Oběd si nakonec všichni v rámci možností užili. Pak následovalo velké loučení a hosti pomalu začali odjíždět zpět do svých domovů. Cesta do New Yorku se Peterovi zdála být delší, než když jeli do Blue Hillu, ale nejspíš to bylo tím, že v autě nikdo nemluvil, za což byl docela rád. Dlouhý a velmi vyčerpávající rozhovor je čekal až doma. Peter si nepamatoval, že by už někdy o něčem tak dlouho diskutoval. Hlavním tématem samozřejmě bylo, jak naložit se skutečností, že má Peter sestru, a zda by měli Tony s Pepper odletět na líbánky. A jelikož toho o Terese příliš nevěděli, rozhodli se zaměřit spíše na to druhé a nakonec to dopadlo tak, že novomanželé na své zasloužené líbánky odletí.

„Jsi si tím opravdu jistá, Pep? Můžeme tu zůstat a na líbánky odletět, až se to všechno vyřeší,“ chtěl se ujistit Tony, když vjížděli na letiště.

„Moc dobře víš, že nejsem,“ povzdechla si žena s jahodově blonďatými vlasy. „Až se to vyřeší, objeví se další problém, to není nic nového, Tony.“

„Peter tu bude v bezpečí,“ ozvala se rudovláska z místa řidiče. Trvala na tom, že je odveze, přesně kvůli této situaci. Nechtěla, aby si to dvojice najednou rozmyslela. „Doma je Bruce s Rhodeym, Steve a Sam jsou v pohotovosti a Bucky hlídá u školy, hned jak uvidím, že jste nasedli do letadla, připojím se k němu. A taky jsem si dost jistá, že se časem objeví i Loki. Vím, že jsme to předtím podcenili, ale to se už nestane. Nebude mít šanci se k němu dostat,“ sdělila jim ještě jednou jejich plán. Chápala, že o něj měli strach, ale Peter měl momentálně lepší ochranku než samotný prezident.

„Já vím, já vím,“ zamumlal Tony.

„Spíš si říkám, jestli bych neměla letět s vámi. Zdá se mi, že jste pro změnu málo chráněni vy dva,“ ušklíbla se Nat, aby trochu uvolnila atmosféru a ani netušila, že by mohla mít pravdu.

„V žádným případě,“ protestoval hned Tony, zatímco se Pepper na tváři objevil malý úsměv. „Ty musíš zůstat tady, Nat. Věřím ti. Vím, že uděláš cokoliv, abys ho ochránila.“

Natasha na to nic neřekla a zastavila u malého letadla, které Tony vlastnil. Moc pro ni znamenalo, že jí tolik věřil, ale zároveň ji jeho slova trochu děsila, protože ona by opravdu udělala cokoliv, aby ho udržela v bezpečí. Ona už se s tím naučila žít, ale stále si nebyla jistá, jestli by to ostatní přijali. Jestli by ji ještě považovali za rodinu.

„Jsme tady,“ oznámila jim celkem zbytečně a vystoupila z auta. Manželé ji následovali.

„Budeš s námi v kontaktu, že ano?“ ujišťovala se Pepper, zatímco Tony vyndával kufry z auta.

„Samozřejmě, že ano. Ale slib mi, že si to užijete. Kdo ví, třeba se vrátíte s nějakým překvapením,“ usmála se a žertovně na ni mrkla.

„Jaký překvapení?“ zeptal se zvědavě Tony, který se k nim přidal.

„To je jenom mezi námi holkami,“ ušklíbla se Nat.

„Tak fajn, budeme muset jít, pokud nechceme, aby nám to uletělo,“ oznámil své ženě.

Pepper se zasmála. „To je zvláštní, myslela jsem, že když je to tvoje letadlo, odletí, kdy budeš chtít,“ dobírala si jej, pak se objala s Nat na rozloučenou a rozešla se do letadla.

„Všechno bude v pořádku,“ snažila se jej uklidnit Natasha, když sledoval, jak Pepper mizí v letadle, ale sám se ani nehnul.

„Spolehám na tebe, Nat. Spoj se s Everettem, ano? Měli bychom spolupracovat,“ řekl ještě, než se i on rozešel do letadla.

„Vítejte na palubě, pane Starku. Mé jméno je Elizabeth a dnes vám budu během letu k dispozici,“ přivítala jej na palubě hnědovlasá letuška a převzala si od něj zavazadla. „Čekáme ještě na někoho, nebo budeme moci vzlétnout?“

„Takhle už jsme všichni,“ odpověděl jí a šel se posadit k Pepper.

Elizabeth mu věnovala vlídný úsměv, který se proměnil v ďábelský, jakmile Tony zmizel a ona zavřela dveře. Pak uložila zavazadla a vydala se do kuchyňky, kde na ni čekaly dvě skleničky, ve kterých byl rozdrcený rohypnol. Otevřela láhev sektu a zalila tím bílý prášek, který se ve vteřině rozpustil. Popadla tác a opět nasadila přátelský úsměv, než se odebrala za novomanžely.

„Vaše pití,“ sdělila jim a každému podala jednu skleničku. „Pět minut do startu,“ dodala ještě a odešla za pilotem, aby ho informovala o změně destinace.

