Tony vytřeštil oči a ruka, kterou měl napřaženou směrem k Terese, se mu zachvěla. Nemohl přece mířit na Pepper. ,,Pep, co to děláš?!" hlesl podivně vzdáleným hlasem a snažil se ji pochopit. Co mělo tohle znamenat? Krátce mrknul na Teresu, která byla vzepřená na paži a vypadala podobně zaraženě jako on, což bylo docela překvapující. Že je schopná takovéhle emoce.

,,Tohle nejde, Tony," začala s vysvětlováním a na důkaz svých slov zavrtěla hlavou, ,,tohle nemůžeš. Nemůžeš to udělat Peterovi. Víš, jak by reagoval, kdyby zjistil, že jsi zabil jeho sestru? Je to ještě dítě, Tony. Oba dva to jsou ještě děti."

,,Jenže ona je nebezpečná! Nejdřív mluvil úplně z cesty Peter, a teď i ty? Vaše nejlepší vlastnost, vidět v každém to dobré, je zároveň vaše nejhorší vlastnost," řekl Tony a povzdechl si. ,,Co je na tomhle k nepochopení, Pepper? Musím ji zneškodnit, než ublíží nám, nebo Peterovi. Než ho zabije. Nemůžeme jí dovolit, aby ho zabila! Můžeš mi tvrdit, že je pouhý dítě, to ale nemění nic na tom, že spřádá ďábelský plány a chce nás připravit o syna. A něco takovýho nemůžu dovolit," zavrčel Tony a pokusil se Pepper obejít, ale ona jej naléhavě popadla za ramena.

,,Ona ho nechce zabít! Zpočátku sice chtěla, ale pak změnila názor a -"

Tony se nevesele zasmál. ,,A tohle jí vážně věříš, Pep? Zlato, prosím, teď opravdu není ta vhodná chvíle. Nebuď naivní."

,,Tony, ty přece nejsi vrah," pokoušela se ho stále zastavit a nevědomky tím nahrávala Terese, aby si vykalkulovala situaci a znovu si je podrobila, aby ji neohrožovali, dokud se neobjeví Peter.

,,Možná se jím dneska znova stanu, protože nikdo nebude ohrožovat moji rodinu. Nikdo," zasyčel nenávistně směrem k Terese, která se na něj ušklíbla.

,,Já ti to nedovolím. Nedovolím ti, abys jí ublížil. Už kvůli Peterovi. Tohle by si nepřál, ať je Teresa, jaká je," odvětila pevným hlasem a vážně se mu zadívala do tváře. To byl okamžik pro Teresu. Tony se přestal plně koncentrovat a odtrhl zrak od své potencionální oběti. Hnědovláska jedním dobře mířeným úderem podkopla Pepper nohy, právě v tom okamžiku, kdy letadlo začalo klesat k místu, kde se měla sejít s Peterem, aby se mohl rozloučit se svými rodiči a odejít s ní. Pepper překvapeně vyjekla a Tony ji stihl zachytit do náruče dřív, než dopadla na podlahu. Terese se mezitím podařilo ukořistit Iron Manovu rukavici, kterou si navlékla na levačku, a druhou rukou pevně popadla pistoli.

,,Slíbila jsem Peterovi, že vám neublížím," křikla na ně a namířila na oba zbraň, protože Tony znovu zvedal ruku, ,,tak mě nenuťte si to rozmyslet. Nechci vám ublížit. Chci vám dát tu možnost se s ním rozloučit. Tak nedělejte žádné prudké pohyby, nebo tu možnost nedostanete," zasyčela a v očích se jí zablesklo. Pepper na okamžik pohltil strach, ale nebyl ani zdaleka takový, jaký měla tehdy z Mary. Teresa byla přece dítě. Někde hluboko uvnitř mohla být dobrý člověk. Jen Mary tu stránku potlačila. A Teresa potřebuje někoho, kdo by ji zase oživil a dostal na povrch.

,,Hraješ si na milosrdnou?" ušklíbl se Tony. ,,Dovol mi, abych se zasmál. Tváříš se, že plníš svoje sliby. Jak bůhvíjak velká laskavost tohle od tebe je -"

Letadlo se chystalo přistát. Teresa poklidně zacvakla zásobník a nabila pistoli, skákajíc Tonymu do řeči: ,,Jestli o tu laskavost nestojíte, já nemám problém vás o ni připravit. Vězte ale, že to Petera bude velmi mrzet, nemoci se s vámi rozloučit. Takže jak jsem řekla, Anthony... jeden špatný prudký pohyb a střelím vás," dodala ledově a nespouštěla z nich svůj ostříží zrak.

Tony volnou rukou pevněji objal Pepper, jako by se ji snažil chránit. Nenávistně propaloval Teresu pohledem a snažil se předvídat její další kroky, kdyby na ni zaútočil a ona mu na útok odpověděla. Kdyby zde měl Natashu, nebo alespoň Friday, byl by si jistější. Takhle se mohl spolehnout jen na své zkušenosti a na možné štěstí. Dosud při nich vždycky stálo. Kdyby ještě setrvalo o chvilku déle, vůbec by se nezlobil.

