Zápis dvacátý sedmý

Zdravím u dalšího zápisu, tentokrát to bude krátké a hodně o informacích. 

Začnu tím asi nejdůležitějším – Hledání je u konce. Povedlo se mi ho dopsat, ukončit něco, s čím jsem žil hodně dlouhou dobu. Tady to nebudu nějak okecávat, to už jsem udělal v doslovu příběhu (kterej vydám hned zítra, protože v něm musím ještě zodpovědět pár dotazů), ale tak jen abyste věděli. 

Tím vyvstává otázka, co bude dál. No, nejprve můžu ty z vás, co ještě nečetli povídku, co se u mě nedávno objevila, pozvat k přečtení. Jde o dost temnou věc, psal jsem ji, když jsem byl v těžký situaci a neviděl jsem cestu ven. Řeší se tam téma volby, kterou nejde vzít zpět. Koho by to zaujalo, tak ho u Mezi životem a smrtí rád uvidím. :)

No ale co budu psát teď? Sám nevím, abych pravdu řekl. Nic dlouhého v plánu nemám. Jediné, na co se snad můžete snad brzy těšit, je věc, která se tu u mě ještě neobjevila a tak trochu u ní počítám s tím, že ji ani nikdo číst nebude. Půjde o něco, u čeho jsem se zapřísáhl, že to nikdy nenapíšu – a přesto mám v plánu to porušit. 

Bude se jednat o jednodílnou fanfikci. Ovšem její problém bude, že ji bude moct číst jen určitá skupina lidí, u které se bojím, že tady na Wattpadu snad ani neexistuje. :D Ale uvidíme. (Mimochodem, cover na tu povídku máte v médiích, uhm.)

Dál se taky začnu konečně věnovat tomu pokusu na mém profilu – Originálním klišé. Pokud nevíte, o co jde, rychle vysvětlím. V jednu dobu mi naprosto došla inspirace, takže jsem se rozhodl, že by bylo fajn, kdyby mi lidi napsali klišé témata a já se je pokusil sepsat nějak originálně. No, a o to vlastně jde. Témat tam mám víc než dost, jediné, čeho se děsím, je to, že většina z nich se točí kolem romance, což není úplně můj šálek kávy… Ale kdybyste chtěli, můžete tam něco přihodit. 

Tudíž se odvažuju tvrdit, že tohle období bude ve znamení jednodílovek. Tak snad nevadí. V mezičase se možná vrátím k Nelidské DNA, ale abych byl upřímnej, ztrácím v ten příběh nějakou víru, protože mi dochází, kolik děr v něm je – a já nevím, jestli stojí za to je zašívat. Ještě si rozmyslím, jak to s ní dopadne. 

To je pro dnešek asi všechno, snad vás to neunudilo. Pokud máte dotazy, klidně se ptejte. :)

Jak vlastně přežíváte?

Přeju hezkej den, 

Quentin

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top