Disclaimer a spoiler alert k této kapitole: Nejsem straight. (I když to asi není spoiler lol.)

Víte, důvod, proč se nikdy nestanu politikem, je, že brečím u debat o lidských právech, zvlášť, když je mi to téma hodně blízké. A proto jsem taky tolik prokrastinovala s vydáním téhle kapitoly. Spisovatelé na Wattpadu mu bývají otevřenější, než spousta produkčních společností (nebo členů společnosti obecně), což je skvělý, ale jako i když není moc, co by se na takových příbězích dalo podělat, někdo to stejně dokáže. A snad jsem dost povolaná na to, abych se o nedostatcích LGBTQ+ příběhů na Wattpadu mohla trochu trochu rozkecat.

LGBTQ+ reprezentace se dá v podstatě rozdělit do čtyř kvadrantů. V podstatě, protože jakkoliv bychom si to občas přáli, nic se nedá tak úplně zaškatulkovat a srovnat do jednoznačných kategorií, ale teď se se mnou držte, čtyři kvadranty.

(Zdroj: video How Comedies are Changing LGBTQ+ Representation od youtube kanálu Alexander Avila - dříve AreTheyGay. Video i celý kanál vřele doporučuju.)

Modrý kvadrant, Realistic Incidental, jsou příběhy, kde být LGBTQ+ není centrální fokus celého příběhu, ale celé se to odehrává v reálném světě, ve kterém existujou problémy jako homofobie. (To, do jaké míry se s ní postavy potýkají, závisí na jednotlivých autorech, protože přece jen, ta queer identita postav tu není to hlavní téma.) Patří sem například seriál Brooklyn Nine-Nine, kde jsou LGBTQ+ postavy, které se setkávají s reálnými problémy i radostmi spojenými s jejich identutou, ale je to na prvním místě komedie z pracovního prostředí.

Růžový kvadrant, Realistic Central, se taky odehrává ve světě, kde se postavy potýkají s reálnými problémy, ale jejich LGBTQ+ identita je tentokrát centrální fokus. Patří sem například film a kniha Brokeback Mountain nebo asi každý LGBTQ+ romantický příběh, který jste na Wattpadu četli. A ano, častý motiv těchhle příběhů bývá, že končí smutně, ale k tomu se ještě dostaneme.

Žlutý kvadrant, Incidental Idealistic, se odehrává ve světě, kde neexistuje homofobie a to, že postavy nejsou takzvaně cishet (neboli cisgender a heterosexuální), není bráno jako zvláštní nebo nějak vybočující z normy. Zároveň LGBTQ+ identita není centrální fokus. Sem patří třeba seriál Adventure Time, kde jsou LBGTQ+ postavy, ale spíš, než romance a identita, se řeší různá dobrodružství v týhle fiktivní zemi s fiktivními přírodními zákony.

Oranžový kvadrant, Idealistic Central, se taky odehrává ve světě bez homofobie, ale LGBTQ+ identita je v nich centrální. Teď mě ale úplně nenapadají žádná média, ve kterých se to vyskytuje. (Možná sketche ze Saturday Night Live se Stefonem? Fakt nevím.) Jestli vás něco napadne, hoďte mi to do komentářů.

Proč vám to tu celé vypisuju, když bychom všichni mohli dělat lepší věci? Protože ani nedokážu vyjádřit, jak mě štve, že to, co je na Wattpadu, je z 99% ten růžový kvadrant. Kamarádi moji nejlepší, máme tu tři další kvadranty, tak je prosím prosím využívejte. Prosím, řekněte mi, že jste si taky někdy chtěli přečíst příběh, kde jsou queer postavy, ale není to ani coming of age ani romance? (Já tak moc nesnáším to slovo "romance" v češtině. Jako chápu, že Wáťa potřeboval nějak přeložit anglické slovo romance a "romantické příběhy" je asi moc dlouhé, ale prostě to slovo mě tak štve.)  Přísahám, že i když romance obecně nevyhledávám, byla jsem donucena přečíst mrtě wattpadových romancí jenom proto, že jsem si chtěla přečíst o někom, kdo není hetero.

Jenom aby bylo jasno, není nějak fundamentálně špatně psát příběhy z toho růžovýho kvadrantu. Naopak, je důležitý psát o zkušenostech lidí různých sexuálních orientací a genderů. Ale na druhou stranu je naprosto šílený, když vyloženě nemůžete najít příběh, ve kterým to není ta centrální dějová linka. Já osobně si nemyslím, že je až moc chtít třeba sci-fi příběh, kde má ženská postava manželku, nebo příběh, kde se řeší vražda, a nějaká postava je trans, nebo sportovní komedii, kde je několik postav v poly vztahu. Ale víte co. Z nějakýho důvodu je na Wattpadu extrémně častý psát zásadně o tom, jak se postava potýká s vlastní identitou a reakcemi okolí, a nějaká vedlejší postava má sáhodlouhý monolog o tom, že s hlavní postavou není nic špatně a že prostě je, jaká je.

