20. Peace out
Tohle bude kapitola plná vtipnejch přiznání a fun factů a přirovnávání věcí k dalším věcem, ale nejsou takový všechny kapitoly? Anyways. Původně jsem si říkala, že tuhle "knihu" ukončím na sté kapitole, protože je to prostě hezký číslo a je fajn říkat, že vaše věc má sto kapitol. Ale čím dál jsem nad celým tím zakončením přemýšlela, tím víc mi docházelo, že tu jednu poslední věc, o který bych chtěla mluvit, aby tam ta stovka byla, prostě nemám. Žádná další věc spojená s Wattpadem, kterou bych mohla probrat, mě teď a tady vážně nenapadá, a ani nechci čekat další tři měsíce, než ke mně nějakej nápad sám přiletí protože třeba Mamma Mia dostane naprosto příšernej remake nebo tak něco. Takže to ukončuju na devadesát devítce, protože mi přijde tak jako hezký a poetický, že v realitě některý věci prostě nemají to velkolepý a úplný zakončení, jaký bychom si přáli, což reflektuje i konec týhle pseudoknihy.
(A nebo že by tady to úplný zakončení bylo? Protože když započítáme všechny ty intermissions, za stovkou kapitol už jsme. Jak už to tak bývá, interpretace je na vás.)
Ale vrátíme se do minulosti. Někdy na samotném začátku roku 2020 jsem měla takový období, kdy jsem si říkala, že stejně nemá cenu mít účet na Wattpadu - naposled jsem na něj přidala nový dílo asi v roce 2018, dobrých příběhů se mi tu moc najít nedařilo a z těch špatných se mi občas dělalo mdlo. Chtěla jsem svůj účet smazat. Ale pak jsem si řekla, že když už mám odejít, odejdu hlasitě a dramaticky, a našeho milého Wattislava u toho pěkně zdrbu. Jo, já jsem do týhle "knihy" celou dobu šla s tím, že to bude moje poslední hurá. Labutí píseň. Konec, zvonec, lívanec, a pak se odsud prostě odhlásím a zapomenu heslo.
To jsem ale ani v nejmenším netušila jak moc tahle kniha vybuchne. Že bude mít pro moje minulý já naprosto nereálnej počet přečtení, že mi sem budou chodit autoři slavných Wattpad příběhů s mnohonásobně větším publikem, než mám já, že to celý povede ke vzniku dvou dalších povídek a několika rozborů, a že se tu objeví taková spousta skvělejch lidí, který jsem moc ráda poznala. Já vím, že to ti autoři vždycky říkají, že děkujou za všechny hlasy a komentáře a tak, ale já za ně děkuju fakt šíleně. Vážně, vždycky, když jsem si Wattpad v tom prohlížeči otevřela (R.I.P. to phone users) a viděla jsem ty nový upozornění, pokaždý mě to šíleně dojalo. Ale úplně nejvíc ze všeho děkuju za komentáře. Bylo strašně fajn, když jste mě v nich doplňovali, opravovali moje chyby, když jsme mohli společně o něčem debatovat nebo když vás prostě napadlo něco vtipnýho a zajímavýho, co jste chtěli sdílet. Bylo mi tu s váma moc hezky.
Aspoň většinou. Někdy se mi stávaly i ty horší věci. Se kterýma jsem samozřejmě aspoň trochu počítala - nechci si tu hrát na nějakou celebritu, ale mimo Wattpad mě a moje působení zná víc lidí, než na něm, takže psát "knihu", co je na Wattpadu tak nějak ve veřejným povědomí, nebylo moje první ani poslední ródeo - ale to neznamenalo, že to pro mě bylo příjemný a že by se některý z těch věcí měly dít. Negativní reakce na to, co dělám, sice, pravda, zabolí, ale víte co. Pro mě byly horší zkušenosti to plagiátorství nebo chvíle, kdy to s parasociálními vztahy zašlo až moc daleko. Vím, že valná většina z vás tu jsou rozumní a moc fajn lidi, ale jenom tak pro jistotu. Zkuste prosím vždycky myslet na to, že na tý druhý straně obrazovky je opravdovej člověk a ne jenom nějakej stroj, co mlátí do klávesnice, takže je v pohodě, když překračujete jeho hranice a/nebo se chováte neeticky.
