magií poslal vzkaz Echo. Tak na něj kývla a došla ke mě. ,,Tak pojď," řekla a vzala si mě na záda. Donesla mě až nahorů a tam ze stropu vysely popruhy. Nasadila mi jakýsi postroj a ten zapla na popruhy. Pak to nastavila tak, abych stála na kopytech, ale nemohla si sednout,spadnout nebo si lehnout.
Pak mi trochu učesala hřívu a velice studenou vodou mě umyla. Pak se usmála a došla si ještě pro nějaké věci.
,,Slyšela jsem o tobě nějaké věci, Sandstorm," letmo se na mě podívala.
Skoro jsem to ani nevnímala, tak strašně mě bolela hlava.
,,Nic mi na to neřekneš?" Podivila se ironicky.
Ani jsem se nehla, ani jsem nešpitla. Jak jinak přes to lano v puse.
,,Víš co, já už půjdu. O zbytek se postará ON."

Tahle kapitola je kratší, ale Kate trvala na další kapitole, tak tady ji máte.