Hele, napadlo vás někdy, jak je divný, že hlavní postavy knih hrozně často rády čtou? Nejspíš je to tím, že se ti autoři snaží, aby postava byla relatable, a pokud si konkrétní čtenář vaši knihu koupí, tak je velká šance, že sám čte rád, ale stejně. Kolik třeba znáte hlavních postav dramatů, který mají hrozně rády divadlo? Nějaký se tam určitě najdou, ale troufnu si odhadnout, že jich procentuálně bude mnohem míň. Nebo myslíte, že je to něčím jiným, že se třeba autoři snaží vyjádřit rovnici jako postava ráda čte, tudíž je chytrá, nebo že neznají žádný jiný koníčky?

Anyways. Já jsem tady už v minulosti měla kapitolu, ve které jsem si dělala šprťouchlata z různých glitches a technických nedostatků Wattpadu (Protože bych sama nikdy nemohla být programátor a hrozně cením lidi, co to reálně dělají, ale on ten Wattpad fakt drží pohromadě jenom silou vůle a slepením žvýkačky.), kterou jsem teda smazala, protože mi nepřišla úplně hodnotná. Je tahle kapitola hodnotná? Fakt nevím, ale jednak tu s námi aspoň zůstane duch té smazané kapitoly, a jednak bych se k několika věcem ráda vyjádřila.

My jsme si tu už někdy povídali o tom, jak nás štvou některé věci - sakra, pamatujete třeba na takový jako hnutí, nebo jak bych to mohla popsat, jménem Starteam, který vzniklo jako takovej trochu vtip s cílem bojovat za možnost hlasování u neomezeného počtu kapitol za den? Já mám i pocit, že to nakonec dopadlo dobře, že sice ne zásluhou Starteamu (Protože co budou vývojáři Wattpadu v Kanadě dělat s nějakou patrou lidí z Česka a Slovenska, co si píšou funky věci do popisků a na profilovky přidávají zlatý bannery?), ale že už je fakt možný dát víc, než sto hlasů za den. Jakoby, on to fakt může bejt jenom pocit, protože jsem už dlouho neměla důvod takový počet hlasů za den někomu dávat, ale vážně myslím, že se to nakonec změnilo. Což je jedině dobře, protože upřímně řečeno, co je to za bullsh*t? Znovu, naposled se mi povedlo něco naprogramovat v šestý třídě, takže co já vím, ale myslím, že žádnej logistickej důvod pro takový omezení prostě není.

Ale když už jsme si odbyli tuhle z mojí strany nezbytnou odbočku, pojďme se podívat na jiné věci, kterými nás Wattpad může naštvat, ale i na to, co nám může nabídnout. Já si dovolím jenom tak povrchově naťuknout problém nepřicházejících upozornění, což jsme tu zažili snad všichni, a já si na ně stěžuju vyloženě od doby, co jsem tohleto začala vydávat, takže nic nového pod sluncem. Nebo jak jsme tenkrát před asi třemi lety byli hrozně smutní ze ztráty kanálu novinek (Čili toho, kde vidíte aktivitu lidí, který sledujete.), a já si sice dodnes myslím, že to byla obrovská ztráta, ale všichni o tom mluvili už stokrát. Nebudu se ve velkém věnovat ani nefungujícímu vyhledávání, protože na to jsem si už stěžovala ani nevím kolikrát. Ne, teď se podíváme na něco pořádnýho.

Blokování. Ono je hrozně vtipný, jak některý sociální sítě mají víc vyvinutou blokovací kulturu, než jiný. Zatímco třeba na Instagramu máte většinou bloknutý lidi, se kterými jste se nějak pohádali nebo jste měli ošklivý rozchod a na Tumblru si blokujete všechny, kteří mají nepříjemnou energii, na Wattpadu tohle vůbec nefunguje. Tady vám klidně někdo může říct, že váš příběh je ten nejhorší na světě, a ať se jdete radši zabít, než abyste publikovali další kapitolu, ale nikdo si nikdy nikoho neblokne. Což je možná tím, že na to nejsme zvyklí, ale možná i tím, že tady to blokování funguje jenom tak jako napůl. Jestli máte rádi anekdoty z mého života, tak teď zajásejte, protože jedna taková kratší příjde.

