Já jsem to vlastně ani rozebírat nechtěla. Moje vzpomínky na tuhle fanfikci jsou takové, že to mělo sto padesát kapitol, z nichž většina byla zbytečná, a taky tomu nechci dávat zbytečný clout. Jenže pak mi někdo (username doplním později, jsem líná) napsal, že bych ten rozbor udělat mohla, a já si řekla proč ne? Přece jenom, bžilion přečtení to má už tak a z toho, že autorka má v biu posledních asi pět let napsané, že je jí osmnáct (Teda ale řeknu vám, že když je vám osmnáct, tak byste některé ty tropes neměli vidět jako dobré. Omluvila bych to tak ve třinácti, v patnácti, ale v osmnácti? Sorry, to už byste mohli mít aspoň náznak rozumu.), usuzuju, že na Wattpad už ani nechodí. Tak jsem si řekla, že holt jo. Přežila jsem Leu, proč bych nemohla přežít tohle?

Jenže když jsem si ten příběh vyhledala, našlo mi to jenom pár ripoffů, které bez pochyby vznikly díky fenoménu, kterým tenhle příběh byl, ale originál nebyl nikde k nalezení. Zmocnila se mě panika a říkala jsem si, jestli nějaká sojka práskačka z mého publika (Wait, byla tohle narážka na českou popkulturu? Já jsem se nakazila od autorky Siriusovy Růže!) neprohodila slůvko, dvě s autorkou o tom, jak ji tady celou dobu kritizuju, a autorka si mě pro jistotu blokla, abych na ni neudělala rozbor. To se teda naštěstí nestalo, a já moc děkuju všem, kteří mi tenkrát pomohli při lovu téhle srandy. (Jo, a mimochodem, ta blokáda by mě taky nezastavila, prostě bych si založila jiný účet.)

Víte, tahle fanfikce je něčím opravdu speciálním. Ti, kteří na Wattpad přišli později, to možná neví, ale jak už jsem naznačila v předchozím odstavci, tahle věc normálně měla svůj kult, a mám pocit, že většina z nás si ani neuvědomuje, jak obrovský impakt na českou scénu Harry Potter fanfikcí tohle mělo. Díky tomuhle příběhu je snad v každé fanfikci z doby Pobertů nějaká Kate, Lilyiny kamarádky jsou OCs, a nebýt tohohle příběhu, upřímně pochybuju, že by vznikla ta miliarda dalších příběhů o tom, jak se James a Lily dali dokupy, s tituly ve stylu "Rande s Evansovou" nebo "Vsadíme se, Evansová?". Všichni to milovali, autorka byla uctívána, lidi jí psali děkovné dopisy (ano, něco takového jsem tu našla) a kdokoliv se odvážil tohle dílo kritizovat, byl pomalu horší, než Voldemort. Ale časy se mění. (Naštěstí.) Takže teď, když mám větší svobodu slova a neudupe mě parta čtrnáctiletých, pojďme si pěkně kuchnout a ugrilovat tu posvátnou krávu, kterou je Co Takhle Rande, Evansová?

Disclaimer. Následující rozbor obsahuje spoilery (duh) a používání výňatků z děl v rámci kritiky je v souladu se zákonem: Autorský zákon - č. 121/2000 Sb. § 31 odst. b, Copyright Act of Canada s.29.1. Navíc, tohle je kritický a naučný "článek", což je v pořádku podle Copyright Act 1976.

A pro vaši informaci, Evansovou čtu už podruhé. Jop, tuhle srandu už jsem četla někdy v roce 2016, a moje standardy byly pěkně nízké. V té době jsem zbožňovala Divergenci, ani jsem nevěděla, že existuje nějaké AO3, a na Wattpadu byla kvalitní asi každá pátá fanfikce, a pro mě jako pro člověka, který v té době nečetl tak experimentální fanfikce jako byla Zmijozelská princezna a radši se držel věcí, které jsou v rámci možností canon compliant, bylo docela těžké si vybrat. (A ježtě těžší to bylo tím, že půlka z těch fanfikcí byla Dramione, a to nečtu ani teď.) A najednou se tu zjevilo CTRE, kde bylo skoro všechno, co mi tenkrát stačilo k tomu, aby se mi fanfikce líbila. Takže jo, dalo by se říct, že jsem patřila k těm magorům, co tuhletu věc uctívali. Teda, nebyla jsem takový magor, že bych komentovala u každého odstavce a po dočtení odstartovala svoji vlastní verzi toho, jak se James a Lily dali dokupy, ale milovala jsem tuhle fanfikci. Teda asi do konce druhé třetiny, pak mě hrozně začaly otravovat opakující se fráze, děj mě začal nudit, a tak jsem přestala. (Jo, dokonce i Mia z roku 2016 měla s tímhle příběhem problém, jako to je fakt co říct.) Ale i tak jsem to těch dalších pár let brala jako dobrou věc s nějakými chybami. Bylo to až když jsem začala psát tuhle knihověc, když jsem si uvědomila, že v CRTE je spousta tropes, které nemám ráda, a začala jsem to brát jako věc s hodně chybama, o které jsem nechápala, jak se to mohlo tak proslavit, ale přece na tom musí být něco pozitivního, když je to tak slavný, ne? No... uvidíme.

(Tak mě napadá... Siriusova růže, na kterou jsem dělala rozbor před několika kapitolami, je pro CTRE vlastně to samé, co je Fifty Shades trilogie pro Twilight. Věc, která by nevznikla bez originálu a je o něco horší, než originál, ale i tak si zvládla vybudovat celkem slušný kult ve svém vlastním právu. A víte co? Až vyjdou všechny kapitoly tohohle, možná si zkuste znovu přečíst rozbor na Siriusovu růži a porovnat rozdíly a podobnosti.)

Než jsem začala knihu číst, podívala jsem se, kolik to má kapitol, protože jsem si reálně pamatovala, že jich to má aspoň pětadevadesát, a pak se podívám na číslo poslední kapitoly, a ono jich je 28. Wow, to jsem asi fakt málo četla. Teda, asi o dvě vteřiny později jsem odhalila, že kapitol je 77, což není málo, ale fakt, pamatovala jsem si to horší. Pak mě docela zarazilo upozornění v anotaci, že příběh je 12+. Takže zaprvé, z legálního hlediska by to tam vůbec nemělo být, páč Wattpad je od třinácti. (Ale už jsme si řekli, že to nikdo nedodržuje, takže whatever.) O něco víc mě ale zarazilo to, že si vůbec nepamatuju žádný explicitní kontent, kvůli kterému by to potřebovalo takové varování. Nepamatuju si žádnou sexuální scénu nebo že by někdo umřel nebo tak něco. Ale whatever, moje paměť je fakt špatná, tak třeba budu překvapená.

Pak mi přijde hrozně roztomilý, že na tom coveru je Karen Gillan a myslím, že Aaron Taylor-Johnson, které tak kolem roku 2013 všichni fancastovali jako Lily a Jamese (Teda, po takový době už si nejsem tak jistá, že to fakt byl Aaron Taylor-Johnson, ale pořád vím, že mladého Siriuse podle fanoušků hrál Ben Barnes a mladého Remuse Andrew Garfield. Also, jak moc šílený je, že léta páně 2024 mají tihle lidi věk na to, aby hráli ty starší verze postav? Děcka, ten čas fakt letí.). To mi dalo takový flashbacky, že si to nedokážete představit. A v té době asi taky byly dost nízké nároky na covery u Wattpad knih, protože když se podívám na ten cover u originálního příběhu, trochu to zabolí. I když, ještě mnohem horší jsou ty covery u těch dvou speciálů ze kterých ani nevím, jestli se mi chce brečet, nebo jestli se mi chce smát.

Taky jsem si jsem si říkala, že nesmím být moc krutá kvůli naprostým kravinám. Přece jen, autorka měla jednu dobu totální kult osobnosti díky tomuhle jedinému příběhu, a to by se mělo respektovat, I guess. Ale pak na mě vybafla první věta téhle srandičky:

Bylo 1. září a na nástupišti 9 a 3/4 se hromadily skupinky rodičů se svými ratolestmi.

Sorrka, ale to zní jako by to psal někdo, komu je deset a zrovna se naučil slovo "ratolesti". Btw u téhle jedné věty je 172 komentářů, většina z nich ve stylu "miluju tenhle příběh, čtu ho už potřetí". Rok 2015 nebo kdy to vyšlo byly vážně zvláštní časy. A hned ve druhé větě je chyba v interpunkci a sexistický stereotyp. Tenhle příběh je tak moc horší, než si ho pamatuju.

Mimochodem, zlatíčka, fakt nemusíte psát každou větu jako nový odstavec. Fakt ne. Ono to vlastně i celkem ruší. Btw jsem u třetí věty a zase je tu chyba v interpunkci. A ve čtvrté větě je taky chyba v interpunkci. A v sedmé větě taky. I v deváté a v desáté. Mám chuť naběhnout hlavou proti stěně.

Mé mučení zdaleka nekončí a pokračujeme s typografickými chybami a stylem vyprávění, který mi připomíná toho vypravěče v Peppa Pig. Ale víte co, třeba se styl psaní v průběhu zlepšil, třeba to nakonec bude fajn zážitek. (Lol tomu moc nevěřím. Ale jsme v první kapitole a nechci to ještě úplně zatracovat.) Takže Lily čeká na vlak a vidí přicházet Poberty, a o Siriusovi je řečeno, že je bradavický Casanova. Jop, teď jsem si ještě víc jistá, že autorka Siriusovy růže tohle četla. Ale to není můj hlavní point. Kdo vlastně vůbec přišel s tím, že Sirius byl sukničkář? V knihách o tom nic není, tam se píše jenom to, že byl rebel. Mě to vraždí, že někdo z fandomu si to prostě vymyslel a tři čtvrtiny Wattpadu s tím jedou, jako by to bylo někde vytesáno do kamene. Pro vnitřní klid, dvě kupé se otevřela, ne otevřely. Kupé je střední rod, a v tomhle případě to neodpustím, protože vypravěč je ve třetí osobě a nemluví interdialektem.

Potkáváme první kamarádku Lily, která je OC, protože samozřejmě, že je OC, prostě kdo je Dorcas Meadowes nebo Marlene McKinnon? Kdo jsou kanonické postavy z Harryho Pottera? A týpka se jmenuje Kate. Ano, tohle je ta Kate, kvůli které se všechny OCs ve všech podobných fanfikcích jmenujou Kate. Tohle je ta, která to způsobila, ukažme si na ni!

