Jak Eli ráno vstala, všimla si, že na nočním stolku jí přišel rozvrh hodin a zjistila, že dneska má oba nové profesory, takže Péči o kouzelné tvory a Obranu proti černé magii, Jasnovidectví, Přeměňování a Lektvary. Převlékla se, nachystala si věci podle rozvrhu a šla do Velké síně na snídani. Tam už potkala jeji nejlepší kamarádky. Obě seděly u Nebelvírského stolu, protože Jane nechtěla sedět ani u Mrzimorského a ani u Zmijozelského. A tak si prostě Nebelvírští museli začít zvykat na Kate u stolu. I přesto, že už byli ve třetím ročníku, stále se na ni někteří Nebelvírští dívali skrz prsty. A tak šla Eli za nimi.

,, Dobré ráno. Koukala jsem se na rozvrh a mám dneska oba nový profesory, Lektvary, Přeměňování a Jasnovidectví." oznámila jim, když si sedla k nim a ukázala jim její rozvrh.

,,Tak my dvě máme úplně stejné hodiny dneska!" řekla Jane. ,,Jo a dobré ráno."

Eli se jen zasmála a podívala se na její sestřenku, která do sebe dávala snídani a ta jí pouze pokývla na pozdrav. Když dojedla podala si z tašky její rozvrh.

,,Jo, máme skoro stejný, až na to, že já mám místo Přeměňování, Formule.

,, Stejně je to zvláštní, já jsem v Mrzmioru, proč mám s váma hodiny?"

,,Vadí ti to snad?" zeptala se Nebelvírka. Eli jen zatřepala hlavou.

,,Jez prosím tě, ať nejdojdem pozdě na hodinu." řekla a zatočila očima Zmijozelka.

,,Fajn Ronalde." odpověděla jí Eli.

,,Hej! Já nejsem Ronald!" zaječela na ni a rozvrhem, který měla stále položený vedle sebe ji pleskla.

Ty zbylé dvě se jenom zasmály a řekly:

,,Ale chováš se tak."

,,Eli, měli bysme jít, nevím jak ty, ale já se chci ještě dožít zítřka." zavtipkovala Jane.

Skip k Hagridově boudě a hodině.

,,No tak děcka, stoupněte si takto. Mám pro vás nachystanou super hodinu!" řekl jim Hagrid natěšeně.
Multi trio si všimlo Hermi, Harryho a Rona o kousek dál od nich.

Pohled Draca
U Merlina, tahle škola tak upadá, teď nás tu bude učit tenhle - kdo to vlastně je?! Obr?

,,Kristepane, tahle škola tak upadá," řekl jsem svým ostatním lidem, ale dost nahlas aby mě slyšeli i ostatní.
,, když v ní může učit i tenhle tupec. Můj otec o tomhle uslyší a určitě ho trefí šlak až zjistí, kdo tu učí." řekl jsem a Potter, šmejdka Grangerová a dokonce i ten debil Weasley se otočili.

,,Sklapni Malfoyi." řekl však někdo jiný než jsem čekal.

,, Tuhle tvoji frázi 'mŮj OtEc O ToMhLe UsLyŠí' jsme všichni slyšeli už nespočetkrát, nikoho to nezajímá a ani už s tím nikoho nestrašíš. Tak zavři ten svůj zobák." nějací náhodní Nebelvírští začali ustupovat a já viděl tu holku, která si na mě dovolila takhle mluvit.

Eliana Vanceová.

Páni, tu bych ani nepoznal...teda cože?! V obličeji měla naštvaný a otrávený výraz, vlasy měla - což jsem nečekal - rozpuštěné, takže jí hezky spadaly pod ramena.
Počkat....hezky? HEZKY?! Nemůžeš na ni takhle myslet, je v Mrzimoru, co by ti na to řekl táta.
Zatřepal jsem hlavou a tak jsem se probral ze svých myšlenek. Vedle Eliany teď stál i Potter a ona měla zdvihlé obočí.