Ale nechci tu ze sebe dělat nějakou mučednici, protože já jsem ve svým textu taky dokázala být pěkně hnusná. Nikdy jsem to nemyslela vážně a nechtěla jsem nikoho zranit, ale úmysl ne vždycky koreluje s impaktem, takže se bohužel opravdu stalo, že jsem někoho zranila. To už bylo - aspoň doufám - patřičně vykomunikováno a vyřešeno, ale necítím se hezky za to, že k tomu vůbec došlo, jakkoliv jsem to nemyslela vážně, jakkoliv jsem v tu dobu nebyla v nejlepším rozpoložení, jakkoliv by se to už neopakovalo. Myslím, že jako Zuko nebo Buzz Lightyear přede mnou jsem si prošla character developmentem, a čím dál tím víc si uvědomuju, že je důležitý myslet na to, jak si naše slova někdo může vyložit. Na terapii jsem došla k tomu, že v průběhu našeho života se prostě stane, že někoho neúmyslně zraníme, ale měli bychom se snažit to omezit na minimum.
Tak proč teda končím? Protože už nemám co říct? Ano a ne. K mediální analýze toho, doufám, budu mít co říct do konce života, ale přece jenom, jmenuje se to tu časté věci na wattpadu. Na kterým už nečtu ani zlomek z toho, co jsem četla dřív, takže nevím, jestli jsem pořád ten správnej člověk k tomu, abych to komentovala. Nehledě na to, že jsem zjistila, že u knih prostě není moje místo a skutečná láska mého života jsou filmy a podílení se na jejich tvorbě. To se vám sice nemusí zdát jako nějaký velký omezení protože spousta těch tropes a nepěkných úkazů je typická i pro filmy, ale když jste na psací stránce a už podvacátý použijete jako příklad nějakýho úkazu Star Wars a Mean Girls a ne třeba Zeměplochu od Terryho Prachetta nebo cokoliv je zrovna populární na Booktoku, začnete si připadat jako idiot a pokrytec k tomu.
Navíc, víte, co jsem zjistila, když jsem všechny tyhle kapitoly přepisovala a opravovala? Spousta věcí tam pro mě byla takovými hezkými odkazy na můj život mimo Wattpad. Věděla jsem, kterou větu jsem napsala poté, co jsme se s kámoši dívali na Top Gun. Kterej odstavec vznikl kvůli zážitkům z nizozemskýho baru. Na co jsem přišla, když jsem psala svoje vlastní scénáře. A takovejch momentů bych si chtěla užít co nejvíc. Bez takovýho toho strachu vzadu na hlavě, že jsem dlouho nevydala kapitolu nebo že bych měla odpovědět na komentáře.
(Jo, a taky je požehnání pro všechny, že tuhle kravinku ukončuju dřív, než vyjde Community Movie, protože mě nechcete zažít poté, co ho uvidím. Jako jestli jste si doteď mysleli, že jsem děsně otravná a až moc mluvím o popkultuře, tak máte šílený štěstí, že ten blbej film, kterej mi buď zachrání nebo zničí život, ještě ani není natočenej.)
Těmahle několika odstavcema si myslím, že rovnou odpovídám i na tu hlavní hypotetickou otázku, kterou na mě někdo z vás možná má. Ne, nebudu dál psát na Wattpad. Teda, nechci si úplně zavírat vrátka, ale minimálně v blízké době určitě ne. Mám pro to spoustu důvodů, některé z nich jste si už přečetli, některé mi nepřijdou adekvátní na sdílení a některé asi ani sama nedokážu zformulovat, ale prostě a jednoduše si potřebuju od tvorby na Wattpadu dát nějakou pořádnou pauzu.