Za celejch těch asi osm let, co jsem tady, jsem si blokla jednoho jedinýho člověka. Abych to zkrátila, ten člověk měl na profilu celou jednu knihu, ve které bezdůvodně urážel moji kamarádku, k mým dílům psal nehezké komentáře s tím, že všechny pokusy o debatu byly jako mluviení do stěny, a jako by to nestačilo, dotyčný si ještě k tomu idealizoval pachatele jednoho notorického střílení na jedné střední škole v USA, což je vyloženě nemorální. Já jsem samozřejmě nechtěla, ať ta osoba ztěžuje život mně nebo mým známým, tak jsem si ji blokla. Hurá sláva, její profil krásně zešedivěl a přestal se mi zobrazovat a zalila mě vlna klidu, že už mám konečně pokoj.

A co se nestalo. O dva dny později se přihlásím, a ten člověk si mě z toho bloknutýho účtu zase vesele kontaktoval. Já jsem myslela, že vypustím duši, protože jediná pointa tý funkce bloknutí by měla bejt to, že vás ten člověk nemůže kontaktovat. Co kdyby mě tenhle člověk třeba jenom bytostně nefrustroval, ale posílal mi výhrůžky nebo tak něco? To bych asi musela napsat na podporu, kde by zase trvalo čtrnáct dní to vyřešit, jako když jsem tam něco řešila posledně, že jo? Anyways, doufám, že tenhle nešťastnej zásek už nějak spravili - jestli ne, tak je to fakt masivní nedostatek - a tímhle vám vlastně i naznačuju, že bychom možná měli víc zavést tu kulturu blokování. Všichni jsme se tu určitě setkali třeba s troll účty, a bloknul si je někdo z nás? Docela nad tím pochybuju, i když bychom fakt měli.

Ale víte, co na Wattpadu miluju, a tentokrát doopravdy? Takový to, jak máte na profilu bio, a pod ním máte řádek s lokalitou, kam si můžete napsat naprosto cokliv. Mě vždycky hrozně baví klikat na profily a číst tam úplně všechno možný, od "Plzeň" přes "Middle Earth" až po "za tebou". Pokud vím, žádná jiná sociální síť nic podobnýho nemá, a mně přijde hrozně zábavný, jak si tam všichni vždycky napíšou něco svýho.

Na tuhle další věc si budu stěžovat částečně proto, že vím, že to jde udělat jinak a líp. Znáte AO3, o kterým jsem vám tu mlela už aspoň stokrát? No, tak tam je taková cool funkce, že jeden příběh může mít víc, než jednoho autora. Mně to přijde naprosto skvělý, protože to se prostě stává, že autoři spojí síly a napíšou spolu něco, a pak dostáváme klenoty jako Good Omens od Terryho Prachetta a Neila Gaimana nebo cokoliv, co spolu vytvořili Daniel Kwan a Daniel Scheinert. Na Wattpadu se to stává taky, že spolu víc lidí vytvoří jednu knížku, ale ta může mít jenom jednoho autora. Takže pak ti chudáci stojí před Sophiinou volbou na čí profil to dát, protože vy se klidně můžete v každý kapitole podepisovat jako "Vaše oblíbené duo Klára a Lucka", ale když to bude vyvěšený na profilu, co se jmenuje KlaraKlarinka, kdo z těch dvou asi získá valnou většinu podpory od fanoušků? (Oof, já fakt doufám, že ti lidi, který jsem si teď vymyslela jako příklad, tu fakt někde neexistujou.) V úplně extrémních případech to může vést i k dramatickému rozchodu našeho dynamického dua, protože ona to sice je jenom Wattpad sláva, ale přece jenom, kdo by si přál hrát takhle pořád druhé housle? Pak se taky může udělat kompromis a naše milá Lucka s Klárou si můžou založit společněj profil, ale tam je ten háček, že pak na ten příběh zákonitě narazí míň lidí. I kdyby to obě vyvěsily na zeď, přečte a rozklikne si to míň lidí, než kdyby to bylo na jejich normálním profilu.