Jo, a pamatujete, jak všichni v té jedné vydané knize, kterou nechci zmiňovat, měli vlasy do pasu? Tady mají zase všichni vlasy do půli zad. *facepalm* Jako pro mě za mě ať si mají vlasy, jak chtějí, ale nemusí se pokaždé zmiňovat přesná délka vlasů každé jednotlivé postavy. Lily má kromě Kate ještě další dvě OC kamarádky, Susan a Mandy, která nemá ráda svoje celé jméno, a je nám představena následovně:

Dveře do kupé se již potřetí otevřely a dívky se smíchem zakřičely: "Amando!" Dívka s hnědými vlasy do poloviny zad a očima stejné barvy se zaškaredila a prohlásila: "Neříkejte mi Amando!"

(Rozhodila jsem odstavce a opravila typografii.) Hele, já to chápu, že autorka nám potřebovala sdělit, že Mandy nemá ráda svoje celé jméno, ale prostě to, že by jí její kamarádky řekly tím jménem, které nemá ráda, poté, co ji znají šest let, by se jednoduše nestalo. Reálně ne. A kdyby ano, byly by to špatné kamarádky. Tohle nám mohl říct vypravěč, že její celé jméno je Amanda, ale ona ho nemá ráda, takže si nechává říkat Mandy.

Když se najednou Amanda podívala na Lily a zeptala se jí: "Lily?"

Vole ne, asi se podívala na Luka Skywalkera a řekla mu "Lily". A taky mě irituje, jak vypravěč říká Mandy jménem, které nemá ráda. Jako b*tch, když někdo nechce, abyste jim říkali určitým jménem, tak jim tak ku*va neříkejte, co je tak těžkýho na tom to pochopit? Je to to naprostý minimum lidský slušnosti. Dokonce i Tonksové v OG Harry Potterovi říkali Tonksová, případně Dora, protože svoje celé křestní jméno nesnášela. Btw Mandy se jí ptala na to, jestli by náhodu neměla sedět v kupé s prefekty, a Lily si to uvědomila až teď. Wow, gratuluju, Lily, že si po dvou letech, co jsi prefektka, uvědomuješ, že bys měla jezdit s prefekty.

Lily jde za ostatními prefekty a je překvapená, že novým primusem je James. Za tohle musím dát malý kudos, protože když to Lily zjistí, řekne, že Brumbál se zbláznil, a James řekne: "Stárne," nad čímž jsem se lechce uchechtla. (Lol nesnáším to slovo "uchechtla", ale jiné slovo mi tam nesedí.) Pak si to ale autorka trochu zkazí, protože řekne, že McGonagallová jim dala instrukce a pak se přemístila pryč. Uhhh... ale kam se přemístila? Do Bradavic? Tam se ale přemístit nemůže kvůli těm ochranným kouzlům, co tam mají.

A víte co? Ten vlak zastavuje. On normálně zastavuje. Takže cesta z Londýna do Skotska najednou trvá půl hodiny, protože tohle nemohlo být víc, než půl hodiny  - Lily chvilku seděla s kamarádkami, pak šla k prefektům, pak jim McGonagallová říkala organizační věci, pak se přemístila, pak Lily říkala organizační věci prefektům, a najednou vlak zastavuje. Jakože cože?

O Hagridovi je řečeno, že je to bradavický klíčník a šafářník. Lol. Co za slovo je šafářník? Autorka zřejmě myslela "šafář".

Zbylé ročníky zamířily ke kočárům, které táhli neviditelní koně. Jen někdo věděl, že je ve skutečnosti táhnou prapodivná zvířata - testrálové.

Um, ta věc se má tak, že většina lidí si myslí, že ty kočáry jedou samy, ne, že je táhnou neviditelní koně. A nelíbí se mi ani popis té věci s testrály, prostě mi přijde, že tam něco chybí. Pro vnitřní klid, půlhodina je jedno slovo.

Lily kontroluje kupé, jestli někdo náhodou nezůstal ve vlaku, najde Jamese, který utěšuje brečící holčičku, a její první myšlenka je, že James by byl dobrý otec. Ale no tak. Ještě před pěti minutami ho chtěla zabít, a prostě kdo takhle přemýšlí? Kdo vidí někoho s brečícím dítětem a neřekne si třeba: "Co se tomu dítěti stalo? Je v pořádku? Nepotřebuje pomoc?", ale: "Hmm, tenhle člověk, který je tu s ním, by byl dobrý rodič." Nehledě na to, že když pomůžete někomu mladšímu, nedělá to z vás automaticky dobrého rodiče.

Teď si klidně můžete říct, že jsem jenom petty, ale mně je to jedno. Hrozně mě irituje, že Lily na někoho upřela "své dva smaragdy". Hurá, sláva, má zelený oči, ale já prostě nemám ráda tuhle metaforu. Prostě představte si to samé, jenom s postavou, která má hnědé oči. Taky byste neřekli, že na někoho upřela "své dva ořechy" nebo "své dva kaštany". Tohle je asi čistě moje věc, ale tahle konkrétní metafora mě prostě štve.

Poté mladý Potter pohlédl na profesorku McGonagallovou, která držela pergamen se jmény budoucích čarodějů a čarodějek.

Um, myslíš budoucích studentů Bradavic, ne? Čarodějové a čarodějky jsou už teď. To nefunguje jako že jdete studovat práva a když je dostudujete, jste právník. Se schopností dělat magii se rodíte. Pak ta holčička, kterou našli ve vlaku, řekne Jamesovi "Jimmy", ale o tomhle už jsme si povídali v nějakém předchozím rozboru. Jste prostě buď James nebo Jimmy nebo Jamie nebo Jimbo nebo *vložte těch asi deset jiných přezdívek, které se dají vytvořit ze jména James*, to se nekombinuje.

Btw myslím se, že při tom svém zvaní na radne a balení Lily by se James snažil být aspoň trochu smooth, protože přece jenom, chce mít úspěch, a ne, že by na ni randomně pořvával jako třináctiletý kluk při extra nudné hodině, který chce za každou cenu vyvést učitele z míry, takže se ho zeptá na první s*ačku, která ho napadne. A víte, co je ještě horší? Že se tomu, že takhle pozval Lily na radne, všichni zasmáli. Co je na tom vtipnýho? Konkrétně James řekl: "Hej, Evansová, co tomu říkáš? Ty-já-jezero-osm večer?" Teda to je tak vtipný, jako všichni komici se můžou jít zahrabat, protože tohle je nejvtipnější věc, kterou jsem kdy slyšela. (Pokud by to někoho zajímalo, Lily na to odpoví: "Mám lepší nápad. Ty-já-astronomická věž-deset večer-nehoda-pád-rakev-pohřeb-konečně klid." A je u toho 87 komentářů, které jsou převážně smajlíci, co brečí smíchem. Jako ona to není špatná hláška, ale je to spíš, že trochu zafuníte nebo si řeknete: "Dobrý comeback," než že se začnete válet smíchy na podlaze.)

A pak se autorka rozhodla přepsat sem celou píseň moudrého klobouku. (Kterou jsem přeskočila. Já prostě přeskakuju sny a přepisy písniček v příbězích, v rámci zachování zbytků mentálního zdraví.) Sluníčko (autorko), my tu píseň známe, fakt, že jo, a není potřeba ji tam dávat. Pak tam teda autorka přidala ještě další sloku o tom, že časy jsou zlé, prostě víte co. K tomu můžu říct jedině to, že upozornit - dohonit - vyslovit, rady - hlavy, přátele - úplně a palce - hladce nejsou dobré rýmy. A věta: "Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit, na moci narůstá," ani nedává smysl.

Jo, a pamatujete na tu holčičku, kterou našli James a Lily ve vlaku? Skončila v Nebelvíru, protože jasně, že skončila v Nebelvíru, protože všichni dobří končí v Nebelvíru, všichni špatní končí ve Zmijozelu, všichni neutrální končí v Havraspáru a...

Podle autorky má Remus modré oči. Um, nemá náhodou hnědé oči? Teda, já nevím, z knih už si to nepamatuju, ale ve všech fanfikcích, které jsem četla, měl hnědé oči. I ten Andrew Garfield, kterého všichni tak zuřivě fancastovali jako Remuse, má hnědý oči. A pro vnitřní klid, očka toho byla důkazem, ne byly, shoda přísudku s podmětem. Jo, a příjmení Zurkwick neexistuje. (Leda že by to byl ve skutečnosti Zurk Wick, ztracené dvojče Johna Wicka, které se objeví v pátém díle.) A Bradavice, jako ta škola, jsou fakt s velkým B. (Nemůžu uvěřit, že na tohle musím poukazovat.)

Mimochodem, tohle je asi pošesté, co se za první kapitolu (jop, furt rozebírám první kapitolu) všichni smějou něčemu totálně nevtipnému. Rada pro všechny: Zkuste do knih nepsat, že se všichni smějou, protože když to napíšete a vašemu publiku to nebude připadat vtipné, akorát se ztrapníte. Jako já si taky vždycky těch prvních pár vteřin, když mě napadne nějaký vtip, a jsem ještě v afektu, říkám: Ty seš tak vtipná, ty absolutní královno, jakože ty si zasloužíš podělanou Nobelovku za komedii, ale vždycky to zůstane v mojí hlavě, tak, jak by mělo, protože humor je subjektivní a někdo jiný nad tím může jenom protočit panenky. Je úplně v pohodě, když třeba napíšete, že se postava směje vlastnímu vtipu nebo že nekdo má na někoho crush a proto se směje všem jejich vtipům, protože to jsou věci, které lidi normálně dělají, ale nějakého kolektivního smíchu se fakt vyvarujte a nechte na čtenářích, co budou považovat za vtipné.

Pro vnitřní klid, jakožto neznamená "stejně jako", ale je to to samé, jako slovo "jako". Takže se to dá použít třeba ve větě Já, jakožto letuška, jsem často v zahraničí, a ne Vstup do Zapovězeného lesa je zakázán, jakožto kouzlení na chodbách.

Je řeč o tom, jak Poberti v minulosti obarvili paní Norrisovou na růžovo. Řekla bych, že i díky tomu se tenhle prank s barvením na růžovo tak moc rozmohl v kategorii Harry Potter fanfikcí, což je strašný, protože mě děsí, kolik lidí má tak špatný smysl pro humor. Prostě ha ha ha, růžová je tak moc vtipná barva, že když něco obarvíte na růžovo, tak je to automaticky vtipný, ha ha! Víte co? Na protest se příště budu barvit na růžovo. Protože co je na tom tak vtipnýho, hm? Růžová je barva jako všechny ostatní.

A já se snažím nebýt petty, vážně se snažím, musíte mi věřit, ale ono je to těžký. Zvlášť, když tu jsou formulace jako: "Vyskytl se zlý černokněžník, který si říká Lord Voldemort." Speech 100. Pak Brumbál řekne, že Bradavice jsou teď nejbezpečnější místo v Anglii. Autorka asi myslela v Británii, protože Bradavice jsou ve Skotsku. To je sakra velký rozdíl. A pro vnitřní klid, tváře se protáhly s y.

