„Rito...?"

Rychle jsem polkla. „Ano?" zeptala jsem se úplně nevinně.

Laura si mě podezřívavě změřila. „Ty máš čokoládu."

Jelikož to nebyla úplně otázka, zůstala jsem zticha.

„Tys na mě nepočkala s čokoládou!"

Musela jsem se opravdu hodně ovládat, abych se nerozesmála. Vytáhla jsem zbytek čokolády a podala jí ho.

„No proto," přikývla Lau, usadila se spokojeně ke stolu a pustila se do svého úlovku. Natáhla jsem se pro další kousek, ale ona si ho přitáhla k sobě.

„Už jsi měla."

„Lau," zavrněla jsem a obejmula ji kolem pasu.

„Copak?"

„Prosím," zamrkala jsem.

Laura si povzdechla a přistrčila tabulku ke mně. Jakmile jsem měla další kousek v ústech, natáhla jsem se a vlepila jí sladkou pusu na tvář.

„Máš pusu od čokolády!"

„Omyl, tu máš ty, teď jsem ti ji dala..."