Ano, asi jsem byl uzavřený ve svých myšlenkách až moc dlouho.
Dal jsem dohromady zpátky své obvyklé Malfoyovské chování a pomyslel jsem si, proč ji, a ostatní trochu nepodráždit.

,, Uhuhuhuuu" řekl jsem se svým úšklebkem na tváři a začal jsem pomalu přistupovat k ní, ostatní mi samozřejmě udělali místo, a jak jsem tak šel, kousnul jsem se do rtu pro efekt.

Když jsem se podíval do jejích hnědých očí, poznal jsem, že byla překvapená a možná se jí i trochu červenaly tváře?
Jakmile jsem došel k nim, a to celkem blízko musím říct, podíval jsem se na Pottera a co nejdůvěrněji jsem zvolal:

,,Mozkomor, mozkomor!"

Všichni se lekli a otočili se, zatím co já jsem se smál. Potter tomu uvěřil obzvlášť za což jsem byl rád, Eli sebou jen trochu cukla. Pak jsem si na hlavu dal kapuci ze školního hábitu, abych hrál mozkomora i s ostatními Zmijozelskými.

,, Vtipné, vskutku velice vtipné Malfoyi." řekla sarkasticky a zatočila očima, pak čapla Pottera za rameno a odešli k té jejich partě.

Cítil jsem jak se mi prsty na rukou formují do pěstí a jsem ještě víc naštvaný...NE! Já a žárlit? Pfft nikdy! 'Je to jenom nějaká hloupá Mrzimorka' opakoval jsem si v hlavě

Pohled 3. osoby
,,No tak si otevřete učebnice, honem." přerušil náhle Hagrid.

,,Jak je máme asi otevřít?" zeptal se ho naštvaně Malfoy.

,, Stačí ji pohladit Malfoyi, kdybys používal věc, která se jmenuje mozek, třeba bys na to došel." odpověděla mu drze Eli.

Jane, Kate, Hermiona, Harry i Ron se pyšně ušklíbli, nehledě na to, že jim to před chvílí nešlo. Všech 5 ( a Eli samozřejmě taky) se vyžívalo v tom, že Malfoy nevěděl, co jí ma říct na její poznámky.

,,Ustupte a koukněte se!" zavolal Hagrid.

Všichni byli překvapeni, protože před nimi stál živý Hipogryf.

,,Ták, tohle je Klofan. Jednu takovou poznámečku, hlavně je neuražte jo? Jsou to strašně nóbl zvířata." oznámil jim.

Všichni co byli na hodině se lekli, nikdo z nich ještě živého Hipogrfa neviděl.

,,A kdo si ho chce pohladit?" otázal se a všichni udělali o krok zpět.
Až na dva lidi.

Eli a Harryho. Ona si všimla Harryho vystrašeného výrazu a tak mu řekla:

,,Harry, jestli nechceš jít já klidně půjdu." řekla mu a pro útěchu mu položila dlaň na rameno.

Harry však zatřepal hlavou a odpověděl jí:
,,Ne, já půjdu, to zvládnu, ale díky." a stejně mile se na ni usmál.

(Nebudu to tady celý popisovat, jsem celkem líná hehe)

A tak Harry šel, Hagrid mu dokonce i řekl, že se má na něm i proletět, když se mu povedlo ho pohladit.
Jakmile se vrátil přivítal ho velký aplaus.

,, Já jsem ti říkal, že to zvládnu." řekl Eli.

,, Já jsem ale nikdy neřekla, že to nezvládneš."

,,Jsi hodně statečný Harry, já bych to asi nedala." pochválila ho nesměle Jane.

,, Všichni kromě Eli a mě jste Nebelvírští, nevím, proč byste to nedali." odfrkla Kate.
,,Ale bylo to dobrý Pottere." přiznala.

