Alternativní titul: Zabiju první já Wattpad nebo Wattpad mě?

(Prosím, abyste dnes tolerovali všechny překlepy a zvláštní slovní obraty víc, než kdy jindy, protože už jsem neměla energii na žádnou důkladnější korekci. Já jsem hlavně ráda, že jsem ráda.)

Protože několik lidí, se kterými jsem strávila pár dní na horách, mělo ke dni 13. 9. 2020 příznaky covidu, jakožto úzkostná povaha jsem se v první vteřině, kdy jsem podle vůně nepoznala mátový čaj, rozhodla pro dobrovolnou karanténu. A co dělat s takovou spoustou času kromě sledování špatných filmů a psaní na Wattpad, že? Původně jsem myslela, že vám sem kopnu svoji detailně naplánovanou esej o toxických vztazích, jenže to by si ze mě Wattpad a jeho údajných 145 zaměstnanců nesměl udělat takovou p*del.

Ono to vlastně začalo tím, že můj drahocenný počítač si po čtyřech letech řekl, že už to nedává – já to taky nedávám, kámo, ale aspoň kvůli tomu nedělám problémy – a potřebuje aktualizovat software. Tím jsem strávila skoro dva dny, a když bylo vše hotovo, řekla jsem si, že bych se možná mohla podívat na Wattpad. Samozřejmě jsem nebyla přihlášená, protože mám úplně nový software, ale heslo jsem si pamatovala perfektně, protože jsem si ho změnila hned po v té době nedávném úniku dat z Wattpadu. (Což byla taky sága jak sviň, ale nechci do ničeho zabíhat.) Jenže co se nestalo. Wattpad mi přihlášení neuznal a napsal mi, že si musím změnit heslo. (Což je děsná blbost, pokud to dělal kvůli tomu úniku dat, protože to heslo jsem už měla jiný.) Tak jsem si povzdechla a šla jsem udělat to, co vždycky, když zapomenu heslo – naťukala jsem svoji mailovou adresu do příslušného políčka a čekala, až se mi odešle mail s restartováním hesla.

Musím ale přiznat, že jsem byla trochu na nervy. Normálně by to ani nedávalo smysl – přece jen, ztratit heslo od Wattpadu je jako když se vám samy vynesou odpadky – ale tentokrát mě děsilo hned několik věcí.

1. Ne všechno ze svého profilu jsem si zálohovala. Taková ztráta by to asi nebyla, protože řeč je o pár povídkách, téhle snůšce keců, a pak ještě o mých starších „knihách", na kterých se mi líbí jenom ten cover, někdy ani to ne, ale i ty povídky mají kolem 3000 slov, a některé z nich bych v budoucnu chtěla přepsat a upravit, a do ručního přepisu by se mi fakt nechtělo.

2. Přišla bych si hrozně sviňsky, kdybych tuhle pseudo-knihu nechala navždy nedokončenou a ani bych vás nijak neupozornila, jako vy si fakt zasloužíte lepší treatment.

3. I když ten Wattpad pořád kritizuju, pořád tu jsou asi dvě, tři knihy, které mám rozečtené, a fakt mě zajímá, co se z toho vyvine.

4. Pamatuju si, že po úniku dat si někdo z vás (Omlouvám se, všechny si vás nepamatuju, já už nevím ani kam jsem si dala klíče.) musel založit nový účet protože do toho svého se nemohl nalogovat, a docela by mě naštvalo, kdyby se mi to stalo taky. Wattpad nemá právo rozhodovat, kdy s ním seknu, já skončím, až já budu chtít!

Se srdcem o něco těžším, než obvykle, jsem se podívala na svůj Wattpadový mail (Teď přichází malá pauza, ve které se musím vysmát všem, co používají stejný mail na novinky z Wattpadu a do práce/do školy/na důležité věci. Vy jste fakt klauni.), na kterém nebyl žádný nový email. Okay, řekla jsem si, v instrukcích mají napsáno, že ten mail by měl přijít do 24 hodin, a zatím to bylo tak dvacet minut, tak si počkáme.

