7. Kapitola
"Tak jdeme na to." řekla si potichu a nervózně Rebeca a posadila se ke svému stolu.
Měla na něm postavené tři prázdné plechovky od Coca-Coly a měla v úmyslu něco, co by potvrdilo její obavy. Zavřela očí a představovala si, jak se vznáší. Chvíli si o to takhle představovala a pak pomalu a soustředěně otevřela oči. Plechovka se vznášela pár centimetrů nad stolem. Rebeca se lekla, vykulila oči a tím se přestala soustředit. Plechovka spadla na stůl, odrazila se a spadla na zem. Rebeca se opřela do židle a pomalu a zhluboka dýchala. Pořád tomu nemohla uvěřit. Ona, ta obyčejná , šedá myška kterou jen šikanovali a dělali si s ní co chtěli, ve skutečnosti zas až tak obyčejná nebyla. V hlavě jí probleskly všechny ty ohavnosti co sní prováděli. Nevěděla, co všechno dokáže ale v hlavě je kouzly a magii zabila minimálně dvacetkrát. Znovu zavřela oči a představovala si, jak se plechovka zvedá ze země a postaví se na stůl. Otevřela oči a plechovka stála na svém původním místě. Rebeca vyskočila ze židle svalila se na postel. Po dlouhé době se opět smála.
Ahojky zlatíčka :)
Po dlouhé době to máme další kapitolku. Omlouvám se za dlouhou neaktivitu ale škola tak. Vždyť to všichni znáte.
Vaše Veve
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top