,,Ty ale vůbec nebezpečná nejsi že? Ty jedna hnusná kráturo!" zařval z ničeho nic Malfoy a tím přerušil obě tria z jejich konverzace.

,,Malfoyi - pozor." napomenul ho Hagrid.

Ale už bylo pozdě, jen co došel Malfoy blízko ke Klofanovi, ten se postavil na zadní a řízl Draca do ruky, kterou si kryl obličej.

,, Já umírám! Já umírám!" volal a neustále přehrával Draco.

,,Hagride, on by vážně měl jit k madam Pomfreyové." namítla Eli.

,,Tak poď se mnou Eli, prej seš v tomhle oboru dobrá. Jo a hodina skončila."
Eli mu odkývala, zamávala kamarádům a šla s Hagridem do ošteřovny.

,,Za tohle zaplatíš ty i to tvoje zatracený kuře." zasténal Draco v Hagridově náručí.

I když se Eli snažila sebevíc, nemohla si pomoct a zasmála se nad jeho hláškou.
Když tam dorazili  madam Pomfreyová, se zatvářila úplně zděšeně.

,,Pro páníčka, co se mu stalo?!"

,,No, říznul ho Hipogryf pařátem, protože tady Malfoy neposlouchal Hagrida." oznámila jí Eli.

,,Aha, no každopádně," řekla a otočila se na ni ,, budeš mi muset pomoct, mám tu ještě nějakou práci. Vím, že ti to jde."

Ano, šlo jí to. Její mamka je léčitelkou u svatého Munga a Eli až skončí studium v Bradavicích, by tam chtěla pracovat taky a stát se léčitelkou.
Hagrid položil Draca na postel, ten si sedl a držel si svou zakrvácenou poraněnou ruku.
Madam Pomfreyová přišla pro vše, co potřebovala a Hagrid odešel. Poté na Eli madam kývla a připomněla jí:

,, Rána je středně hluboká, myslím, že víš co máš dělat. Když tak ale tu hloubku ještě zkontroluj." a odešla.

Eli přikývla a sedla si na židli vedle postele, na níž Draco ležel.

,, Ukaž mi tu ránu."
On však trhnul rukou směrem od ní pryč a díval se na ni stylem, že jí nevěří.

Pohled Draca
Samozřejmě že jsem jí nevěřil! Co když to udělá ještě horší než to je?
Vzdychla si a řekla mi:

,, Stejně se ti chci omluvit za to co jsem řekla. Jen musíš uznat, že to bylo od tebe fakt hnusný. A neboj budu se snažit ti to nezhoršit, jen vyléčit."

Mně čte myšlenky jako od kdy?

Ona se však zasmála a pokračovala:
,, Jestli myslíš, že ti čtu myšlenky, tak jsi na omylu. Jenom fakt jde na tobě vidět, že mi nevěříš."

,,Aha." odpověděl jsem a podal jsem jí moji zraněnou ruku.

Jemně ji držela za předloktí a na hřbetu zkoumala tu ránu. Lehce i sahala blízko k té ráně, asi proto aby zjistila jak ta rána je hluboká.
Pak si však z ničeho nic podala hůlku.

,,Co to děláš?!"

,,Ehm, snažím se ti to vyléčit? Třeba?" zeptala se sarkasticky.

,, Teď to bude trochu bolet, Episkey!" a zamávala hůlkou.

,,Au! To bolí!"

,, Můžeš mi prosím tě připomenout, co jsem ti asi před 10 sekundama řekla?"

,, Vždyť, ta rána se celá nezacelila!" namítl jsem.

,,Je to středně hluboká rána, dám ti na ní ještě jednu mastičku, zavážu ti to a zítra dojdeš na kontrolu jasné?"
Na to jsem jenom přikývl.

