...Potom...
...
Stěny okolo tebe se řítí k zemi...
Lidé mizí v prach...
Vše co jsi znal...je pryč...
Jsi sám...
Natahuješ třesoucí se ruku do prázdna...jakoby měla držet něco co tam vždy bylo...a zmizelo jen na chvíli...
Jakoby čekala že se ten druhý vrátí...aby opět pocítila jeho jemný dotek...
Jenže on nepřijde...opustil tě...
...
,,Jsi tady?"
,,Ne."
,,proč slyším tvůj hlas?"
,,protože jsem s tebou..."
...
Vítr omývá tvou tvář...
Cítíš jeho ledový dech...dýchající na tvá záda...
Jakoby tě chtěl zničit...a ty mu nedokážeš zabránit...
Prostupuje tebou temnota...ovládá tě bezmoc...
Máš strach...
Je to jen sen?
...
,,kde jsi?"
,,tam kde ty ne."
,,proč jsi mě opustil?"
,,právě jsem tě potkal..."
...
Vzduch dochází...
Plíce zoufale lapají po dechu...
Padáš k zemi...
Ležíš na mokré podlaze...v slzách...bolesti či smutku...
Jsi tak bezmocná...
Už se blíží...
Už k tobě natahuje křivé drápy...
...
,,kdo jsem?"
,,teď už...nikdo."
...
Tma se vkrádá do všech koutů tvé mysli...
Strach se stává tvou součástí...
Ničí tě...drásá ti nervy...a trhá srdce...
Vzdaluješ se od světa...
Ztrácíš se...
Padáš stále hlouběji a hlouběji...
Kde je konec propasti?
...
,,co se děje?!"
,,něco nečekaného..."
,,kdo jsi?"
,,Nic a Všechno mezitím..."
...
Za horizontem zapadá slunce...
Měl to být konec dne...
Jenže skončí něco víc...
Stojíš na kraji a hledíš dolů...do dlouhého pádu...po němž čeká tvrdé přistání...
Jediný krok...
Všechno se zase ztrácí...
Barvy mizí v nekonečnou šeď...
...
,,co se stalo?"
,, zmizela jsi."
,,a kde jsem teď?
,,mrtvá..."
...
Před očima vidíš všechno,co bylo před tím...i potom...
Zkoušíš volat do tmy...ale tvůj hlas už neexistuje...
Zoufale se snažíš zachytit okraje...
Jenže nelze to vzít zpět...
Kde jsou slzy?
,,V nenávratnu...stejně jako ty..."
____________________________________
Zdravím!
Po delší době je tu Jednodílovka!
(Ehm...jestli se tak dá nazvat XD)
Jen taková pitomost co mě napadla... snad tu slátaninu každý pochopil :)
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top