A víte co? Já si fakt jdu udělat nějaký jasnovidecký diplom protože Zmijozel je tu fakt vyobrazený jako nějaká kolej jednodimenzionálních záporáků. Nice. James se prostě urazil, protože mu Lily řekla, že je jako Zmijozel, takže hádám, že Zmijozel teď bude figurovat jako urážka. Um, Andromeda Black? Regulus Black? Slyšeli jsme někdy? Ti dva byli Zmijozelové a byli to nice lidi. (Tak mě napadá, hrozně by mě bavilo číst o nějakém tom bondingu Andromedy a Siriuse, dvou vyvrhelů z rodiny Blacků. Ale hádejte, co dneska nedostaneme?)

Pamatujete tu malou holčičku? Jo, ona je tu pořád, nebyla to jenom epizodní postava, no a hádejte co, má crush na Siriuse a říká Lily "generále". To mi tak moc připomíná tu malou sestru jedné z těch OCs ze Siriusovy růže. Jakože když berete elementy z příběhu někoho jiného, zkuste to aspoň udělat nenápadně, jo?

Ale docela cením, že autorka zatím používá jména, které byla populární v sedmdesátkách. Nevím, jestli je to náhoda nebo dobrá práce, ale tleskám. Pak si to trochu zkazí, když použije jméno Laděna, ale zkusme být aspoň trochu pozitivní. (Opovažte se mi sem napsat covid joke.) A pro vnitřní klid, jsem, jakože ten tvar slovesa být, se vždycky píše s j.

Někde v průběhu druhé kapitoly jsem se začala nudit, takže jsem si trochu projela profil autorky. A vyšlo najevo, že sleduje český účet After. Wow. Jestli se jí to líbí, tak to možná některé věci vysvětluje. Anyway.

Bla bla, stereotypizování kolejí (wow, já ztrácím energii fakt brzo), a pak přijde tahle scéna, která mě zabila:

"My už taky pojďme, máme obranu, a i když to zní divně, nerad bych přišel pozdě," kývl po chvíli ticha na Siriuse a Remuse. Petera ignoroval. Věděl, že ten by neslyšel ani kdy vedle nich vybuchla bomba.

(Rozhodila jsem odstavce a opravila typografii.) Když pomineme tu formulaci "my už taky pojďmě", hrozně mě vraždí to, že "Petera ignoroval." Stejně, jako všichni autoři fanfikcí z doby Pobertů.

Třída byla změnění k nepoznání, lavice byly přiraženy ke stěnám a učebna byla kouzlem zvětšena, takže teď se její velikost podobala velikosti kabinetu profesora Horacia Křiklana, když pořádá večírek, čili byla obrovská.

Byla obrovská? Ne asi, Křiklan asi pořádá večírky v kumbálu na košťata. Pak se mi taky nelíbí ta kombinace různých časů a dvakrát za sebou slovo "velikost".

Je řečeno, že Lucius Malfoy a Bellatrix Black byli v ročníku s Lily a Jamesem, což je děsná blbost, protože byli tak o pět let starší. Učitel obrany řekne Bellatrix a Siriusovi, ať předvedou souboj, že chce vidět "co umí klan Blackových". A Sirius okamžitě začne řvát, že není Black, že je v Nebelvíru a že do té pošahané rodiny nepatří. To mi přijde celkem přehnané, v realitě by spíš naštvaně zatnul zuby nebo tak něco.

(Tři tisíce slov a už mě začínají bolet oči. Asi vám sem hodím odkaz na PayPal, abyste mi pomohli našetřit na takový ty brýle proti modrýmu záření.)

Ano, vím, jak se tahle fanfikce jmenuje, ale za první dvě kapitoly pozval James Lily na rande aspoň třicetkrát, a asi by to mělo být roztomilý nebo něco, ale mně to spíš připomíná takové ty "nice guys", kteří neberou ne jako odpověď. A tak by to být nemělo. Vaši love interesti by neměli působit jako toxický lidi. Taky se dostáváme k tomu, co jsem na téhle knize naprosto nesnášela. Lily na Jamese vyplázla jazyk. Víte co? Já to budu počítat. Já budu počítat, kolikrát se tohle stane, protože teď to rozhodně nebylo naposledy. Pro vnitřní klid, jako by, ve smyslu jako kdyby, jsou dvě slova, a znovu, pokud píšete spisovně, jsou to všechna kouzla, ne všechny. A taky je to oběma, ne oboum.

Jestli jste si toho nevšimli, autorka má tendenci opakovat stejnou informaci dvakrát. (Flashbacky na Leu, anyone?) Je to tak často, že se mi to nechce pokaždé calloutovat, ale chci, abyste věděli, že se to pořád děje.

Lily a James měli při obraně souboj a když skončili, učitel obrany je poslal na ošetřovnu. Um, ale proč? Nikomu se nic nestalo...? Teda, to jsem řekla brzo, o chvíli později se dozvíme, že měli nějaký menší zranění, ale to nedává smysl, protože předtím bylo řečeno, že na sebe posílali akorát Expelliarmus, a že se všemu vyhýbali nebo to blokovali. Tak jak se mohli zranit?

Pak je řečeno, že Lilyiny kamarádky, Remus a Sirius (Peter vysublimoval, I guess - fyzikální vložka. Víte, jak se říká, že se někdo vypaříl? No, tak to je špatně, protože když se něco vypařuje, je to změna z kapalného skupenství na plynné, zatímco sublimace je změna z pevného skupenství na plynné, takže správný termín je, že ta osoba/věc vysublimovala. To je látka sedmé nebo kolikáté třídy. A chápu, že někdy v osmnáctém století, nebo kdykoliv tohle slovní spojení přišlo na svět, o sublimaci nevěděli, ale teď nejsme v osmnáctém století, teď už víme, jak je to správně, pojďme bojovat za pravdu!) šli na školní pozemky na hodinu bylinkářství. No jo, jenomže školní pozemky jsou hrad plus to všechno okolo. Takže už teď jsou na školních pozemcích. Prostě mělo tam být, že šli do skleníků. A znovu tu máme to jako by, ale nechce se mi dvakrát opravovat stejnou chybu.

Kate vidí Jamese a Lily jak jdou spolu z hodiny a okamžitě předpokládá, že spolu něco měli. *facepalm* Taky mám pocit, že autorka v životě neslyšela dlouhý monolog protože za "dlouhý monolog" považuje šest vět.

Ale hrozně cením, že Susan se nechce stát bystrozorkou, ale chce upravovat paměť mudlům, na které byl spáchán kouzelnický útok. You go, girl, konečně si někdo uvědomil, že existuje i nějaké jiné povolání, než bystrozor. Mandy je údajně z nějaké staré čistokrevné rodiny a autorka píše její příjmení jako Raisová, čili příjmení její rodiny by mělo být Rais, což je zaprvé italské příjmení typické na Sicílii a Sardinii, a zadruhé, není to jedna z těch 28 kouzelnických rodin v Británii. (Pak je tu ještě možnost, že by to autorka udělala záměrně, že třeba Mandy je z Itálie - přece jen, jméno Amanda se používá i tam - ale nebylo o tom nic řečeno, takže nepředpokládám, že to tak myslela, takže špatně, špatně, špatně.)

Pro vnitřní klid, děvčata šla, ne šly. (Btw u tohohle odstavce s chybou nějaký nešťastník nechal nevinný komentář, kde opravil chybu autorky, a už byl oheň na střeše, už tam danou osobu začali lidi osočovat, že je hater, a ještě tam někdo psal něco ve smyslu: "To chceš opravovat každou chybu v příběhu? Vždyť je to jedno." Jedno to teda není, fakt, že ne, umět pravopis je důležité. A abych odpověděla na otázku, já osobně mám v plánu opravit každou chybu. Jo, a pak tam ještě někdo bránil autora toho originálního komentáře, což cením, ale zároveň to byl totální klaun/neznalec pravopisu, protože tvrdil, že v tomhle příběhu se chyby téměř nevyskytují. Hele, jsme na začátku druhé části druhé kapitoly, a zatím jich bylo osm, a to ani nepočítám typografii, která je špatně skoro v každé větě.

Btw hrozně nemám ráda takové to stereotypizování, že si ve škole sedáte do lavic podle toho, jak moc máte rádi ten předmět. Tady autorka si zřejmě myslí, že do první lavice si sedáte, pokud máte daný předmět rádi, a do poslední, když ho zrovna nemusíte a/nebo vám nejde, což ale není nutně pravda. Reálně, kolik z vás si strategicky rozmýšlelo, že na vaši oblíbenou biologii budete sedět v první lavici a na vaši nenáviděnou španělštinu v poslední, a kolika z vás to takhle hezky vyšlo? A kolik z vás přemýšlí tak, že "můj nejlepší kámoš miluje španělštinu a já ji nesnáším, takže on půjde do první řady a já do třetí"? Tohle se prostě neděje, spíš byste si sedli spolu, protože jste kámoši. Nehledě na to, že pokud v sobě máte aspoň kousek manipulátora, není tak težké odhadnout, že nejvýhodnější místo je v první lavici z toho důvodu, že vás kvůli tomu daný profesor bude považovat za správného člověka, postupem času si z vás udělá sekretářku a začne vám důvěřovat, a ve finále pro vás bude děsně jednoduché podvádět při testech.

Autorka Siriusovy růže je velký kopírák, vol. 10 nebo nevím kolik: Na první hodině lektvarů připravujou lektvar lásky. Pak tu máme další speech 100, ale úplně se mi to nechce přepisovat, takže vás tu nechám s tím, že mi vrtá hlavou, proč byl tenhle příběh tak moc populární, jak byl.

Připomínka pro všechny: když píšete dialog, zkuste si ty věty říct nahlas, abyste věděli, jestli zníte jako normální člověk nebo jako čtenářský deník. Protože reálně, kdo používá slovo "jež" v běžném rozhovoru?

Hlavní postavy mě začínají celkem iritovat, protože se chovají jako pětileté děti. Ona se taková dynamic, kde se dvě postavy pořád hádají, ale takovým tím chytrým způsobem, dá zvládnout skvěle, jakože viděli jste Mnoho povyku pro nic od Shakespeara nebo It nebo Never Have I Ever? Ono to fakt jde, psát ty odpovědi, aby byly opravdu chytré, a párkrát se to autorce i povedlo, ale jenom párkrát. Většinou mi James a Lily přijdou spíš jako děti, co se přetahujou o hračku, než skoro dospělí lidé. Prostě co je chytrýho na tom popřít to, co daný člověk řekl (Myslím takové to: "Ty mě miluješ, Evansová." "To teda nemiluju!" - k čemu to vede?), někomu soustavně nadávat do blbců nebo na někoho použít Aquamenti jen tak for fun. A pro vnitřní klid, takový ten citoslovce, co značí uražení, se píše tss, ne css. A o pár vět dál autorce chybí předložka.