Přistáli. Teresa se spokojeně posadila na sedadlo. A čekala. Minuty ubíhaly a Pepper s Tonym nevěděli, co si o tom mají myslet. Hnědovláska už se na ně sice nedívala, přesto měli pocit, že vidí všechno, že jim vidí až do nitra. Teprve když obrátila hlavu ke dveřím, pochopil Tony, že teď nastala jeho šance. Teď, nebo nikdy, řekl si. Pepper a Peterovi to vysvětlí potom. Teď musel jednat, dokud byl ještě čas.

Jenže v ten okamžik se dveře otevřely, právě když Tony zvedl ruku a namířil repulsor na Teresu. Pepper vykřikla. Stál tam Peter, udýchaný, ve svém obleku, a třeštil na ně oči.

,,Petere!" vyjekla Pepper. Ne, ne, nemohl tady být. I přes to, že jí slíbila, že mu neublíží. Měl zůstat doma, v bezpečí.

Teresa byla okamžitě na nohou, jenže tentokrát místo na Tonyho namířila zbraní na Petera. Strnul na místě, ale pak si všiml Tonyho rukavice a zalapal po dechu. ,,Tati, ne!"

Jeho sestra se ale jen pousmála. ,,Anthony, pokusíte se o něco, a vašeho syna zastřelím. Budete se dívat, jak umírá v bolestech, a nebudete s tím moct nic dělat. Tak. A teď už mi dejte ten náramek, přestalo mě to bavit. Napočítám do pěti, a pokud ten náramek nebude do daného času u mých nohou, zastřelím toho kluka. Jedna. Dvě -"

Na tři už se ozvalo cinknutí, jak náramek dopadl na podlahu kousek od Teresy. Měl snad Tony na výběr? Svou šanci už propásl. Nemohl riskovat. Věděl, že nezná slitování, i když se jedná o jejího bratra.

,,Kdy už pochopíš, že tohle nemusíš dělat?" zašeptal Peter směrem k Terese. ,,Můžeme ti přece pomoct. Můžeme to zastavit. Můžeme... začít znovu."

,,Ale my začneme znovu, bráško," ujistila ho. Pak se zasmála. ,,Musíš dokázat, že jsi dobrák, viď? Hraješ si na hrdinu. Takže předpokládám, že to ze mě automaticky dělá padoucha. Z tvého pohledu. Z mojí perspektivy je tomu jinak."

Přikývl, jako kdyby ji skutečně poslouchal. ,,Ale ty nejsi padouch, Tereso. Někde tam uvnitř... někde tam hluboko je pohřbená ta malá holka, která je na té fotografii, co mi dal Richard. Monstra se nerodí, ale tvoří se v průběhu života. Ještě není všechno ztraceno, pokud tomu dáš šanci."

,,Petere," ozval se potichu Tony, nešťastný vývojem událostí, protože tohle přece nemohlo dopadnout dobře, ,,nemůžeš zachránit všechny."

,,Ale můžu to aspoň zkusit," odpověděl mu a krátce se na něj zadíval. ,,Je to moje sestra, potřebuje mě," zdůraznil, málem zaprosil, potřeboval, aby ho pochopili. Očima zabloudil zpátky k Terese. ,,Cokoliv uděláš, pořád jsi moje sestra. Jsou věci, které se nemění."

,,No fajn," kývla a ušklíbla se, ,,protože ti běží čas, bráško. Slíbila jsem ti možnost rozloučit se s rodiči. Tak tady je máš; a nezkřivila jsem jim ani vlásek, tak, jak jsem ti slíbila. I když to byl trochu oříšek, protože jsme spolu za tu dobu zažili pár krušných chvil. Tak co? Na co čekáš? Místo toho, aby jsi ty poslední minuty využil naplno, se tady vykecáváš se mnou a přemlouváš mě, snažíš se mě přesvědčit, že jsem ve skutečnosti úplně jiný člověk -"

,,Ale to jsi," přerušil ji poklidně Peter. Sám byl překvapený, kde se v něm bere ten klid s odvaha. ,,To, co nám tady všem ukazuješ, je jenom tvoje maska. Obrana před světem. Už nechceš zažívat další zklamání, chráníš sama sebe před svým okolím a nikoho si nechceš pustit k tělu, aby ti nemohl ublížit. Kdo jsme doopravdy a kým musíme být, kým se stáváme, abychom přežili, jsou dvě odlišné věci. Necítím k tobě nenávist. Cítím lítost. Chci ti pomoct," řekl jí tiše a pomalu k ní natáhl ruku, jako kdyby byla plaché zvíře, jako kdyby byla rozzuřený tvor, jenž potřebuje slyšet klidná slova útěchy, aby v sobě ten vztek potlačil. ,,Prosím. Dovol mi ti pomoct."