Vzala tedy nějakou tu mast a jemně ji dávala kolem rány, bylo to jako dotek jemného pírka, pomalu bych to ani necítil. Vzhlédl jsem od mé rány a podíval jsem se na ni. Plně se soustředila, aby mi neublížila tím, že by udělala nějakou chybu. Jenom jsem nemohl uvěřit tomu, že se mi omluvila. Nikdo by to neudělal, kdyby mi něco takového řekl..
V tu chvíli mi nedošlo, že jsem na ni zíral... zase.
Naštěstí si toho nevšimla, teda alespoň doufám.

,,Ták a hotovo, teď už jenom zavázat. Sedni si prosím s narovnanými zády."
A já udělal, jak ona řekla.

Podala si obvaz a nějaký šátek, který měla na stolečku a obvazem mi začala obmotávat ránu. Trochu to zabolelo. Ruku jsem trochu nadzdvihnul, ať se jí lépe zavazuje. Když dovázala obvaz, podala si ten šátek a ruku s ním taky obvázala. Najednou si stoupla ze židle a já jsem se trochu posunul, aby měla místo. Teď už jsem na ni však neviděl, stála skoro za mnou. Cítil jsem ale jak se její prsty dotýkají mého ramene ra ruky. Snažil jsem se nezačervenat, když se ty její prsty dotkly v ten jeden moment i mého krku. Selhal jsem, cítil jsem jak mi rudnou tváře. Ještě štěstí, že mi neviděla do obličeje.
Lehké trhnutí mě probudilo z myšlenek a já jsem sám sebou trhl taky.

,, Promiň, já to utáhla moc že?" zeptala se a bylo slyšet, že mi asi vážně nechtěla ublížit.

,,Ne, dobrý, v pohodě." nějak jsem ze sebe dostal tenhle nesmysl a v hlavě jsem se proklínal, že už mluvím tak stupidně jako Potter.

,,Fajn, už to máš. Zítra nezapomeň přijít na kontrolu." řekla a usmála se na mě.

Ten úsměv je celkem roztomilý... počkat co? Ne, ne, ne, ne Draco. To nejde. Je to jenom špinavá Mrzimorská krve - zrádkyně.

,, Měj se Draco a uvidíme se asi ne Lektvarech." usmála se znova a zamávala mi.

Zdravou rukou jsem ji zamával na oplátku, s naprosto idiotickým úsměvem na obličeji, zmatený, co se to sakra stalo.

Pohled 3. osoby a šup, šup k Lektvarům ( protože v Přeměňování se nestalo hehe)
Když všichni došli do učebny a Snape začal hodinu, letmo jim řekl, jaký lektvar maji udělat. Studenti začali pracovat, každý si hleděl svého, když však najednou známý hlas připoutal všech pozornost.

,,Ano, pane Malfoyi?" zeptal se monotónně Snape, ostatně jako obvykle.

,,Pane profesore, já, kvůli mému úrazu nejsem schopný nakrájet ty kořínky, jako jakou zadány v instrukcích a celkově nemůžu pořádně připravit ten lektvar."

Když toto řekl, všichni Nebelvírští, obzvlášť Harry, Ron a Jane se lekli a to ze dvou prostých důvodů: 1. Kdo by z nich chtěl u Merlinových vousů pomoct Malfoyi a za 2. ti tři a celkově celý zbytek Nebelevírských ( kromě Hermi) nebyli dobří v Lektvarech.

,, Takže, panovi Malfoyovi pomůže.." začal Snape a rozhlížel se po třídě.
Všichni Nebelvírští dělali, že neexistují, nebo že spíš nejsou v této učebně.
Pak však najednou někdo zdvihnul ruku.

,, Slečno Vanceová?" podíval se Snape na Eli se zdviženým obočím.

,, Já mu pomůžu pane profesore, přece kdybyste řekl panu Potterovi, Weasleyovi nebo slečně Nordenové, tady panu Malfoyovi byste nijak nepomohl, tak akorát by propadl z Lektvarů. To ale nechcete ne?"