Mám dojem, že tahle kniha taky jede nějaké zvrácené bingo věcí, které nemám ráda, protože konec třetí kapitoly, a už tu máme i kradení hlášek! Tady autorka se ale ani nesnaží být nenápadná, protože vzala hlášku přímo z Harryho Pottera. Už nevím, v jakém to bylo dílu, ale v nějakém z těch filmů se Hermiona někde zdržela a řekla: "Byla jsem-" a Ron nebo někdo okamžitě řekl: "...v knihovně." A tuhle hlášku autorka prostě vzala a aplikovala ji na Lily a ty její kamarádky. Styď se, autorko, přistihla jsem tě při činu!

A přichází moje oblíbená sexistická část příběhu. Teda, ještě tam tak úplně nejsme, ale Brumbál říká sedmým ročníkům o tom pobytě v mudlovském světě. Je to úplně stejný, jako v Siriusově růži - týpek z dvojice bude chodit do práce, týpka z dvojice bude celé dny sedět doma a bude vařit a uklízet. (Myslím, že po takové době v lockdownu můžeme všichni potvrdit, že to fakt není žádná sranda.) Teda, rozdíl je v tom, že v téhle fanfikci Brumbál vybral čtyři místa po Británii, ne pro každou dvojici úplně jiné místo. Tady sice ještě nebylo řečeno o která místa jde, ale ráda bych připomněla, že v Severním Irsku byla v téhle době občanská válka.

Ty dvojice, ve kterých studenti budou, se losují, a Brumbál zavolá Lily a Jamese jakožto primuse a primusku (Vidíte? Teď jsem správně použila slovo "jakožto". Autorka se má co učit.), aby chodili mezi ostatními a nechali je losovat, Lily má obejít studenty Nebelvíru a Zmijozelu, James studenty Havraspáru a Mrzimoru. James se nabídne, že klidně obejde Zmijozel sám, aby od nich Lily nemusela slyšet nadávky na její účet. To je od něj hezký, ale to, co se stane dál, zas tak hezký není. Lily odmítne s tím, že ji něco takového nerozhodí, ale James na ni hrozně naléhá, že to musí za každou cenu udělat on. Jakože bro, jednou uděláš dobrou věc, a teď si to zkazíš. Když někdo odmítne vaši pomoc, neměli byste na ně naléhat, sakra! A pro vnitřní klid, brky a kalamáře se objevily s y.

Ve dvojici jsou spolu Remus a Mandy - na tomhle místě bych normálně udělala jasnovideckou odbočku a řekla bych, že def budou spolu, ale to teď neudělám, protože mám na tuhle knihu takové mlhavé vzpomínky, a pamatuju si, že Mandy fakt měla crush na Remuse - Sirius a Kate, na které platí to samé, a ku podivu Lily a James. Tohle mě teda se*e, protože ne všechny páry ever se musí dát dokupy na nějakém magickém školním výletě. (Taky jsme nezjistili s kým skonšila Susan, což mě lehce irituje, protože je to jediná z těch Lilyiných OC kamarádek, kterou mám tak nějako ráda. Možná to má co dočinění s tím, že se nechce stát bystrozorem.) Jo, a příjmení Dreamer tak úplně neexistuje. To samé Lander, Midern, Master (tady mě napadlo pár BDSM vtipů, ale budu zticha) a Punidr, jméno Esther se v angličtině fakt píše s tím h, a řeknu vám, byla jsem docela překvapená, když jsem zjistila, že jméno Elisha fakt existuje. Ale pořád s tím mám pár problémů - je to nějaká superstará biblická varianta jména Elijah, která byla v Británii na vrcholu popularity, tj. bylo tam 351 lidí s tímhle jménem, v roce 2000, a stejně mám pocit, že autorka měla na mysli jméno Alicia, ale nevěděla, jak se to píše.

Autorka použila spojení "plavý skok", což je děsná blbost, protože plavý znamená světlý a nejčastěji se používá při popisu vlasů. Tohle mě legit rozesmálo, prostě jak si mám představit plavý skok? A pro vnitřní klid, do p*dele jsou dvě slova. Tohle je taky už potřetí, co autorka použila slovní spojení "mladý *vložte jméno někoho z Pobertů*". Jo, my víme, že jsou mladí, my víme, že nejsou v pozdních třicítkách, jako v knihách. Smysl by to ještě dávalo, kdyby to tak psala proto, že by tam byl ještě nějaký starý Lupin, Potter nebo Pettigrew, ale to taky není ten případ, takže proč to tam je? Aby ta kapitola měla o jedno slovo víc?

Lily taky už několik lidí řeklo "Lilyan". Na začátku jsem si myslela, že je to vtip, však víte, jak se postava na někoho naštve a vymyslí jim nějaké hnusné prostřední jméno nebo něco. Jenže tohle už se stalo poněkolikáté a ti lidi to mysleli naprosto vážně. Ráda bych podotkla, že Lily nemusí být nutně zkratka, existuje to jako samostatné jméno, a v případě Lily Evans to není zkratka a Lily je fakt její celé jméno. A pokud by to byla zkratka, celé jméno by bylo Lillian/Lilian, ne Lilyan. (Teda, ono jméno Lilyan sice existuje, ale patří do stejné kategorie jako Mackayleigh.)

Pro vnitřní klid, páry se dohodly s y. Konkrétně se měly dohodnout na tom, kdo vylosuje místo jejich ubytování, takže tohle je vlastně míň sexistické, než to bylo v Siriusově růži. Nice. (A kdyby vás to zajímalo, naštěstí se ukázalo, že do Severního Irska mezi bomby a rabování a IRA nikdo nepojede. Yay.)

Lily si říká, že James vlastně vypadá hrozně dobře, ale na druhou stranu je to hrozný idiot, takže s ním nechce nic mít, a autorka tenhle vnitřní rozpor popisuje jako "rozhovor s podvědomím". Hele, podvědomí (lépe nevědomí) je ta část vaší mysli, kde jsou věci, o kterých nevíme a vědomě ovlivnit je můžeme jenom velmi těžko. Takže tohle není její podvědomí a s podvědomím hovor vést fakt nemůžete, správný výraz pro tohle je vnitřní rozpor, vnitřní konflikt...

Bla bla, trocha fatshamingu (tahle kniha má fakt víc nedostatků, než si pamatuju), Lily a James jdou vykonat školní trest, což je jít doprostřed Zapovězeného lesa a utrhnout nějakou kytku, která je klidně může paralyzovat. To je tak moc nezodpovědný, až to vypadá, jako že je to trest přímo od Brumbála, ale ne, tenhle trest jim vymyslela McGonagallová. To je lehce OOC.

Lily říká Jamesovi "blbče" pomalu každé dvě minuty, a mě to docela irituje. Pardon, ale prostě mi přijde hrozně těžký brát je jako couple goals, když se ani jedna jejich interakce neobejde bez nadávek a verbálního napadání. A já vím, že se oba ještě změní, ale prostě... Jo, a další věc, neměl náhodou James být takový ten idiot, co se postupem času změní k lepšímu? V téhle fanfikci je totiž Lily víc ignorantská a hnusná vůči němu, než on vůči ní, a pokud by si někdo měl projít pořádným character developmentem, tak je to spíš Lily. A pro vnitřní klid, třiceticentimetrové je jedno slovo, a třícentimetrové taky. A vzal ji do náruče se píše s krátkým i. A říká se vypadá jako zmoklá slepice, ne je mokrá jako slepice.

Ta kytka paralyzovala nohy Lily, James ji odnesl blíž k hradu a ona mu hrozně děkovala, že jí zachránil život. No jo, ale to úplně není pravda, protože její život nic neohrožovalo, jenom teď nemůže na pár hodin chodit. A pokud to bylo myšleno jako že ji nenechal na pospas všemu tomu co žije v Zapovězeném lese, tak za to by ani děkovat nemusela, nebo aspoň ne tak, jako by právě dostala tři Oscary, protože to je snad samozřejmost, že když někomu najednou přestanou fungovat nohy, pomůžeme jim, a navíc tam má hůlku a řekla bych, že případnému nebezpečí by se dokázala ubránit. A stejně, nefungujou jí jenom nohy od kolen dolů, to ještě není tak hrozný, může odejít po čtyřech nebo se odplazit. Pro vnitřní klid, mně je zima se píše m-n-ě.

James ve svém vnitřním monologu říká, že miluje Lily víc, než vlastní život, což mi přijde celkem jako blbost, protože doteď se spolu vlastně pořádně nebavili a zatím neměl šanci poznat tu stránku její osobnosti, která ho nechce prohodit oknem. A samozřejmě pro vnitřní klid, víčka se klížila, ne klížily, šípy trefily s y a já jsem se píše s j.

Lily a James pošlou do Bradavic patrony, takže za nimi přijde McGonagallová, Křiklan a profesor obrany, Křiklan si jde natrhat tu kytku, co paralyzovala Lily a později i Jamese, McGonagallová řekne, že počkají na Křiklana a pak jim vyčarujou nosítka a odnesou je na ošetřovnu, bla bla, a pak přijde tahle nádherná věta:

Poté nastalo ticho, při kterém všichni přemýšleli o něčem jiném.

Ten koncept mě tak moc vraždí. Prostě Lily a James nechtějí být hned po návratu do školy na ošetřovně a bojí se o svoje zdraví, a za dvě vteřiny jsou jako hmm, myslí si psi taky, že mouchy jsou otravné? Nebo McGonagallová je v jednu chvíli vyděšená, že se studenti zranili kvůli jejímu trestu, a pak začne přemýšlet nad teorií relativity. Prostě co? A taky tu máme moje nenáviděné propadání se do říše snů. No fuj.

Lily a James se vracejí do ložnic, uslyší, že se blíží Filch, hrozně se vyděsí a začnou zdrhat. Ale proč? Nedělají nic nelegálního, jenom se vrací ze školního trestu. A pro vnitřní klid, je to zvuk, který vyvolali nebevírští, ne kteří. Skloňuje se to podle zvuku, ne podle nebelvírských.