•••

Natasha zaparkovala u školy a šla se posadit na lavičku vedle hnědovlasého muže. Vypadal trochu znuděně, ale stále soustředěně pozoroval budovu školy a její okolí.

„Víš, pro Tonyho i pro mě to hodně znamená, to, že jsi tu, ale pokud nechceš, nemusíš tu být. Petera prakticky neznáš, jsem si jistá, že Steve by si s tebou klidně místo vyměnil,“ promluvila po delší chvilce ticha. Možná by to tak bylo lepší. Brucovi by se jistě hodně ulevilo, jenže aby byla Nat upřímná, Steva po svém boku nechtěla. Zprvu sice Buckyho příchodem nadšená nebyla, ale velmi rychle si na něj zvykla. Měla k němu blízko, protože si byli podobní. Byl jí rovnocenným soupeřem a to se jí líbilo.

„Nějaký ten čas jsem s ním strávil. Možná ho neznám tak dobře jako ty, ale -“

„Ale přirostl ti k srdci,“ přerušila ho pobaveně. „To on už umí.“

„Taky to dlužím Tonymu,“ povzdechl si.

Na chvíli se mezi nimi opět rozhostilo ticho. Natasha si vzpomněla na to, co jí Tony v autě řekl. A hned nato si uvědomila, jak k této věci přistupoval Peter. Přemýšlela nad tím. Mohla se pokusit to vyřešit klidnou cestou, ale pokud Teresa zaútočí, vážně Peter čeká, že nic neudělá? Že neudělá vše proto, aby se zbavila hrozby? Snažila se představit si, jak by reagovala, kdyby na místě Teresy byla Yelena. Natasha by ji samozřejmě zabít nechtěla, ale udělala by to, pokud by to situace vyžadovala. Už zkrátka byla taková. Snažila se téhle své stránky zbavit, ale teď už věděla, že to nejde. Smířila se s tím. Pokud bude muset zasáhnout, budou se s tím muset smířit i ostatní.

„Zabil bys ji? Kdybychom tam přišli dřív, zabil bys ji? Nebo pokud k něčemu dojde… uděláš to?“ zeptala se ho skoro nepřítomně.

„To je těžká otázka,“ zamumlal, načež se na chvíli odmlčel, aby si promyslel svou odpověď. „Záleželo by na situaci, ale asi bych se snažil ji nezabít. Možná zranit, ale ne nutně zabít. Už nejsem Winter Soldier, nechci mít na rukou další krev,“ vysvětlil eventuálně.

„Já bych to udělala,“ oznámila mu zcela bez emocí. „Když jsem začala dělat pro Furyho, snažila jsem se na Rusko zapomenout. Snažila jsem se zapomenout na to, kým jsem. Když na podzim Petera unesli, nezvládla jsem to. Osoba, kterou stvořili, se vydrala na povrch a toužila po krvi. Poučila jsem se z toho. Nemůžu Black Widow potlačovat. Je to moje součást a kolikrát mi zachránila život. To jediné, co mi občas dělá starosti, je to, že to ostatní nepřijmou. Jsem cvičený zabiják. Byla jsem k tomu vedena od dětství, nejde to jen tak vymazat. Stačilo by mi, abych viděla, že na něj míří zbraní, a zastřelila bych ji dřív, než by ona měla možnost zastřelit Petera.“

„Víš, já lidi nesoudím. Nevím, čím sis musela projít, ale vím, jak je těžké zbavit se minulosti. Vím, že je to prakticky nemožné. Je mi jedno, pokud ji zabiješ a zachráníš tím Petera, ale jemu to jedno nebude,“ řekl tiše.

Natasha si povzdechla. „V tom je právě ten problém. Pokud k něčemu dojde, potřebuji, abys posoudil situaci a zastavil mě, v případě, že to půjde vyřešit i jinak.“

„Jsi si jistá?“

„Ano, protože až se s Teresou setkáme, bude ze mě Black Widow, a ta nezná slitování,“ hlesla chladně. Mimoděk si vzpomněla na Betty. Tenkrát se musela hodně přemáhat, aby ji nezabila.

„Je tu jedna věc, která mi vrtá hlavou,“ poznamenal zamyšleně a zadíval se na rudovlásku po svém boku. „Když nebudu počítat Steva, jsi jediná, kdo mi v ringu stačí. Nemluvě o tom, jak jsi mě tehdy zřídila, když jsi žárlila na tu Thorovu kamarádku. Nechápu to,“ řekl a nespouštěl z ní pohled.

Nat se na něj otočila a intenzivně se mu zadívala do očí. „Bude to naše tajemství, ano? Jediný člověk, který se to kdy dozvěděl, neodešel z našeho setkání po svých,“ zašeptala tajemně a pak se zvedla a rozešla se ke škole, ze které právě vyšli Peter s Michelle.

Bucky ji sledoval s nechápavým výrazem na tváři, ale brzo se mu na rtech objevil úsměv. Nenáviděl se za to, že ho to k ní tak táhlo, ale co měl dělat? A pokud byla opravdu vylepšená, jak si myslel, prokrista… ještě nikdy ho tolik neštvalo, že ho Steve našel tak pozdě. Možná, že kdyby se k ní dostal dřív než doktor Banner, měl by šanci. Ale o tom nesměl přemýšlet. Viděl, že jsou spolu šťastní a nikdy by se mezi ně nepostavil.