Na druhou stranu, jak si třeba pořád stěžujeme, že Wattpad jde do kytek, jedna věc se tu reálně zlepšila, a to funkce plánování kapitol. Čili teď, když chcete zveřejnit novou kapitolu, ji nemusíte zveřejnit okamžitě, ale můžete naplánovat dobu, kdy chcete, aby byla zveřejněna. To by se, myslím, neuvěřitělně hodilo asi před pěti lety, když bylo hrozně populární psát takový ty adventní kalendáře. Mýmu minulýmu já by se to taky hodilo, protože když jsem se toho tak trochu chytla a rozhodla se psát první verzi 24 Dní do Vánoc způsobem, že vydám každý den jednu kapitolu, dopadalo to tak, že jsem dělala Wattpadový ekvivalent odesílání školních esejí v klubu, protože jsem prostě dřív, než v jedenáct večer, neměla čas tu kapitolu publikovat. Pro mě je tohle plánování kapitol fakt naprosto revoluční, a i když to teď úplně nepoužívám, protože nemám důvod, přijde mi skvělý, že to existuje.

Jsou ale věci, který dřív fakt lepší byly. Třeba věnování kapitol. To sice nebylo nijak revoluční, a ano, můžete to technichy vzato udělat i teď, a to tak, že danou osobu prostě zmíníte v těle kapitoly, ale přece jenom. Když existovala speciální funkce na věnování kapitol a bylo to vždycky separátně napsaný pod názvem, mělo to úplně jinou vibe. Dále mě mrzí, že jsme přišli o přidávání obsazení do příběhu. Mně vždycky celej ten koncept přišel hrozně zábavnej, protože jasně, že mě vždycky bavilo obsazovat náhodný celebrity do svejch příběhů, ale taky mi přišlo skvělý číst ta obsazení ostatních lidí a představovat si romantickou komedii s Aubrey Plaza a Andrew Garfieldem. Nebyla to ani zdaleka esenciální funkce, ale myslím, že to Wattpadu přidalo trochu osobnosti a zábavného faktoru. (Vy ani nevíte, jak moc bych si vyhrála s obsazením postav ve všech těch rozborech.)

Ale další ze skvělých inovací Wattpadu jsou srdíčka u komentářů. Vážně, já si živě pamatuju, jak jsem si ještě v týhle knize stěžovala, že Wattpad tuhle funkci nemá, a ono se to fakt stalo. Naprosto ikonický a bezchybný, protože ty situace, kdy souhladíte s komentářem, ale nevíte, jak byste na něj mohli výřečně odpovědět, fakt nastávají.

Jen tak mimochodem, zkoušeli jste někdy meditovat? Já se o to pokouším už asi dva roky, a fakt je to pro mě naprosto revoluční. Nejen, že to pomáhá redukovat stres (Už se mi i stalo, že jsem díky tomu dokázala zachovat chladnou hlavu v šíleně hektických situacích, což mi zachránilo zadek.), ale může to pomoct se zlepšením spánkového režimu nebo snížit bolest a krevní tlak. Kromě toho si myslím, že v současnosti jsme tak přehlcení povinnostmi a informacemi, především těmi negativními, že si někdy potřebujeme od toho všeho dát pauzu a soustředit se jenom na sebe a na to, jak se naše tělo a mozek cítí. Takže jestli se na to cítíte, můžete si třeba najít nějaký meditační video na youtube, jestli ne, tak si nic nehledejte, protože kdo jsem já, abych vám rozkazovala, ale tak jako tak se mějte co nejlépe.

Peace out,

Hermione Weasley