Uběhlo dalších asi osm hodin, a moje čekání bylo čím dál víc nervózní. Zkusila jsem se přihlásit znovu, znovu to nefungovalo, znovu jsem zkusila restartovat heslo, znovu mi žádný email nepřišel... Takhle jsem to zkusila ještě asi pětkrát, dokonce i z dalších dvou zařízení, a pořád nic. Ale pořád tu byla ta klidná část mě, která si řekla, že musím ještě chvíli počkat, že až uběhne 24 hodin, přijde mi třeba sedm emailů najednou, já se zasměju vlastní blbosti, restartuju si heslo a konečně se, sakra, přihlásím. Ale Wattpad, se svou tendencí mě zklamat, mě zklamal i tentokrát.

Ano, ani po 24 hodinách pořád žádný email. Jako frustrovaný debil jsem zkusila odkaz ze staršího emailu, který mi přišel někdy v červnu, a ani jsem nebyla překvapená, že nefungoval. Zbývala mi poslední možnost. Wattpad podpora.

Teď nastává chvíle, kdy polituju každého, kdo neovládá angličtinu. Někomu takovému bych řešit s Wattpadem podobnou situaci fakt nepřála. Tak detailně, jak jsem mohla, jsem popsala svůj problém, odeslala formulář, a v duchu jsem se modlila, aby mě někdo tam nahoře v managementu Wattpadu vyslyšel, ideálně do konce týdne, abych už tohle měla z krku. A poprvé za celé skoro tři dny, co jsem tenhle mess řešila, se Wattislav rozhodl udělat něco v můj prospěch. Do dvou hodin mi byl poslán mail od Wattpad Support, ve kterém bylo hned nahoře napsáno, že Support se snaží odpovědět do 2-5 dní, takže se svýma dvěma hodinami jsem se cítila jako vážený občan. (Nemůžou být takhle rychlí i s těmi restartovacími emaily?)

V mailu mi bylo vysvětleno, že od úniku dat musí uživatelé kvůli bezpečnosti vždycky restartovat heslo, když se přihlásí z nového elektronického přístroje. To jsem sice tak nějak tušila, ale nevěděla jsem, že se to teď bude dít vždycky, a přijde mi fajn vás upozornit, abyste se nevyděsili, když se budete přihlašovat z desktopu nebo tak něco. Za to vysvětlení jsem byla actually vděčná. Ale tady moje vděčnost končila, protože pak mě ten mail nasměroval k tomu, co jsem už udělala asi desetkrát – kliknout na odkaz, restartovat heslo, počkat na email. Ale sakra už! To byl celý point mého stěžování, že mi nepřichází ty emaily! Ale protože jsem neměla žádný lepší nápad, zkusila jsem stejný postup pojedenácté.

V tomhle bodě jsem se na to úplně vykašlala a tak nějak jsem se smířila s tím, že všechno budu přepisovat ručně nebo se to všechno prostě nějak vyřeší samo, takže jsem na chvíli přestala kontrolovat svůj mail. Ale když jsem se tam posléze podívala, co se nestalo. Byl tam další email od Support, ve kterém bylo ale jenom upozornění na to, že mi před dvěma dny poslali email. A tenhle mail mi dal aspoň trochu naděje, že by mi už možná mohlo jít se přihlásit. Jenže hádejte co. Už vám to tu ani nebudu vypisovat, prostě to zase nešlo. Teď už jsem ani nebyla naštvaná, spíš frustrovaná. A svoji frustraci jsem si vybila v mailu, který jsem poslala Support, všechno jsem jim tam vypsala, a začala jsem se opět modlit k všemocným bohům wattpadového vesmíru, Lau a Yuenovi, aby se jeden z těch 145 údajných zaměstnanců Wattpadu probral a něco, sakra, udělal, protože já tu „trpím" už minimálně pátý den. Ano, skutečně pátý den, protože tu mailovou esej jsem napsala ve čtvrtek 16. 9., a celá tahle sranda začala v neděli 13. 9. (Vlastně v pátek, pokud počítám i celou tu srandu se softwarem, ale v tom je Wattislav pro jednou nevinně, za to může můj počítač.)

Jenže pořád se nic nestalo. 18. 9. už mi to přišlo hodně divné, takže jsem znovu kontaktovala podporu, tentokrát jsem i vypsala všechny články od Wattpad Help, které mi nepomohly (Vážně, ty články jsou celkem na nic, protože většinou vám řeknou, abyste zkontrolovali, jestli nejste idiot, a opravdu zadáváte ten email správně, nebo tak něco.), ale protože se v průběhu celé téhle srandy stala asi tak jedna věc v můj prospěch, už jsem ani nic nečekala. Za to jsem tak trochu ráda, protože jsem aspoň nebyla zklamaná, když mi přišel ten stejný generický email s odkazem, který je mi k h*vnu, jako o pár dní dřív. Ještě v té vteřině jsem na mail odpověděla, protože můj problém nemohl absolutně nijak vyřešit, ale tady už byla moje naděje prakticky neexistující.