Původně jsem si říkala, že takový moje poslední moudro nebo poznámka na závěr bude něco jako že doufám, že jste si z týhle "knihy" něco odnesli nebo že bude fajn, když se teď pokusíte udělat takovej malej převrat a zahltíte Wattpad kvalitními, promyšlenými příběhy, ale to není ta klíčová věc. Může vám to teď znít jako klišé, ale na konci dne je to nejdůležitější moudro to, abyste se snažili být hodní na své okolí i na sebe. (A zároveň můžete tuhle "knihu" restartovat jako videohru a po těch letech a rozsáhlých rekonstrukcích si ji přečíst znovu.)
A víte co? Já jsem si řekla, že si udělám takovou velkou závěrečnou srandu sama ze sebe a dám vám sem na závěr kompletní seznam každýho namedropu, kterej se v týhle "knize" vyskytuje. Původně jsem vám chtěla dát i takovou výzvu, že si můžete za každý jméno dát shot nebo tak něco, ale čím dýl jsem ten seznam doplňovala, tím víc mi docházelo, že to fakt není dobrej nápad. Takže here we go. (Ani trochu nevadí, jestli většinu z těch lidí neznáte, některý věci píšu jen a pouze pro moji vlastní zábavu.)
Tom Cruise, William Shakespeare, Jan Žižka z Trocnova, Helen Keller, Taika Waititi, Nancy Wake, Virginia Hall, Roald Dahl, Audrey Tautou, Emma Watson, Lady Gaga, Margot Robbie, Zendaya, One Direction, Jennifer Aniston, Starkid, Stephen King, Dan Harmon, Miike Snow, Macklemore, Kieran Culkin, Pedro Pascal, Harry Styles, Taylor Swift, Becky Albertalli, Marilyn Monroe, Eleanor Roosevelt, Laurel Thacher Ulrich, Charles Dickens, Jane Austen, John Lennon, John Green, J. R. R. Tolkien, John Mulaney, Rupi Kaur, Halsey, Jenette McCurdy, Lori Gottlieb, JK R*wling, Darren Criss, Margaret Atwood, Neil Gaiman, Tommy Wiseau, Cameron Dallas, Louisa May Alcott, Dylan Sprouse, Cole Sprouse, Allen Lau, Ivan Yuen, bratři Grimmové, Hans Christian Andersen, Kardashians (kolektivně), Mary Shelley, Ariana Grande, Shakira, Mike White, Jenna Ortega, Robert Pattinson, Donald Glover, Olivia Colman, Jennifer Lawrence, Jacob Elordi, Avan Jogia, Jameela Jamil, Dakota Johnson, Jiří Ovčáček, Sia, Harrison Ford, Libuše Šafránková, Nikola Tesla, Karel Gott, Megan Thee Stallion, Karel Hynek Mácha, Queen, Emily Dickinson, David Schwimmer, Karel Jaromír Erben, Jiří Suchý, Brie Larson, Ali Wong, Karen Gillan, Aaron Taylor-Johnson, Ben Barnes, Andrew Garfield, Rick Riordan, Fall Out Boy, Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus, Pierce Brosnan, Gaius Julius Caesar, Terry Prachett, Daniel Kwan, Daniel Scheinert, Aubrey Plaza, Jonathan Swift, Peter Benchley, Steven Spielberg, Platon, Jennifer Jason Leigh, Greta Gerwig a George Lucas
A bonusové kolo s internetovými "celebritami": Kaz Rowe, Karolina Żebrowska, Jessica Kellgren-Fozard, Intelexual Media, Caitlin Doughty, Alexander Avila, Entertain The Elk, Colleen Ballinger, 21, Lukefry, Natyla, Jacksepticeye, Markiplier, Ethan Nestor, Rachel Oates, Gabbie Hanna, ZuzkaAnotuje, Girl Defined, Kovy a hbomberguy
(Jo, a mimochodem, jak vtipný je, že můj nejstarší příběh pořád zveřejněný na tomhle profilu je Bestseller na Wattpadu, který už od roku 2018 kritizuje naše oblíbené Wattpad trendy, a moje asi poslední dílo na Wattpadu je tohle? Velkej full circle moment.)
Užívejte života a přeju hodně štěstí v další tvorbě.
Mia
(Chápete, jako M.I.A., missing in action, jako že už sem asi nebudu přidávat novej obsah? Já jsem ale vtipná.)
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top