„Udělal jsem chybu,“ pokýval Brumbál hlavou, „měl jsem dovolit Tomovi, aby ho zabil už tenkrát. Zřejmě bych si tím ušetřil spoustu problémů.“

Draco čekal cokoliv.
Zapírání, omlouvání se, ale ne tohle. Vždyť se mu právě přiznal.
K čemu to ale bylo, když je teď jeho vězněm.

„K ničemu.“ pravil starý kouzelník, jakoby blonďákovi četl myšlenky.

Chvilku bylo ticho.
Draco uvažoval, zda se Harrymu povedlo utéct, Brumbál přemýšlel.
Zřejmě se v něčem rozhodl, protože znáhla vstal.

„Pojď, něco ti ukáži.“

Odlevitoval Draca ke stěně, na kterou poklepal hůlkou. Zeď zmizela a oni hleděli do tmavého pokoje.

„Vedeš mi malého zrádce, lásko?“