Což mě přivádí na další myšlenku. Myslíte si, že těm queer lidem ve vašem publiku se hezky čte, když pořád, neustále a bez výjimky píšete o tom, jak vaše queer postavy trpí a nikdo je neakceptuje a všichni se k nim chovají hnusně a jejich romance vždycky končí špatně, protože někdo na konci umře? (Jo, vrátili jsme se k tomu. Tahle trope je dokonce tak častá, že má i svoje jméno - Bury Your Gays.) Jasně, že není možný zajistit těm postavám šťastný konec v jakýkoliv situaci, ale nemusíte si naschvál vybírat ty nejsmutnější ze smutných situací a bezpodmíněčně psát o tom utrpení. Věřte, nebo ne, ale LGBTQ+ komunita si neprožívá jenom příšerný chvíle, kdy nás někdo nechce akceptovat, ale i spoustu radostných nebo, no, normálních momentů. Přece jenom, jsme lidi, takže se stává, že cítíme běžný lidský emoce. Že jsme třeba šťastní, když si užíváme fajn oslavu s kamarády, že nás frustruje, když si doma zabouchneme klíče, a že jsme smutní ne jenom kvůli homofobii, ale i proto, že v obchodě neměli naše oblíbený cereálie.

(Další taková situace jsou homofobní příbuzní, kteří jsou k nalezení ve většině LGBTQ+ příběhů na Wattpadu. Ano, je to realistické a spousta lidí se s tím bohužel potýká, ale jak jsem řekla, nemusí to bejt v každým příběhu na světě, a ne každá vaše postava, která je straight, musí bejt homofob.)

Tak, a tohle bude hrozně vtipný, protože mě možná ukamenujete, až to tu rozbalím, ale co je mi po tom? Víte, jak třeba v devadesátkových romantických komediích byl takovej ten archetyp Gay Best Frienda, kterej vždycky říkal ty nejvtipnější hlášky a radil hlavní postavě ohledně milostného života, i když sám žádý milostný život neměl? Well. Tohohle se spousta autorů na Wattpadu možná podvědomě chytla a převrátila to naruby, což sice může znít skvěle, ale není. Já jsem si začala všímat, že ve spoustě gay příběhů na Wattpadu, především v těch, co bych popsala jako gay příběhy pro straight publikum, je něco, čemu říkám Straight Best Friend, a má úplně stejnou roli, jako ten Gay Best Friend v těch romcomech. Nevím, jestli si ti autoři neuvědomujou, že queer lidi mají většinou další queer kámoše (Což je reálnej vědeckej fenomén, protože ve spoustě skupin přátel se stává, že se postupem času ukáže, že je tam víc, ne-li většina lidí queer.), nebo jestli si to ten autor uvědomuje, ale řekne si, že ta třetí nejdůležitější postava musí být straight, protože jinak by to nebylo relatable. (Pořád by mohlo být, btw.) Prostě mi to přijde repetitivní a je mi smutno z absence příběhů, kde je víc queer lidí, než ty dvě hlavní postavy.

Jedna z dalších věcí, které jsem si všimla upřímně nejen na Wattpadu, ale i ve spoustě dalších médií (A polemizování o tom, proč to tak je, je diskuse na jiný den.) - je až šokující, jak disproporčně moc příběhů se píše o lásce dvou mužů ku příběhům o lásce dvou žen. Už několikátý odstavec tu omílám to, jak moc těžký je najít tu LGBTQ+ příběh, kterej není romance, ale co teprve něco, co není ani romance ani to není otagované "boyxboy"? (Aby bylo jasno, tohle označení nemám ráda, protože mi přijde fetišizující a infantilizující.) Věřte, nebo ne, ale queer ženy existujou.

A když už jsme u toho, že lidi existujou. Není každej buď gay nebo straight. Jasně, že to tu každý ví - aspoň doufám - ale bylo by fajn to častěji dávat do příběhů. Protože snad ve všech slavných příbězích na Wattpadu jsou všichni jedno nebo druhý. Co kdyby nějaká postava byla bi? Jako vážně, ještě jsem neviděla ani jeden příběh, kde by se dali dokupy třeba dva lidi, co jsou bi. (Tím spíš příběh, kde by se dali dohromady muž a žena a jeden z nich, nebo i oba, by byl LGBTQ+ - bi, ace, trans, cokoliv. Ano, takový páry existujou.) Nebo co kdyby nějaká postava byla asexuál, pansexuál demisexuál, nonbinary? Existuje spousta orientací i genderů, a i když jste cishet a (myslíte si, že) neznáte nikoho, kdo není cishet, stačí trochu zahledat na internetu a vyjede vám to všechno.

Pak se taky stává, že autor sice ví, že asexuálové a aromantici existujou, ale nějak se mu trošku překříží drátky a zapomene si uvědomit, že jsou to lidi jako všichni ostatní. Pak z toho vznikají postavy, kde to nekončí tím, že je sexuálně a/nebo romanticky nikdo nepřitahuje, ale dotyčný je celkově misantropní, bezcitný a ke všem se chová hnusně. Netvrdím, že takoví lidé neexistujou, ale víte co, je to asi podobnej stereotyp, jako že gay lidi jsou hrozně promiskuitní nebo že bi lidi neustále podvádějí své partnery. Je důležité ty stereotypy rozbořit a dát najevo, že nejsou za každou cenu pravdivé.

Takhle bych mohla pokračovat ještě několik tisíc slov, protože stereotypů a nevhodných vyobrazení queer postav je bohužel spousta, ale myslím, že pro dnešek už to stačí. Na závěr znovu prosím, žadoním a apeluju na vás. Zkuste psát LGBTQ+ příběhy, který nejsou romance nebo coming of age a který jsou z jinýho kvadrantu, než z toho růžovýho. Prosím. LGBTQ+ postavy si taky zaslouží vyšetřovat vraždy a mít superschopnosti a svrhávat diktátorské režimy, vážně se nemusí jenom zamilovávat, řešit homofobii a/nebo umírat.

Peace out,

Hermione Weasley