Všichni okolo vykulili oči. Kdyby tohle řekl nějaký Nebelvírský, nedej Merline Harry, jeho kolej by už neměla žádné body a vysloužil by si tak ten chudák přinejmenším 3 měsíce školního trestu, ne - li do konce školního roku.
Jenže, v tomhle měla Eli prostě štěstí, Snape ji nebral ani jako šprtku a ani jako lajdáka a na Mrzimorskou měla z Lektvarů dobré známky.

,,Ne, to vážně nechci. Tak mu běžte pomoct Vanceová. Stejně, jak jsem si všiml máte svůj lektvar skoro hotový."

Všichni Nebelvírští a dokonce i Zmijozelští si tiše vzdychli úlevou.
Eli se otočila na její přátele, Hermionin výraz říkal čisté 'Hodně štěstí' a všech ostatních a dokonce i Katein říkal 'Díky'.
Ta Mrzimorka si beze slova stoupla vedle Draca, natáhla se pro ingredience a učebnici. Ten Zmijozelský vedle ní se jen překvapeně díval, že mu nevynadala nebo tak nějak. Překvapivě ji taky poslouchal, ona dělala všechno ostatní, zatímco on míchal.

,,Pane profesore, už máme hotovo." oznámila po chvíli práce.

Snape přistoupil k těm dvěma a pečlivě zkoumal jejich lektvar.
,, Skvělé, 10 bodů pro Zmijozel....a pro Mrzimor taky." dodal na konci a Eli se ulevilo. Nebylo by to přece fér, kdyby dostal body jenom Zmijozel.

O něco později zvonek zazvonil a studenti mohli jít už konečně ze třídy pryč. Eli už měla taky zabaleno a připravovala se k odcházení, protože si koutkem oka všimla jejích kamarádek, jak už jsou skoro ze třídy pryč. Všichni její kamarádi odcházeli ze Snapeových hodin rychleji, než byste stihli říct 'Famfrpál'. Jenže ji někdo chytili za zápěstí a ona se otočila. Neviděla samozřejmě nikoho jiného než samotného Draca Malfoye.

,, Děkuju." řekl a sám už šel ze třídy pryč.

Eli byla překvapená, slovo 'prosím' a 'děkuji' se zrovna od něj, který uměl mít vyšší ego než Lockheart ( naštěstí jen někdy) moc neslýchalo. Stejně jako ten malý ale upřímně vypadající úsměv.
Zatřepala hlavou a došla k jejím kamarádům.

,, Díky Eli."
,, Vážně moc."
,, Fakt dík." řekli jí Ron, Harry a Jane.

,, Není za co. Počkat, kde je vlastně Hermiona?" zeptala se a rozhlížela se, kde by její chytrá kamarádka mohla být.

,,Ona má teď myslím Věštění z čísel." odpověděla jí Kate.

,,Aha."

,, Zajímá mě, jaký bude ten náš nový profesor." přemýšlela Kate.

,,No Harryho zachránil před mozkomorama." řekl s úžasem Ron.

,, Vyčaroval Patronovo zaklínadlo?"
,,Jo."
,,A pak mu dal i čokoládu! Zadarmo!" řekla falešně uraženě ( i když asi ne tak moc falešně) Kate.

,,Sakra, taky bych si dala." odpověděla Jane.

,, Klídek vy dvě, až půjdeme do Prasinek do Medového ráje, nějakou čokoládu vám koupím." zasmála se Eli.
A tak všichni zamířili k jejich první hodině s naprosto neznámým profesorem.

-----------------------------------------------------------
Uhuhuhuuu! 2480 slov! Zatím rekord! Každopádně další kapitola bude kratší. A děkuju, že to se mnou zvládáte!  Ale taky potřebuju vědět, jestli víc preferujete pohled 3. osoby nebo nějaké postavy. Dejte mi vědět!
        - Eli ❤️