19. 9. se stal zázrak. Někdo mi odpověděl. Od tohohle momentu budeme všichni bezmezně uctívat osobu jménem Spencer z Wattpad Support, protože ten člověk mi zachránil život. V tu chvíli mi spadl obrovský kámen ze srdce, protože jediné zařizování, které od tohohle bodu bylo na mě, bylo vyplnění čtyř otázek, aby se ověřilo, že je to opravdu můj mail a můj profil, a pak mi Spencer pošle link na restartování hesla. První tři otázky šly úplně bez problémů, ale zastavila jsem se na čtvrté. Datum narození, které mám na profilu. Pamatuju si rok i měsíc, které jsem zadávala, protože to jsem zadala správně, ale u dne jsem se nějak překlikla, ale řekla jsem si, že na tom nezáleží a že to spravím později. Jenže jsem to nespravila a v tu chvíli pro mě existovala asi tři různá data, která tam mohla být. Trochu jsem se cítila jako v té scéně z Jojo Rabbit, kde musí Elsa říct „své" datum narození, ale není si jistá, jestli je správné. Protože jestli mě Spencer kvůli špatně zadanému dni nepustí na můj účet, tak v lepším případě může celá tahle sranda začít znovu, v horším případě už se nikdy nepřihlásím.

Spencer sice je totální bůh, a tak dlouho to řešení mého problému trvalo nejspíš i proto, že jsme se tou dobou nacházeli v dost rozdílných časových pásmech, ale i tak jsem byla malinko zklamaná, že se všechno nevyřešilo 20. 9., protože to bych se na Wattpad vrátila v den prvního výročí plánovaného vtrhnutí do Oblasti 51. (Prosím, řekněte mi, že nejsem jediný magor, kdo to v tom roce 2019 celé sledoval přes livestream.)

Naštěstí 21. 9. celá tahle sranda skončila. V ten den odpoledne jsem dostala odkaz, přihlásila jsem se na účet, konečně jsem odpověděla na pár komentářů (i když to nebylo mnoho... na to jsem po tom boji fakt neměla sílu), a život jde dál.

Shrnutí: K tomu, abych se mohla přihlásit, byly z mé strany potřeba dvě nahlášení chyby v systému na Support, tři emaily Wattpad Help, minimálně deset vlastních pokusů o přihlášení a minimálně dvacet pokusů o restartování hesla, a to ze tří různých zařízení, a asi sedmdesát vypitých čajů na uklidnění. S tím, že to celé trvalo devět dní. Nechci znít jako totální Karen, ale tohle mě docela irituje.

Jakože, kdo sakra přišel s tím měněním hesla při přihlášení? Jasně, že je to kvůli bezpečnosti, ale nejde to udělat nějak jinak? Aby mě, a nepochybně spoustu dalších lidí, nemuseli při přihlašování takhle šikanovat, a aby se nikdo nemusel před každým přihlášením stresovat s tím, že nám už pátý den nepřišel žádný email od Wattpadu? A proč sakra přišel ten email od Support, a to ještě během dvou hodin, ale žádný z emailů ohledně hesla nepřišel tak dlouho? Oba typy mailů jsou automatizované, a i kdyby byl Wattpad přetížený, měly by přijít oba nebo žádný. A i to přetížení se dá nějak řešit. AO3 má problém s přetížením a pomalým připojením pomalu každé Díkůvzdání, ale pokaždé mají nahoře na stránce takový žlutý banner, který vám to oznamuje, a ještě k tomu doporučuje nějaká řešení, jako třeba číst offline. Ale ten Wattislav se ani neobtěžuje. Já občas ani nevím, jestli je tu horší komunita nebo ta samotná platforma.

Ale pokud z téhle celé záležitosti vzešlo něco polodobrého, tak je to to, že jsem dokončila svůj scénář na stand-up, takže až budu mít čas, půjdu se s tím ztrapnit někam do comedy clubu, hodím vám sem odkaz na video a vy se povinně budete dívat.

Peace out,

Hermione Weasley