„Co tohle?" zamával mi Felix před obličejem titěrným tílkem.

Změřila jsem si ho pohledem.

Felixe, ne tílko. Na měření totiž ten ubrousek, co by si vzala na sebe možná tak nějaká šlapka, nebyl dost velký.

„To nemyslíš vážně," zavrtěla jsem hlavou, „vždyť je to menší než moje podprsenka!"

„Ale kecy," odfrkl si Felix a strčil mě i s tílkem v ruce do kabinky.

S povzdechem jsem si ten kapesník navlékla a u toho si v duchu poznamenala, abych s sebou příště nebrala Felixe, když si jdu jen koupit nové ponožky.

„Ó," vyjádřil se, když jsem otráveně vyšla ven a stoupla si před něj s rukama v bok. „Já netušil, že máš takový pas!"

Nevím proč, ale cítila jsem se pod jeho drobnohledem zvláštně.

„Lau," zakňučela jsem a ona se jakoby zázrakem doopravdy objevila u nás.

„Copak?"

„Řekni Felixovi, ať ti přestane balit přítelkyni."

„No tak to by jako nešlo," otočila se na něj, zatímco se náš kamarád skvěle bavil. „To je moje holka, jasný?" Mrkla na mě, ale najednou jí spadla čelist. „Zlato, tobě ten top sluší!"