Mac (Odteď jí budu říkat Mac, ok? Hrozně se mi nechce pokaždé přepisovat jméno McGonagallová.) všem řekne, že když získají potřebné OVCE, budou moct dělat jejich vysněné povolání nebo pokračovat dál ve studiu. Ale kde? O žádné kouzelnické vysoké nikdy nebyla řeč. Taky mám záchvat smíchu z toho, jak často autorka používá slovo "rudovláska". "Zrzka" asi není dost fancy. V téhle kapitole jsou popsány hodiny, na kterých Lily za celý den byla, ale je to hrozně líné. Ty popisy dost často zůstávají na úrovni:

Lily šla na *vložte jméno předmětu*. *Vložte jméno profesora* měl proslov o tom, jak si budou vybírat povolání a jak se mají učit. V hodině opakovali, co se doposud naučili. Konenčně byl konec, všichni se vyhrnuli z učebny a mířili na další hodinu.

To je prostě strašný. Když je ve vašem příběhu něco nedůležitého, nemusíte to takhle líně popisovat, ale stačí, když řeknete, že po hodinách přeměňování a kouzelných formulí šla Lily na obranu proti černé magii, a pak popíšete, co zajímavého se stalo na té obraně. Ta zajímavá věc, která se na obraně stane je to, že James začne otravovat Lily, která ho celý den ignorovala, ale teď už to nevydrží a vyjede na něj.

(...) Sirius se ho [Jamese] zeptal: "Proč se tak tlemíš?" "Protože už mě má drahá Evansová neignoruje a protože mě z celého srdce miluje." "Na to, že tě miluje, jsi přišel jak, prosímtě?" zeptal se ho Remus.

(Rozhodila jsem odstavce, opravila typografii a gramatické chyby - mě se v tomhle kontextu píše bez n.) Já toho Remuse zbožňuju. Co ale rozhodně nezbožňuju je, jaký idiot James podle všeho je. To, že zve Lily na rande a všechno, ještě chápu, ale to, že by si myslel, že ho fakt miluje? Praštil se do hlavy?

A pak tu máme další sexistické stereptypizování. Sorry, ale dívky nejsou "odnepaměti křehčí, než chlapci". Jako kdyby měla mistryně světa v karate bojovat s týpkem, který sotva zvedne kilovou činku, kdo myslíte, že by vyhrál? A pokud víte, kam soupeře praštit, můžete klidně přeprat i o padesát kilo těžší lidi, než jste vy. (Ať žije krav maga. Ale seriózně, mít aspoň základy krav magy se vyplatí.) Vlastně to by měl být cíl sebeobrany, ubránit se lidem, kteří jsou větší a silnější, než vy, a oni se teď učí sebeobranu kdyby museli někdy bojovat proti Smrtijedům, ale neměli by hůlku, nebo tak něco, takže to rozdělení podle pohlaví během hodiny dává ještě menší smysl. Úplně to vidím, jak nějaký Smrtijed je jako: "Hej, vidíš tamtu drobnou týpku? Asi zavolám mojí sestře, ať ji fyzicky napadne, protože já jsem o třicet kilo těžší a když už někoho chceme zabít, tak to musí být fér souboj."

Pro vnitřní klid, je to k oběma dívkám, ne k obou, říká se nevyspalá, ne nevyspaná, jala se znamená to samé, co "ujala se", takže Lily se jala do opisování je kravina - buď se dala do opisování nebo se jala opisování, tři čtvrtě jsou dvě slova, pak si autorka asi spletla slova rozhodla a rozhlédla, protože jinak si větu Rozhodla se a zamířila do společenské místnosti nedokážu vysvětlit a křeslo jí nabídl s dlouhým í. Ještě jednou shoutout tomu klaunovi, který tvrdil, že v tomhle příběhu nejsou skoro žádné chyby. Lol.

Taky nemám ráda tu charakterizaci Remuse jako hrozně goody two shoes člověka, který má vždycky uklizeno, vždycky si píše zápisky a v životě neporušil pravidlo nebo se nezasmál, přestože je jeden z Pobertů. Jednak, přijde mi to hrozně nerealistický. Špatné filmy pro teenagery vypustily do světa mýtus, že lidi, co mají dobré známky, jsou zpravidla nejvíc slušní a pořádní na světě, a taky se za celý život ani jedinkrát nebavili, protože se zajímají jen a jen o školu, ale to je dost jednodimenzionální charakterizace, která nemá šanci fungovat - reálný člověk, který by se soustředil jenom na školu, by vyhořel. A jednak, přijde mi to hrozně nudný. Jasně, že od Remuse, který byl dobrý student a v pozdějším životě byl hrozně zodpovědný a uzavřený, byste asi čekali, že se hrozně učil a měl uspořádanou každou část svého života. Ale kde je v tom ta zábava? Mně to přijde spíš jako bych četla o generické nerdy postavě ze špatného filmu, než o Remusovi. A taky nedává smysl, že by se nikdy nebavil nebo že by dokonce byl proti těm všem prankům, co dělali Poberti, jako to by snad ani nebyl Poberta, kdyby to byl jenom nějaký nudný týpek, co se rád učí. Hrozně fajn by podle mě bylo i ukázat, že dřív nebyl tak moc uzavřený a nešťastný, protože to by demonstrovalo, jak moc ho později afektovala ztráta jeho tří nejlepších přátel. Anyway, podle mě byl Remus v mládí bisexuální stoner, který hodně nadával, a tohle mi nikdo nemůže vzít.

Čtvrtá (vlastně devátá, protože všechny kapitoly jsou rozdělené na x částí) kapitola se jmenuje Extrémně krátký a nudný den. Takže je to jako filler? Můžu to přeskočit? Jestli jo, tak proč to teda píšeš a proč to zahrnuješ do hlavního příběhu? Tohle mě jednoduše vraždí. Prostě je tu Rick Riordan, který ve většině knih pojmenovává kapitoly podle toho, co se v nich stane, je tu Mr. Robot, seriál o hackerech, kde jsou epizody pojmenované podle věcí na počítači a na webu, je tu Community, seriál z prostředí vysoké školy, kde každý název epizody připomíná název vysokoškolského předmětu, prostě jsou tu lidi, kteří si s těmi názvy fakt dávají práci, a pak si přijde autorka tohohle a pojmenuje kapitolu f*ckin' Extrémně krátký a nudný den.

Fun fact: První věta v téhle kapitole je: Rudovlasou dívku probudily sluneční paprsky, jež ji šimraly po tváři, a k téhle větě, k téhle jedné f*ckin' větě, někdo v komentářích napsal: "Fakt dobrý." To mě skoro dohnalo k slzám.

[Lily] Věděla, že si musí udržovat kondičku.

Tak to teda ne. Můžete si udržovat buď kondici nebo fyzičku, a ne nějakou divnou kombinaci těchhle dvou slov. (Btw jestli se mi pokusíte tvrdit, že to třeba není slovní patlanina, ale zdrobnělina, tak to taky ne, vážení. Kondice fakt není slovo, ze kterého by se dělaly zdrobněliny. Nebo snad říkáte "kaloriečky", "energiečka" a podobné kravinky?) A pro vnitřní klid, polije ji vodou, to i není dlouhé. Pak mě taky trochu zaráží, že Lily se přesunula k posteli, kterou obývala Kate - to spojení mi přijde hrozně divný. Obývat postel? Vážně? Obýváte třeba dům, ne postel. To je to samé, jako že pokoj někde sídlí.

Kdyby vás to zajímalo, v téhle fanfikci je Peter ignorován ještě víc, než v Siriusově růži. Autorka Siriusovy růže se aspoň snažila a Peter třeba chodil s ostatními do Prasinek nebo byl občas zmíněn, když nebyl s těmi ostatními, ale tady? Tady jsou všude James, Remus a Sirius, zatímco Peter je někde v háji, nikdo se po něm ani neshání, nikdo ho nezmiňuje... Pro vnitřní klid, byl bílý je s y na konci, lektvary byly taky s y a dívky zamířily rovněž s y.

A abych odpověděla na svoji otázku na začátku kapitoly... Ano, tahle část je filler. Tímhle všechny žádám, aby se vždycky zamysleli, jestli je ten filler v příběhu potřeba. Když už nikam neposouváme děj, tak bychom aspoň měli posunout postavy a vztahy mezi nimi, a ne jenom pořád omílat to samý, co v normální kapitole.

Pak bych taky poprosila autorku, aby už nikdy v životě nerýmovala. Je to strašný. Pak přichází můj doteď nejoblíbenější moment z celé knihy, kdy Lily a její kamarádky sedí u stolu s Poberty, většina z nich má s někým Romantic Tension TM, a pak je tam Susan, která je jako:

Anyway Susan je tu jediná postava, kterou mám ráda. Tak snad mi ji autorka časem nezkazí.

Lily se na lavičce odsune od Jamese a ten si ji přitáhne zpátky. Nerespektování hranic jiných lidí, nádhera! Pak se Lily začne dusit a vyřeší to tím, že se napije. Tak tohle ne, vážení. Tohle jsou vyloženě dezinformace a takové rady můžou teoreticky někoho i zabít. Takže v puse vám začínají takové dvě trubice, hrtan a hltan. Hltan slouží k přijímaní potravy a vede do trávící soustavy. Hrtan je umístěn před hltanem, slouží k dýchání, a abyste se neudusili pokaždé, když jíte nebo pijete, chrání ho hrtanová přepážka, která se při polykání reflexivně zavře. Jenže občas se stane, že u jídla mluvíte nebo se třeba zhluboka nadechnete, pak polknete, ale hrtanová přepážka se nestihne zavřít, takže se vám jídlo dostane do hrtanu a ne do hltanu, takže se začnete dusit. Takže způsob, kterým tohle řešíte, je, že se to jídlo snažíte dostat ven, ne, že se ho snažíte dostat dovnitř. Jo, a příjmení Candal neexistuje.

Kate se ptá co je divadlo, ale prostě proč by kouzelníci neznali divadlo? Existuje kouzelnická beletrie, kouzelnické hudební skupiny, kouzelnické cirkusy, tak proč by zrovna divadlo nemělo v jejich světě existovat? Taky mám pocit, že autorka používá výraz "blondýna (derogatory)". U ní to asi nefunguje tak, že blondýna = má blond vlasy, ale blondýna = naprosto blbá, sebestředná a nosí výhradně minisukně. Prostě proč?

Hodinu bylinkářství měla Lily údajně s Mrzimorem, ale o pár odstavců dál se trvdí, že ji měla s Havraspárem. Tak kde je pravda?

