❅

Nech mě tiché promiň říci,

člověku, který měl mě rád,

chtěla bych mu svou lásku dát,

vrátit čas, napravit chyby.

A splnit ztracené sliby.

❅

Čas zahojí všechny rány, říká se. Možná ne všechny, ale Yeosangův smutek netrval přespříliš dlouho. Ačkoliv zprvu nevnímal nic jiného než neutuchající strach a žal, postupně, malými krůčky se pohl z místa. Jeho vločka mu pomohla otevřít oči dokořán a vidět všechny ty cesty, které mu život nabízel.

Seonghwa nedokázal splnit přání, které ho přivolalo, dokonce jej nemohl ani vyslyšet, a místo toho své schopnosti nabídl Yeosangovi.

Drobná kouzla, starostlivá slova... to všechno pomalu odemykalo dávno zapomenuté možnosti a pocity, jež daly vzniknout novému pohledu na svět kolem – už nebyl šedivý a beztvarý, když se dokázal těšit z maličkostí.

A proto seděl na tom stejném balkonu jako před lety. Zlenivělá kočka tichým mručením doprovázela skladby, u nichž si nebyl jistý, zda je nenáviděl či miloval, a netrpělivě pozoroval zamračenou oblohu. Mělo sněžit, poznal to. Od té doby, co potkal Seonghwu nezameškal první sníh ani jedinkrát a tentokrát tomu nemělo být jinak.

„Raduj se, vločko," špitl do větru s přivřenýma očima. Ačkoliv teploměr ukazoval několik stupňů pod nulou, tmavovlasého muže hřála vzpomínka na neopakovatelné Vánoce, kouzelné modré oči a červený náramek, který stále schovával na dně šuplíku.

Skutečný svět nebyla pohádka a přání nerostla na stromech... každé z nich mělo svou cenu, přičemž to Yeosangovo po sobě zanechalo tesknou jizvu na srdci.

A přesto si pobrukoval, na rtech pohrával rozněžnělý úsměv, jenž se rozšířil, jakmile k jeho uším dolehla ta známá otázka.

„Co bylo tvé přání?"  

❅

A je to tady – poslední část.

Ačkoliv je tento příběh (spíše povídka) kratičký, přirostl mi k srdci. Zamilovala jsem si nápad s nevinnými kouzelnými bytostmi a způsob, jakým se dostal k vám.

Próze se již nějaký ten rok věnuji, zato poezie pro mě byla novinka... nadchla mě však myšlenka spojit dva příběhy stejně jako využít dva literární styly. Zatímco jeden vypráví v řádcích, druhý tiše zpívá ve verších jako přání, která volají první vločky do své náruče.  

Děkuji všem, kteří mi ať už zde nebo přímo u soutěže zanechali milé komentáře a snad se potkáme u jiného příběhu. 

Amisaki