Ocitl jsem se v nějakém tmavém AU.
Sem mě Nightmare ještě nevzal.
Ani se neobtěžoval mi říct jak se to tu jmenuje, nebo kam tu mám jít.
Bylo tu městečko, ale po obyvatelích nebylo ani památky.
Stromy byly mrtvé a seschlé, zelenou, ani jinou světlou barvu ste nikde nenašli a nebe bylo non-stop zatažené tmavě šedivými bouřkovými mraky.
Z tohohle AU si rozhodně část brát nechci.
Vypadá to tu spíš jako po genocidě, než v pacifistické časové linii.
Dokonce to tu vypadalo hůř než ve stále spíš neutrálním UnderFell.
Přitom mraky naznačovaly že tohle není Podzemí, ale Povrch.
Rozhlédl jsem se.
Chobotnice nebyla nikde k nalezení.
Co tu máme jako dělat?!
Ozvalo se nasupeně za mnou.
,,Čteš mi myšlenky." odfrkl jsem si a otočil se na poloviditelného černobílého člověka za mnou.
Tedy jen pro mě poloviditelného.
Pro ostatní jsem musel vypadat jako magor co mluví sám se sebou.
Snad nečeká že si odtud něco vezmeme!
Dal si ruce v bok Chara.
,,Naše dohoda zněla jasně. Nemá důvod proč by nás bral někam kde to vypadá takhle beznadějně." zamračil jsem se.
Dohoda!
Zasmál se člověk bílý jak křída.
Jasně, jeho představa "dohody", kterou si upravuje jak chce!
Zatnul jsem zuby.
Byla to pravda.
Nightmare byl beze sporu silnější a vypočítavější než my.
Tím, že jsme s ním uzavřeli dohodu, jsme se doslova upsali ďáblu.
Ale bez něj jsme nemohli cestovat mezi Alternativními Univerzy.
Neměli jsme na vybranou.
,,Ťuk, ťuk..." ozvalo se odněkud.
Zpozorněl jsem.
Nikdo kolem mě nebyl.
,,Ťuk, ťuk!" uslyšel jsem to znovu.
Tak odpověz, ne?
Zamračil se Chara.
,,Jako vážně?" otočil jsem se na něj.
,,Ťuk, ťuk!".
Jestli to chceš poslouchat celej den, tak prosím, nech to být.
Pokrčil rameny.
,,Kdo tam?" zavrčel jsem neochotně.
,,Sekera.".
Chvíli jsem váhal ,,...sekera kdo?".
Ucítil jsem že se za mně někdo teleportoval.
,,Sekera ve tvý hlavě!".
Okamžitě jsem uskočil a do země vedle mě se zarazila zakrvácená ostrá sekera.
Hned se mi v ruce objevil velký nůž, připravený na boj.
Sekera ale zůstala zaseklá v zemi a můj protivník se hlasitě rozesmál.
Měl klasickou modrou mikinu, která byla společně s bílým tričkem pod ní zašpiněná krví.
Obvyklé sansovské kraťasy a modré tenisky.
Kostlivcovi v hlavě zela tmavá nesouvislá díra, jako by se sám na tenhle "vtípek" už jednou napálil.
Když se přestal smát, upřel na mě zrak.
Pravé oko bylo tmavé, bez zorničky, zato levé ji mělo až moc velkou a rudou, že skoro zabírala celý oční důlek.
,,To nebylo špatný." zakřenil se.
Co je to za špatnej vtip?
Nechápavě jsem zvedl obočí a pevněji jsem stiskl rukojeť nože.
Ten Sans na mou zbraň sjel pohledem.
,,Podívejme se, další vyšinutec s nožem, co mluví sám se sebou." uchechtl se, vyndal sekeru ze země a opřel si ji o rameno ,,Vítej v partě.".
,,V partě?" pořád jsem nechápal co tohle všechno znamená.
,,Já sem tu ten vtipnej." nastavil ruku ,,Říkaj mi Horror.".
Pochybovačně jsem se na jeho ruku podíval.
Měl jsem neodbytný pocit že když mu s ní potřesu, skončí moje ruka na zemi.
Nedělej to.
Sdílel stejný názor Chara.
Jeho stálý úsměv trochu povadl.
,,No ne, ty nevíš jak se přivítat s novým kámošem?" zase ruku stáhl.