Brumbál a Mac sehnali na hodinu obrany mozkomora, aby se na něm sedmáci naučili vyvolat patrona. (A tbh pokaždé, když se někde píše o mozkomorech a patronech, si nemůžu nevzpomenout na to, že lidi s depresí nebo s nějakou formou traumatu nebo s problémy s pamětí vlastně nemůžou vyvolat patrona, protože s těmito diagnózami je docela těžký, ne-li nemožný přijít na "tu jednu velkou šťastnou vzpomínku", takže mi celá ta věc s patronama vlastně přijde hrozně smutná, ale to je diskuse na jiný den.) Takže lidi vyvolávají patrony, všichni víme, jak vypadají patroni Pobertů a Lily, ale dostalo mě, že zatímco Mandy a Susan se podařil jenom štít, Kate se patron podařil, a navíc je to "krásná bílá labuť". Hmm, kterou z těch OCs myslíte, že má autorka nejradši? Ale pak je tu věc, která mě zabila ještě víc:

Většině zmijozelským se patron nepodařil vůbec, ale když už, tak to byl odporný slizký had nebo chlupatý pavouk.

(Opravila jsem typografii.) Pro vnitřní klid, je to většině zmijozelských. Ale teda tohle mě vraždí. Jasně, že zmijozelští neměli patrony, protože si je prostě nezaslouží, jako si Caillou nezaslouží vlasy. A jasně, že když už patrony mají, tak je to "něco totálně odporného". (A abych uvedla věci na pravou míru, žádný zvíře není objektivně odporný. Tohle je taky na delší diskusi, protože pravda, jsou zvířata, kterých se spousta lidí bojí z evolučního hlediska - třeba určití jedovatí hadi a pavouci - ale stejně, neměli bychom bejt takhle omezení a měli bychom si jich vážit protože my si to sice nemusíme uvědomovat, ale kdyby jakejkoliv zvířecí druh teď a tady zmizel, pro spoustu ekosystémů by to mělo katastrofální důsledky. Nehledě na to, že mně osobně hadi přijdou hrozně cute.)

Pro vnitřní klid, účinky by měly pominout s y a je to ze tří postelí, ne ze třech. Lily opět usnula a tentokrát tomu, díky všem bohům, autorka neříká "propadnout se do říše snů", ale "propadnout se do říše nevědomí". Co je nevědomí jsme si už říkali, mně se to nechce opakovat, prostě tohle je špatně. A já nevím, jestli to víte, ale může se stát, že se někdy až přemetaforujete. Nemusíte se bát občas (klidně i pořád) používat jednodušší jazyk, vážně nemusíte úplně každou věc ever vyjadřovat metaforou nebo přirovnáním, ve výsledku to může vašemu příběhu i uškodit.

Pak mě taky štve, že postavy v tomhle příběhu se navzájem probouzejí zásadně použitím kouzla aquamenti. Já to chápu, že jsou kouzelníci, ale neslyšeli  třeba o tom, že tím člověkem zatřesete nebo mu poklepete na rameno? Nebo o nějaké jiné méně brutální metodě? Vnitřní klid, však už víte co, spala jsi je s j na začátku. Pak je taky řečeno, že některá z kamarádek Lily, asi Kate, ale nechce se mi to hledat, se vypařila z pokoje doslova jako pára nad hrncem. Ne asi, asi se vypařila jako žirafa na Jižním pólu nebo já nevím. Mělo by tam být že zmizela jako pára nad hrncem. Pak je tu taky slovní spojení pravda je takový, což mi připomnělo legendární spojení z Ley viděla dítěte. Takové věci mě vždycky dokážou rozesmát. A samozřejmě, dívky došly s y. Téměř bezchybná gramatika, fakt, že jo.

Docela mě vraždí, že Lily a spol. se kámoší s Hagridem. Jako jo, Hagrid je fajn, ale to, že se s ním přáteli Harry během svých školních let neznamená, že to tak měli i jeho rodiče. U toho Harryho to aspoň dává smysl, ale jak se s ním začaly bavit Kate, Lily, Mandy a Susan? To samé platí o Pobertech. A máme tu moje oblíbené sem - jsem. Opakuju, i když postava, jako tady Hagrid, mluví nespisovně, jsem se píše s j protože to j je neznělé, to slovo vyslovujete jako [sem] i když mluvíte s kámoši, i když máte formální přednášku, i když hrajete v divadle... To j je neznělý, do háje! To znamená, že se nevyslovuje! Já jsem fakt seriózní, kdybyste šli na kurz rétoriky, tak přísahám, že vás ten lektor s nějakým znělým j pošle do p*dele! To slovo zní stejně ve spisovný a nespisovný češtině! Takže jsem, jakožto tvar slovesa být, se vždycky píše j-s-e-m! K*rva už!

Jedna věc si ale zaslouží aplaus, Mandy se nechce stát bystrozorem, ale lékouzelnicí, a Kate chce jít na odbor pro kouzelné hry a sporty. (Ale pořád nemám ráda Kate protože je vaše typická Cool Girl z roku 2014.) Znovu ale připomínám, nemusíte popsat každou vteřinu vašeho příběhu. Pokud víte, co se stalo v poledne, víte, co se stalo večer, ale nemáte naplánovaného nic mezi tím, prostě udělejte časový skok, nemusíte psát s*ačky jako: "A pak si hlavní postava šla na chvíli lehnout a pak si udělala čaj a pak se šla projít a pak si uvědomila, že už je večer, takže se rychle vrátila domů." K čemu to je, huh?

Hele, lásky moje, pokud neumíte správně používat tvary slovesa jenž, tak si buď najděte tabulku na internetu, mně to trvalo asi deset vteřin, nebo je radši nepoužívejte vůbec. Když je řeč o knize, správný tvar je již dostala, ne jenž dostala. Taky vás prosím abyste z minulého času nepřecházeli do přítomného. I když je řeč o konstantě, jako že slunce svítí nebo matka něco ví, mělo by se to psát v minulém čase, takže: Její maminka věděla, jaký druh literatury se jí líbil. Tahle věta nemůže být napsaná v přítomném čase, protože i když to platí vždycky, zbytek příběhu je v minulém čase, takže by to mělo platit i o téhle větě.

Další věc... je to jenom můj pocit nebo se Lily Evans v tomhle příběhu sprchuje padesátkrát denně? Planeta nebude ráda.

Věděla, že tuto úžasnou knihu dnes nedočte. Kdo by taky dokázal přečíst za pár hodin něco přes čtyři sta stránek?

Já v sedmý třídě, co tam je dál? A pro vnitřní klid, vtom, jakože najednou, je jedno slovo. Btw Lily si šla v noci číst do společenské místnosti a James, který si asi vyšel na noční procházku nebo já nevím, to nebylo úplně vysvětleno, ale prostě šel do společenské místnosti a uviděl tam Lily a byl jako: „Holy f*ck, to je Lily!" a zapomněl na cokoliv, co chtěl dělat, stál na místě a pozoroval ji. To mi trochu připomíná Edwarda z Twilight, jak sledoval Bellu, jak spí, a to je creepy.

Pro vnitřní klid, jako by, ve smyslu jako kdyby, jsou dvě slova, a pravidla se změnily s y (spisovně je to samozřejmě změnila, ale je tohle v přímé řeči, takže uznávám). Kate a Sirius se vsadili ohledně Lily a Jamese, což bych brala, je to docela obvyklá trope v kontextu will they? won't they? vztahů, ale co nechápu je, že se vsadili o to, že Lily a James poté, co si šli ráno zaběhat, se do hradu vrátí spolu. To je tak nudná sázka, prost proč by se někdo sázel zrovna o tohle? Leda že by Kate těch pět galeonů fakt zoufale potřebovala. Ale prostě ta věc se sázkou se dá úplně v pohodě využít, jenom tady to bylo celkem vyplýtvané.

Kate se stresuje před náborem do famfrpálového družstva, Lily se ji snaží podpořit, že je dobrá a nemá se proč stresovat a...

"A... ale Lily, já se vůbec nestresuju," zapírala Kate, ale její koktání ji prozradilo.

(Opravila jsem typografii.) Když jste nervózní, tak nekoktáte ve stylu: "A-a-a-ale já se nestresuju," ale spíš: "Já se vůbec- ne, já- ne, vůbec se nestresuju." Dosud taky bylo několikrát zmíněno, že Kate byla v nebelvírském famfrpálovém družstvu dva roky, ale teď tam údajně byla od čtvrťáku, což jsou tři roky. Na famfrpálovém konkurzu údajně stáli studenti různých generací, jenže to úplně nevychází. Hele, generace jsou následující (různé zdroje se mohou lišit, ale většinou se to uvádí takhle):

Ztracená generace (narozeni 1883-1900)

Velká generace (narozeni 1901-1927)

Tichá generace (narozeni 1928-1945)

Baby boomers (narozeni 1946-1964)

Generace X (narozeni 1965-1980)

Generace Y/Mileniálové (narozeni 1981-1996)

Generace Z (narozeni 1997-2012)

Generace Alpha (narozeni 2013-?)

Nejstarší studenti v Bradavicích v chvíli, kdy se odehrává příběh, se narodili v roce 1960 a nejmaldší v roce 1967, z čehož plyne, že... No, technicky vzato to autorka nemá špatně, jsou to studenti z různých generací, totiž z Baby boomers a Generace X, ale mám dojem, že myslela různé ročníky nebo věky, ne generace. Btw tenhle přehled generací jsem tu vypsala i pro vás, protože to je skoro můj denní chleba, že někoho opravuju, že Mileniálové nejsou dnešní teenageři nebo tak něco, někdo udělal podobnou chybu když mluvil o generacích i v komentářích téhle "knihy", a mě už to irituje. Zkuste se, prosím, naučit, co je vlastně generace, neplést si to třeba s rokem narození a bylo by mocinky moc fajn, kdybyste měli i nějaký ponětí o tom, která generace se narodila přibližně kdy, zvlášť pokud to píšete v příbězích.

Pro vnitřní klid, ve jméně Samantha se fakt píše to h a jméno Patrick se v angličtině píše s c, to samé Ulric a většinou i Eric (Erik s k se dá použít taky, ale je to původem skandinávské jméno a Eric s c je v Británii mnohem populárnější.). Do famfrpálového týmu dělá konkurz pět holek a pět kluků a James se rozhodně, že proti sobě budou závodit ve dvou dvojicích a dvou trojicích (jakože dvě holky, dva kluci, tři holky, tři kluci). Což totálně nedává smysl, protože famfrpál je smíšený sport, takže každý by měl být schopný soutěžit s každým. r/PointlesslyGendered

Kate si stěžuje, že ji James dal do dvojice s nějakou týpkou, kterou nesnáší, ale... nemělo by to být spíš pozitivní? Neměla by Kate být spíš jako: "Ano, konečně jí nakopu zadek!"? Navíc pokud Kate vyhraje, není žádná šance, že se ta druhá týpka dostane do týmu, takže s ní nebude muset trávit čas, což je dobrý. A samozřejmě, tahle týpka nosí minisukně a tílka, balí kluky a určitě i nosí jenom růžovou, protože to je prostě velký špatný. P r o č. Nehledě na to, že tenhle závod mezi Kate a druhou týpkou je hrozně nezajímavý, protože víme, že Kate je hrozně dobrá ve famfrpálu, že druhá týpka se v něm naopak vůbec nesnaží (Tak proč se hlásí do kolejního týmu? Protože se nudila? Nebo jako proč?) a závod je popsaný v podstatě takhle: "Kate měla od začátku náskok před druhou týpkou. Kate závod vyhrála. Konec." A tohle mě má zajímat? Mnohem lepší by to bylo, kdyby se buď týpka začala snažit, takže by byla větší hrozba, nebo kdyby se Kate stala nějaká nehoda, jako že jí třeba vletí moucha do oka nebo se až moc zamyslí, takže vystartuje pozdě, abychom měli nějaké drama a aby nebylo od začátku do konce jasné, že Kate vyhraje na plné čáře. A když nevíte, jak se nějaké jméno píše, tak si to vyhledejte, jo? Protože tohle už mě přestává bavit. Jméno Janette je typické pro francouzsky mluvící země, což Velká Británie není, a jméno Adeline se píše takhle, ne Adelain.

