Větrostřižka ležela v rohu arény a Škodík a spol okolo ní tvořili hradbu ze svých těl. Spokojeně oddechovali. Ale ona spát nemohla. Příšerně ji tu chyběl její Brůča. Než se z něho stala Heatřina loutka byla zvyklá spát u jeho boku. Chtěla zase cítit jeho šupiny na jejím boku, jeho teplých dech či už jen jeho oči.

Příšerně jí chyběli jeho oči. Ty oči na se tak ráda dívala a nechávala se jimi unášet. V očích se najednou objevily slzy. ,, Kdepak jsi ty můj sladkej Brůčo...''.

Větrostřižka potichu vzlykala. Za malou chvíli začalo svítat. Na mřížích se probudili dva plazivci. Oba se doplazili na nejbližší místo kde už bylo sluníčko a začali se vyhřívat.

K aréně přilétli i mlhofuci a duňiroh. Přišli pomoc na hlídku těm dvoum flákočům. Draci v aréně se také začali probouzet. Škodík a jeho parta ze sebe vydali několik tónů jak měli ráno ve zvyku.

Mlhofuci zatřásli hlavami a plazivci zpozorněli. Hned byli na mřížích a začali syčet. ,, Co je s nimi? Jindy jsou v pohodě...'' ozval se Tesák. Větrostřižce to začalo vrtat v hlavě. A přišla na to ,, Škodíku zazpívej! '' ,, Co? Teď mám zpívat? Haraší ti na majáku? ''.
,, Nemluv a zpívej '' řekla rázněji Větrostřižka. Škodík pokrčil rameny a něco zanotoval.

Mlhofuci se ihned seskupili v mlhouvou kouli a duňiroh drobátko zpozorněl. Všichni draci v aréně se udiveně dívali na Škodíka.
Ten se jen podíval na vrčící draky na mřížích a bylo vidět, že mu to v tom jeho geniálním mozečku šrotuje.

,, Mám to! Musíme zpívat! Toxin je v jejich mozku a právě na ten toxin se soustředí a když budeme zpívat tak se možná začnou soustředit na nás zpěv. '' Větrostřižka a Pracna uznale přikyvovali a Afrodita se na něm zasněně podívala a když se její pohled s tím Škodíkovým tak jim rychle uhnula a předstírala , že zeď arény je velice zajímavá.

Škodík se zmohl jen na to, že se začervenal jako rajské jablíčko. Blpští draci v čele s Bezzubkou se na ně zmateně dívali. ,, Tak asi budeme zpívat přátelé...'' oznámil Bezzubka. Mrakošlap na to řekl jen ,, Pro Blp cokoliv...'' a Tesák s hlasitým povzdechem ,, Svatá pravda Šlape...''.

Draci se uskupili do kroužku a potichu konverzovali. Poté se sestavili do půl kruhu a začali zpívat :

'' Pouta zpřetrhej a ke svobodě se vrať ''
Plazivci se hned stáhli a duňiroh se rozeřval
'

' Přijmi lásku a kletbu zlou zvrať ''
Mlhofučí mrak se rozplynul a malím dráčkům se v bílých očích začali objevovat zornice.
,, Navrať zpět životu smysl ať máš zas svobodnou mysl ''
Mrakošlap začal výřit svými křídly a vypadalo to jako tanec.
,, Ty sám jsi svůj pán, tak vstaň a zpěvem se zas navrať k nám ''
Mlhofuci se najednou rozhlédli kolem sebe jeden z nich zaskřehotal a všichni rychle odletěli.
,, Krutovládce zapuď z hlavy své, a vrať se k nám do říše svobodné! ''

Plazivcům se též vrátili oči do normálu a duňiroh na tom byl stejně. Opět svobodní draci zařvali do vzduchu a co nejrychleji se odlepili od země a letěli do mraků, které je jistě zavedli domů.

Zpěváci v aréně jásali. ,, My to dokázali..MY TO DOKÁZALI! HURÁ ! MY JSME TY POTVORY PŘEMOHLI! '' radoval se Drtileb jako malé dráče. Flákota ihned naběhla do brány, která pod tvrdým nárazem garvaní lebky odlétla několik metrů od arény.

Všichni vězni rychle opustili své vězení. Škodík si ještě zaběhl do kotce pro svou kytaru. Když se vracel před východem stála Afrodita. ,, Afri, potřebuješ něco? '' zeptal se malý dráček. ,, Víš, chci ti říct, že..že ti to hrozně pálí. Myslím, že jsi....jsi chytrý. Pálit umí každý drak....'' .

Škodík na ni trochu zmateně koukal. Ještě něco? '' zeptal se a trochu naklonil hlavu na stranu. ,, Vlastně ano...ještě tohle '' řekla Afrodita a bez varování přitiskla svůj čumák na ten Škodíkův. ,, Miluju tě....''

Škodík byl úplně v jiné dimenzi. Dračice, kterou miluje jako nikoho jiného mu právě vyznává lásku. MŮŽE EXISTOVAT LEPŠÍ SITUACE! ?

Náhle však na mříže arény dosedla těžká váha dvou draků vodní a kamenné třídy.
,, Máme to tu ale krásný páreček...''