,,Co je tohle za místo?" zeptal jsem se a trochu pozvedl nůž, aby nic nezkoušel.
,,Jak nevychované..." zakroutil hlavou ,,Hádám že ani s tebou nebude rozumná řeč.".
Po chvilce zírání jeden na druhého si povzdechl a ujal se slova.
,,Tak, ty si v týmu nový, že?" milý hlas k němu neseděl, znělo to spíš jako lákání oběti do pasti ,,Panečku! Musíš být tak zmatený!".
Naklonil hlavu a podepřel si rukou tvář ,,Někdo by ti měl vysvětlit nějak to tu chodí!" zazubil se ,,Hádám že je to na starým dobrým Sansovi.".
Nelíbí se mi to.
Utrousil Chara.
,,Mě taky ne." zamumlal jsem.
Proč nás sem Nightmare vzal?
Co mám udělat s tímhle podivínem?
Mám ho zabít?
Mám ho ignorovat a jít dál?
Ne že bych rád od té chobotnice přijímal rozkazy, ale ocenil bych kdyby mi aspoň příště řekl kde mě vyklopí.
,,Hádám správně že ses sem dostal díky jistému dehtovému monstru?" mrkl Horror černým důlkem.
,,Ty znáš Nightmarea?" zvedl jsem jedno obočí.
,,Jestli znám Nightmarea?" začal se zase hlasitě smát a pak rozmáchl ruce tak, že mi málem tou svou sekerou usekl hlavu ,,Prosím, vítej v Dreamtale!".
,,Dreamtale?" nechápal jsem.
O svém bratru Dreamovi už Nightmare mluvil, ale proč by mě posílal do jeho AU?
A proč by AU ochránce pozitivních emocí...vypadalo takhle?
,,Trochu nefér jméno, co?" zazubil se, zabodl ostrý konec sekery do země a o konec rukojeti se opřel ,,Sluníčkář sem už dlouho nepách. Nightmaretale bylo zabraný a i když sme se o něj už postarali, víš co to stojí přejmenovat celý AU? Chápeš kolik je to papírování?".
,,Eh..." nevěděl jsem co mám na to říct.
Asi to bude jeden z jeho poskoků.
Přemýšlel černobílý člověk.
Jako ten co si mě spletl se svým 'kamarádem'.
Povážlivě jsem se na kostlivce podíval.
,,Taky si s ním uzavřel dohodu?" zeptal jsem se.
Roztáhl se mu úsměv ,,Takže už to chápeš." zas naklonil hlavu ,,Teď když sme kamarádi, řekneš mi svý jméno?".
Pořád jsem mu moc nevěřil, ale co nadělám?
,,Cross." odpověděl jsem ,,Jmenuju se Cross.".
,,O Crosstale sem nikdy neslyšel." přivřel tentokrát nedůvěřivě oči on.
,,Protože sem z X-Tale." vysvětlil jsem.
,,Aaah, chápu." řekl pomalu a plíživě ,,Myslíš si že seš něco X-tra, co?" zčernal mu i druhý důlek ,,Myslíš si že seš tak strašně speciální že si můžeš vymýšlet svý vlastní jméno?".
,,Nevymyslel sem ho já." zamračil jsem se ,,A co je ti vůbec do toho?".
,,Nenapadlo mě že seš ten X-případ." oko se mu zas rozzářilo ,,Neměj hned nosní dírku nahoru že o tobě vím." uchechtl se ,,Odmítls jít do Omega Timeline, co? Já vás fakt nechápu.".
Odfrkl si ,,I když pochybuju že to tam vydrží dlouho. Nemůžou se před Glitchym schovávat navždycky.".
Glitchy?
,,No nic!" zazubil se a opět si sekeru hodil na rameno ,,De se něco zdlábnout.".
Vyšel po cestě na jakýsi kopec za městem.
Nůž v mojí ruce jsem nechal zmizet a následoval jsem ho.
Ty vážně půjdeš s ním? Bůhví co de dělat a kam!
Protestoval člověk.
,,De jíst." odbil jsem ho ,,A i já už mám celkem hlad.".
Seš tak naivní.
Zabručel.

*Bože, co to dělám? -_-
*Vím že to má shitty název :')
*...ale fakt se snažím :<