Btw tahle druhá týpka je v příběhu vyloženě jenom jako nádoba všeho, co Kate není, což mě irituje. Tohle prostě není postava. Ona je vyloženě tak moc nedůležitá, že mi ani nepřijde podstatné vám říkat její jméno, ale prostě tu je, aby Kate měla nějakého toho jednodimenzionálního rivala a abychom měli konflikt, který se vyřeší za pět vteřin. Další věc, v příbězích nepište několik vykřičníků za sebou. Prostě ne. Maximálně když do příběhu dáváte nějaký email nebo textovou zprávu, ale jinak používejte maximálně jeden vykřičník a maximálně jeden otazník.

James použije úžasné slovní spojení, „(...) ať zde přijdou odrážeči", což je speech 100. Potom James řekne, že mají dva brankáře, čtyři odrážeče a šest střelců, ale předtím bylo řečeno, že přišlo deset lidí a čtyři vypadli při těch závodech, takže zbýt by mělo šest lidí, jenže James vyjmenoval dvanáct lidí. Těch zbylých šest se tam vzalo jako odkud? A teď se pohodlně usaďte, protože autorka sem kopla výčet jmen a snad každé z nich je špatně. Cody se píše takhle, ne Coudy, příjmení Lifer neexistuje, Madison se píše s a, Leah se píše s h, příjmení Pussetle neexituje, příjmení Sting taky ne, a kdo by sakra dával svému dítěti jméno Bread? Tady je vyloženě postava, která se jmenuje Bread Rogers. Jako chudák týpek. Jo, a dřív, jak dělali ty závody, bylo řečeno, že vyhrál nějaký Zack, ale tady mezi těmi postavami žádný Zack není. Btw pokud měla autorka fakt potřebu takhle prostě vyjmenovat několik postav, přijde mi docela jako škoda nekopnout tam někoho s příjmením, které známe, nějakého toho příbuzného nám známé postavy. Jako neříkejte mi, že ani jeden příbuzný nějaké postavy, kterou znal Harry, nechodil do Bradavic v době, kdy tam byli jeho rodiče. A pro vnitřní klid, půlhodina je jedno slovo. (Mimochodem, Kate je jediná holka, která nakonec skončila v týmu. Takže teď není jenom Cool Girl, ale ještě k tomu One Of The Boys? Tohle začíná zavánět NLOG ideologií.)

Lily si stěžuje, že ji James pořád zve na „ty nemožná rande", ale shoda přísudku s podmětem, vážení, takže buď jí zve na ta nemožná rande nebo na ty nemožný rande. A pak tomu ještě nasadí korunu, když dodá: „Na které mu stejně nikdy nekývnu." Řeč je o množném čísle, takže je to zase blbě, správná varianta je na která nebo na který, podle toho, jak jsme se rozhodli při minulém kroku. Kate se jde sprchovat, Lily, Mandy a Susan si navzájem řeknou tři věty, a Kate už je zpátky ze sprchy. Ona a Lily jsou na opačných stranách stejného spektra, co se sprchování týče.

„Jsme úplně odlišní. Já klidná, tichá na venek, on výbušný, vtipný."

Proč Lily mluví jako anotace na romantickou knihu na Wattpadu? O pár odstavců dál autorka zase básní, a já nechci být zlá, vážně nechci, ale to by jí někdo měl zakázat.

Všichni se na ni [Lily] samozřejmě okamžitě podívali. Někteří překvapeně a některé dívky dokonce nenávistně.

Kontext: Lily jde s Jamesem hlídkovat na chodbě. A jasně, že dívky se na Lily dívaly nenávistně, protože 90% Bradavic se chce vyspat s Jamesem Potterem. Um, a to bylo v knihách jako kde? (Jasně, že neříkám, že si ty postavy nemůžete trochu upravit k obrazu svému, ale tohle je to samé jako s tím Siriusem, který je podle většiny wattpadových fanfikcí „bradavický Casanova". Prostě odkud tyhle věci přišly a proč je všichni berou jako canon?)

Lily na hlídce usne, James ji vezme do náruče, odnese ji do společenské místnosti a chce ji položit na gauč, ale pak si vzpomene, že posledně, když spala na gauči, byla naštvaná, takže ji odnese k sobě do ložnice. Hele, už předtím jsme věděli, že James v téhle fanfikci není nejostřejší tužka v penále, ale tohle je vyloženě blbý. Jako jestli si myslí, že Lily bude míň naštvaná, když se probudí u něj v posteli, než kdyby se probudila na gauči... Navíc celá tahle věc je docela sporná co se consentu týče. Je hezký, že ji James nenechal ležet na chodbě, ale reálně, měl ji buď vzbudit nebo nechat na tom gauči, tahat takhle někoho k sobě do postele je takový...

Pro vnitřní klid, včas je jedno slovo. Autorka toho Petera nezmínila už tak dlouho, že mezitím zapomněla jeho jméno. Pettigrew se píše se dvěma t. A je to naproti Remusově posteli, ne Remusovi posteli. Pak se tu taky píše, že na Jamesově povlaku na peřinu byla vyšitá zlatonka (teda, je tam napsaný "vyžitá", ale chápu, co autorka myslela), ale ta věc se má tak, že studenti si nemusí nosit vlastní povlečení, dostanou ho od školy. A jasně, že si ho můžete vyměnit, ale zrovna James mi nepřijde jako člověk, kterému by na tom záleželo. A ještě jednou pro vnitřní klid, když jdou holky samy, je to s y.

(Welp... pamatujete na toho týpka, co se jmenoval Bread? No tak až teď mi došlo, že autorka nejspíš myslela jméno Brad, ale napsala to špatně. Což nevím, jestli je lepší nebo horší, než kdyby tu postavu pojmenovala doslova Chleba.)

Lily se probudila u Jamese a nakonec naštvaná nebyla, což mě trochu zklamalo, ale whatever. Pak mají dvojhodinovku s Mac, kterou štve, že James a Sirius se spolu pořád baví, takže posadí Jamese vedle Lily a Siriuse vedle Kate, protože f*ckin' jasně, že jo. Pak začne Lily hrozně dětinsky urážet Jamese, a já vím, že by to mělo být vtipný, ale ta Lily mi přijde jako čím dál větší as*hole. A pro vnitřní klid, kouzelnické formule byly s y.

"Taky tě to nudí?" ptala se jí ke konci hodiny při opisování poznámek Kate. Lily jen protočila oči a zašeptala: "Kate, je to hodina. Ta tě přece nemůže nudit."

(Rozhodila jsem odstavce a opravila typografii.) Tak ale tohleto mě štve. To, že je někdo chytrý nebo mu jde a baví ho škola, neznamená, že ho baví úplně všechny předměty ever. To prostě není realistický. Jen tak mimochodem, do té části, kde budou v mudlovském světě, zbývá ještě šest kapitol (ve skutečnosti asi patnáct, páč jsou všechny rozdělené na x částí). Pomoc. Já toho mám docela plné zuby už teď.

Ale musím dát kudos za to, jak se Lily a Susan snaží vysvětlit Kate sudoku a ona to pořád nemůže pochopit. Jo, to je docela realistické a zábavné, jen tak dál. (Teda, o pět vteřin později Kate přizná, že jenom předstírala, že to nechápe, což celou věc trochu znesvětilo. Mě hrozně baví dozvídat se o postavách takové trochu bizarnosti, jako že nechápou sudoku nebo že nikdy nejedly hrušku nebo si celý život myslely, že v Romeovi a Julii nikdo neumře, a když to ty postavy dostane do šílených situací, tím lépe. Ale whatever, snažím se být pozitivní, a tohle byla zatím asi nejlepší věc z celého příběhu.)

Pro vnitřní klid, citoslovce vyjadřující uražení se píše tss, ne css. Ale teda co mě totálně rozsekalo je to, že autorka neví, jak se píše voodoo, a místo toho píše woodo. Já se omlouvám, ale to slovo mi přijde hrozně vtipný. A taky kamarádky se ptaly s y. Milostná psaníčka byla, ne byly.

Lily a spol. jdou do koupelny pro primuse a oh boy, tuhle část si pamatuju. Já vím, co se stane teď, a dělá se mi z toho špatně. Teď se připravte, protože tohle bude fakt creepy. James a Sirius si vezmou neviditelný plášť, sledují je a jdou do té koupelny za nimi. Ale to ještě není to nejhorší. V té koupelně údajně létaly bubliny všech barev a tvarů, ale to je děsná blbost protože bubliny můžou být jedině kulaté, to je proti fyzice! Teda, ne, tohle nebylo to velký špatný, na který jsem se vás snažila připravit. To velký špatný je to, že James a Sirius byli celou dobu v koupelně, sledovali ty holky, jak se koupou, a protože tohle asi nebylo dostatečně špatný, ještě jim ukradli oblečení, ručníky a hůlky. Já bych je zabila, reálně. A taky se mi chce brečet z toho, že tohle těm tísícům lidí, co tu kapitolu četli, přišlo úplně v pohodě nebo dokonce vtipný.

Pak mě taky vraždí, jak moc se James bojí Filche, i když zrovna nedělá nic nelegálního. Prostě v pohodě si jde po chodbě, nikomu neškodí, není po večerce, prostě normální den, nic se nestalo, a najednou vidí paní Norrisovou a je jako: "No do háje! Za chvíli je tady Filch! Musíme zdrhat!" Bruh. Co ti jako může udělat? (Teda ono se nakonec ukázalo, že tentokrát byl James v právu, protože byla asi jedna ráno, ale to jsou zase ty časový skoky. Do koupelny se šlo v šest, a tak dlouho tam přece být nemohli.) A pro vnitřní klid, napřed je jedno slovo.

