„JAK JSI MOHL?!"

Felix vletěl do jeho pokoje jako uragán. Chan div nespadl ze židle, jak moc se lekl. Zmateně se podíval na mladšího, pohled mu padaje na mobil v jeho ruce.

„Ten... Je můj? Huh?" Zmateně se otočil ke stolu a všude začal šmátrat rukama. Světě div se, ten mobil ve Felixově ruce fakt musí být jeho.

„Jak jsi mohl, Christophere Bang Chane, odinstalovat tak úžasnou aplikaci?! Jak?! Víš, co to znamená?! Už nepatříš do klubu! Nebudeš chápat naše úžasné vtipy jako 'Tak to je devět růžových nožů ze tří značkových budíků', protožes ty knihy nečetl! Už žádný krutopřísný mafiján, žádný vlkodlak, žádný Bublifuk! Nic! Jak s tím hodláš žít, že je zde tolik špatných příběhů, nad kterými se můžeš smát, protože i když víš, že to píšou čerstvě náctiletí usmrkanci, kteří ještě nemají hlavinky někdy úplně tip-ťop a kteří se prostě snaží něco dokázat, a díky tomu se jim to v budoucnu třeba povede, jelikož všichni někde začínáme a jednou se tomu i oni snad budou smát, tak to pořád neskrývá fakt, že to jsou chujoviny třetího stupně... Jak dokážeš žít s tím, že díky takových to autorů jsou tam venku úžasné skvosty, ale ty je nemůžeš číst? Jak?"

Blondýnův proslov chtě nechtě zasáhl Chana i jeho slabé srdce. Mladší měl pravdu. Avšak Chan měl jen při pohledu na oranžovou vzpomínky na Vietnam.

„Já... Se omlouvám. Nehodlám stahovat Wattpad znovu. Ale! Účet existuje a... A možná, jednou... Jednou se na něj opět přihlásím. Třeba už za týden, jen na chvíli... A pak zase nic. Netuším... Ale když už, tak jen přes prohlížeč, jelikož to svému mobilu... Sobě nemůžu udělat."

Oba chlapci si hleděli do očí. Oba se snažili toho druhého přemluvit. Felix to vzdal.
„Fajn... Ale slib mi, že se tam ještě někdy vrátíš, dobře?" Chan s lehkým úsměvem přikývl.

„Slibuju."

☆

Máme tady poslední kapitolu! ^^

Ale! Pouze teoreticky. Prakticky to vypadá tak, že knihu označím jako dokončenou, až budu mít čas, udělám korekci, KAŽDOPÁDNĚ JE možnost, že pokud bych našla nějakou úžasnou perličku, může se stát, že vydám kapitolu. :D
Bylo by to náhodně a hlavně ta kapitola by byla PŘED smoothie. Změnila bych pořadí kapitol, aby smoothie a Svoboda! byly za sebou, Svoboda! jako poslední. ^^

Není to slib! Jen jedna z možností. :D

Poděkování ❤:
Nemáte představu, jak moc si cením, že jste tuto knihu četli, komentovali a hlasovali. ಥ_ಥ Tohle není typická kniha s shipy, ale vy jste ji i přesto dali šanci a já pevně doufám, že jste nelitovali. Neskutečně moc taky děkuji za úžasných 2K přečtení a přes 350 hlasů! Vím, že něco už tady bylo od předešlého vydání, ale i tak... Děkuji ʚ♡⃛ɞ(ू•ᴗ•ू❁)

Doufám, že jste vše brali z nadhledem a že chápete, že nemám nic proti začínajícím autorům, autorům píšící smuty atd. Naopak! Tyto autory respektuju a vážím si jich už jen za to že to zkoušejí. ^^ Bohužel... Občas se chyba najde a někdy ne to vtipná chybka. Ale tím se člověk učí. ^^

... Reálně uvažuju, že další perlička, jestli se k tomu dokopu někdy, bude na něco z mých starých knih xdd

Snad se nevidíme naposled. ^^

Tak papa^_^