Šílená Hra a Dýba
Stařík se uchechtl. ,,Co kdybych začal zkoumat kdo mají ostřejší smysli. Jestli muži nebo ženy." Nasadil jsem pohled retarda. ,,Promiňte ale to nejde. Nevím jestli mi budete věřit, ale já jsem kluk s tělem holky. Takže i jako kluk myslím." Děda pokýval že tomu rozumí.
,,Tak si slečna zahraje Prší s Filipem." To jsme vzali.
Děda rozdal karty a mezi Sab a Filem se rozhostilo ticho. Bylo tam takové napětí že by se dalo krájet. Sab si dala s Filem kámen, nůžky, papír. Fil vyhrál takže i začínal.
Na stole ležela Srdcová osma.
Fil: Zelená osma
Sab: Zelený král
Fil: Kulový král
Sab: Kulový vršek. ,,Měním na žaludy."
Hra začala dostávat šílené tempo že jsem je nestíhal sledovat.
Po dlouuuuuuhé době
,,PRŠÍ!!!" Vykřikla Sab na celou místnost a tím mě probudila. Spolehlivě Fila převálcovala. On měl ještě asi dvanáct karet zatímco Sab se všech zbavila. Co říkal děda tak musel osmnáctkrát otáčet lízací balíček, protože došel.
Sab najednou chytla Fila a mě za ruce a táhla nás pryč. Chodbami to metla jakoby to tam znala od mala. Za námi se objevil shluk vojáků. Zabočili jsme za roh a z nejbližších dveří na nás vykoukal ruka, která nás vzápětí vtáhla dovnitř.
,,Zůstaňte tu." Majitel ruky nebyl nikdo jiný než stará kuchařka. Když odešla začali jsme se všichni motat. Sab to nevydržela a zvracela. Já a Fil jsme se jen svíjeli. A teď přišel pocit gumové hadice.
***************************
Sedím v kruhu mezi dalšíma jedenácti lidma. Uprostřed kruhu plápolá vatra. A jeden tam říká recept na kuře na paprice. Po chvilce mi začala bejt šílená zima. Začal jsem jektat zubama a něco mi z pusy vypadávalo. Když jsem se koukl pod sebe byly to kostky ledu. ,,Únore řekni mu ať mi přestane házet led na nohu!" Malej bělovlasej kluk se ke mě otočil. ,,Ale...ale...Ale." nedořekl to jelikož chlap vedle mě s prošedivělím vousem a holí v ruce zahromoval. ,,Ty hlupáku! Led dělej v létě a ne v lednu kdy je zima i tak!"
Koukl jsem se mu do obličeje. ,,Kbyš mě je z..z..zi..ziba. A k to..tbu báb dýbu." Tázavě na mě všichni koukli a sborově řekli. ,,COŽE!?" Protočil jsem nad tím oči. ,,Báb dýbu!!" Na chlapa vedle mě promluvil ten s holí. ,,Listopade dej mu ruku na čelo jestli nemá horečku." Zavrtěl jsem hlavou. ,,Nebáb horečku ale báb dýbu!" *Oni to snad nepochopí!!*
,,Květen dones mu čaj." Někdo se zvedl a dal mi pod nos čaj. Vyhlédl jsem a viděl Sab. ,,Agoj Sab! Jab se máš? Já docela dobrý, ale dýba me sužuje. A v jaký jsme pogádce?" Sab zvedla obočí. Pak nasadila výraz že už pochopila. ,,Ve dvanácti měsíčkách. Mám se dobře, ale co je to dýba?" Plácl jsem se rukou do čela a pokusil se to říct co nenormálněji.
,,Máb drýmbdu!" Všichni zase sborově a úlevně řekli. ,,A tos to nemohl říct hned?" Usmál jsem se a chtěl se napít, jenže místo čaje bylo v hrnku jen spousta kostek ledu.
*A sakra!*
Věděli byste jakej je Sam měsíc? Já jo, ale vy? Snažte se to zjistit a odpovědi zasílejte na adresu komentáře. Dík za vote a koment.
Vaše
Sophia-sama
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top