Mám dojem, že si zasloužím, aby mi autorka sponzorovala terapii už z toho důvodu, že jsem v téhle knize přečetla slovní spojení "střapaté pako" (samozřejmě je myšlený James a samozřejmě to říká Lily - mám ji ráda čím dál míň). Ale pojďme slavit, autorka se naučila správný spelling slova tss! Kate si hrozně stěžuje, že sedí vedle Siriuse, protože pořád kecá o kravinách a když mu ona řekne, že je to stejně všem jedno a nikdo ho neposlouchá, on řekne, že ho poslouchá Evžen, což je jeho brk. Jako jo, chápu, že to jméno Evžen je vtipný (sorry všem Evženům, ale já budu mít to jméno navždy spojené s Prasátkem Slezina), ale jsme v Británii, takže taková jména bychom používat neměli.

Při obraně jsou studenti rozděleni do skupin po čtyřech (Jedna se údajně skládá ze "slečen Blackových, Luciuse Malfoye a Rodolphuse Lestrange" - ze kterých sester Blackových? Která tam není? Ale řekla bych, že autorka myslela Bellatrix a Narcissu, a na Andromedu se kašle, ta v tomhle vesmíru neexistuje. Navíc v téhle době byli už snad všichni venku z Bradavic.), no a jasně, že v jedné skupině jsou James, Kate, Lily a Sirius. (Opět vidíme jak moc je autorka biased co se Kate týče.)

Skupina jde do Zapovězeného lesa. Pokud vás zajímá, co tam budou dělat, profesor obrany to popisuje následovně:

„Teď vás bude čekat něco jako boj v přežití. Nevím, jak jinak to nazvat."

A to mě rozsekalo. Prostě cože? Náplní hodiny je tedy jít do Zapovězeného lesa, překonat několik překážek a dostat se co nejdříve do cíle. To zní hrozně zajímavě, ale podání je naprosto strašné. „No, byla tam bažina, ale to překonali, pak bojovali s nějakou věcí, ale to porazili, pak tam bylo nějaký zvíře..." Jako vážně? Proč takové úkoly vůbec vymýšlíte, když se je pak ani neobtěžujete pořádně popsat? Pak se konečně dostaneme k nějakému tomu popisu. Skupina se zachytí v obřích liánách a Lily musí vylézt na strom, aby dostala ostatní ven, ale dozvídáme se, že se bojí výšek. Prostě úžasný, jak to nikdy nebylo zmíněno předtím, jak byla třeba úplně v pohodě na Astronomické věži, a teď, když se to zrovna hodí, tak se bojí výšek.

"Já ty ženský vážně nechápu," zašeptal po chvíli ohromeně mladý Black (...).

Pardon, já jsem musela. Ta věta byla samozřejmě hrozně sexistická. Pak si autorka asi nepamatuje pravidla vlastní hry – na začátku bylo řečeno, že jestli nepřekonají poslední překážku, čas se jim zdvojnásobí, a teď je to tak, že jestli ji nepřekonají, čas jim zůstane, a jestli ano, tak se jim čas zkrátí na polovinu. Pro vnitřní klid, o mně se píše m-n-ě. Btw ten poslední úkol je říct něco, co se na té výpravě naučili. A všechno je to tak moc deep. Kate řekne, že se naučila nesoudit lidi podle prvního dojmu, což je pravda – dozvěděla se, že Sirius není takový idiot, jak se zdálo. James řekne, že si uvědomil, že svět není tak bezpečný, jak si myslel, a v podstatě kdykoliv může umřít, což, opět, chápu, dává smysl, protože několikrát málem umřeli. (A v roce 2021 působí tyhle řeči o tom, jak je zlá doba, kdykoliv se může cokoliv stát a ani nevíme, co bude za týden, úplně jinak.) Ale pak si přijde Sirius s tím, že se naučil, že svět není jenom o něm a Lily, která se údajně naučila důvěřovat lidem. A to jako kdy? To se stalo jak? Především mluvím o tom Siriusovi, protože takhle to vypadá, že udělal totální stoosmdesátku. *povzdech* Jak já miluju tyhle bleskové character developmenty.

Docela mě vraždí, jak se autorka přesně trefuje do těch frází, které naprosto nenávidím. Tentokrát použila „střídá holky jako ponožky." A zase tu máme vymyšlená příjmení – Mirret, Houfles a Brostr. Více v další epizodě skvělého seriálu Prostě si to vyhledej! James, Kate, Lily a Sirius vyhráli tu soutěž, za to můžou na výlet do Prasinek a profesor obrany jim řekne, že nemají pít alkohol ani jiné návykové látky. Miluju, že podle tohohle prohlášení nemůžou kafe (kofein je návyková látka), ale můžou trávu nebo kokain (to se přece nepije).

Hrozně se mi ale líbí, že je popsané, že všechny druhý den po téhle zajímavé hodině obrany bolí celé tělo. To dává jedině smysl, když třeba Lily lezla na stromy, prodírala se křovím, brodila se bahnem a bojovala s magickými tvory, kudos za to. Pak je ale řečeno, že Lily na tu bolest byla zvyklá, protože co cítila pokaždé, když chodila běhat. Z vlastní zkušenosti ale musím říct, že to je docela blbost. Když jsem sportovat začínala, tak mě sice hrozně bolelo tělo, ale když jsem se dostala víc do formy, bolesti svalů se zmenšily a pak přestaly. Takže když Lily chodí denně běhat, pochybuju, že ji z toho pořád bolí svaly.

James označí Kate, Mandy a Susan výrazem „máčky", což má být asi hanlivé, ale... cože? Máčka je druh žraloka a druh kytky. S jiným významem nejsem obeznámena. Mimochodem, Lily, která ještě před chvílí sotva dokázala vstát z postele, teď běhá. Tak takovou schopnost regenerace chci taky.

Lily a James kouzlí na chodbě, vidí je Mac, naštve se a pošle je za Brumbálem, který jejich skupině (ano, i Kate a Siriusovi) vezme právo jít ten večer do Prasinek. To je skupinový trest, což je válečný zločin podle Ženevské úmluvy. Ale teda těší mě, že autorka si zapamatovala rozvrh hodin postav, ten je zatím konzistentní.

"Jak jsme však dnes mohli vidět u snídaně, dva vaši spolužáci mají očividně energie na rozdávání (...). Všichni víme, o koho se jedná, a jsem si jist, že je pan ředitel správně potrestal. Já si však pro tyto dva výtržníky připravil ještě jeden trest. (...) Dnes bych vás milerád pozval do divadla. Tedy spíš budete svědky historického souboje zde v učebně. Proti mně se postaví pan Potter a slečna Evansová! Přivítejte je prosím potleskem!" zvolal profesor.

To- to je jako vyzval na rap battle?

Pro vnitřní klid, jizvičky vystoupily s y, je to oběma, ne oboum, štíty se stávaly s y, a kromě toho se stávaly slabšími, ne slabší. Jo, a víte, jak jsem oslavovala, že autorka se naučila psát tss? No, tak teď už to má zase špatně. A říká se jedna za druhou, ne jedna před druhou. Autorka se taky rozhodla dát Susan nějakého OC love interesta, a upřímně, mám chuť si rozšlapat notebook protože tohle je podraz. Já jsem tak moc doufala, že aspoň ta Susan zůstane na konci sama, ale ne, tady autorka je asi podobně heteronormativní jako JK a musí všechny dát s někým do páru. (Teda až na Petera, ten je jí až kriminálně jedno.) Ale kdyby Susan na toho týpka jenom měla crush, nebyla bych zas tak naštvaná, ale ono se to stane tak, že v druhé části jedenácté kapitoly je poprvé zmíněno, že na něj má crush, v té samé kapitole se s ním dost možná poprvé začne reálně bavit, v té samé kapitole jdou na první rande a v té samé kapitole spolu začnou chodit. V knize se tohle všechno mohlo stát v průběhu asi čtyř hodin. Um, cože? A hlavně proč? Ale máme tu i nějaké pozitivum. Zjišťujeme, že Susan dřív údajně hodně střídala vztahy (Proč to ale nebylo zmíněno dřív? To by bylo docela zajímavý, kdyby měla crush na každýho, ale přešlo by ji to klidně i za pár hodin, o takových postavách mě vždycky hrozně baví číst.), ale neschytává za to žádný slut shaming, což je naprosto skvělý a hrozně vzácný především v Young Adult literatuře, kde je víc, než časté, že se ze sebe hlavní postava snaží dělat někoho morálně nadřazeného protože nespala s hodně lidmi. Tohle fakt cením, upřímně. Ale znovu, je škoda, že tenhle aspekt osobnosti Susan nám nebyl představen dřív.

Lily a James jdou tajnou cestou z Bradavic do Prasinek a autorka je nazve "záškoláci". Jenže to oni nejsou, záškolák je člověk, který zatáhne školu a v době vyučování dělá nějakou jinou, většinou pro něj zábavnou aktivitu. Oni nezatahujou školu, jenom porušujou pravidla.

Jakmile jí alkohol protekl hrdlem, rozšířily se jí oči a ona se postiženě chytla za krk.

To je evoluce, nejdřív autorka hází fancy slova jedno přes druhé (přestože některá z nich neumí používat - třeba teď chtěla použít "nechvástal", ale napsala to jako "nechvastil") a teď používá slovo postižený ve smyslu "divný". Btw nepoužívejte slovo postižený v negativním smyslu, to slovo totiž není negativní. Lily se hrozně opije a chce se vyspat s Jamesem, který ji naštěstí odmítne a řekne, že ji nechce využívat. Hardin z After se má co učit.

A na tuhle netoxickou notu bych to pro dnešek ukončila. Už jsme přečetli jedenáct kapitol (dvacet čtyři s tím dělením na části) a řekla bych, že tenhle rozbor bude mít ještě další dvě části. Mimochodem, počítala jsem si nějaké věci (tentokrát bez pití, to byl fakt špatný nápad), a skóré, možná s mírnými odchylkami, protože občas jsem přestala dávat pozor, je zatím následující:

Oči Lily byly označeny jako "smaragdové" nebo "dva smaragdy": 9

Nějaká postava byla zmíněna jako "mladý *vložte příjmení postavy*": 6

Lily byla označena jako "rudovláska" (to jsem počítala až od první části třetí kapitoly): 34

Lily vyplazuje jazyk: 1 (což mě trochu překvapilo, ale pamatuju si, že až budou v mudlovském světě, tak se to děje snad v každém druhém odstavci)

A úplně jsem zapomněla počítat to její sprchování, ale od příště to zavedu. No nic, doufám, že jste tuhle zatím možná nejdelší rozborovou kapitolu přežili a uvidíme se příště.

Peace out,

Mia