Ten gotickej maník vzal mě a Sab do nějakýho pokoje. Byl pravděpodobně jeho protože tam šlo minimum světla a celej byl černej. V té tmě jsem viděl jen jeho elektrizující oči.
,,Co s námi hodláš udělat?" Zeptala se Sab nebojácně ale pak se jí do hlasu připletl nejistý tón. Já se krčil za Sab, držel se její sukně a klepal se. Dokonce jsem jektal zuby.
Najednou se rozsvítilo světlo ale bylo tak tlumené že to pomohlo k rozeznání obrysů a matnému rozpoznání obličejových grimas. ,,To je dobrá otázka. Chci abyste se stali mími osobními služkami.Tady máte uniformy." Podal nám služtičkovský kostýmek a zakřenil se. ,,Nejsem cospleyer abych nosil něco takovýho." Brumlal jsem si potichu pro sebe. Sab mě ale praštil loktem do břicha a já se svezl k zemi.

,,Jak se jmenujete? Abych na vás nevolal hej ty." Sab se postavila a zatínala ruce v pěst. ,,Já jsem Sabrina, Ale říkejte mi Sab." Pronesla trochu nervózně. Kývl na znamení abych pokračoval. Stoupl jsem si a zjistil že už vypadám jak dokonalý prototyp roztomilé dívenky.

,,Já jsem Samuel říkej mi Sam." Natočil hlavu jakoby špatně slyšel. ,,A...Ale rodiče mě chtěli pojmenovat Samantha takže mi stejně říkej Sam."

Poslal nás pryč se slovy : ,,Jděte se převléct!!" Jenže já se cítil v těch hadrech blbě. Poprosil jsem o obleček sluhy a kupodivu mi ho vydali. Sab oblečená jako služka a já jako sluha. Cítil jsem se naprosto svobodný.

Ale to pominulo když jsme se dostali do gotikova pokoje. ,,Promiň Sam, Ale tohle je mužské oblečení." Usmál jsem se na něj. ,,Ale já se v sukni cítím hloupě. Měl...a jsem ji jen kvůli narozeninám." Poklepal hlavou v gestu které značilo že je to se mnou marný. ,,Asi se ptáte proč jste mé služky." Přikývli jsme a čekali co bude následovat.

,,Moje poslední osobní služky spáchali sebevraždu. Jedna skočila ze střechy a ta druhá se podřezala. Jak ruce tak i krk. A protože mám služky vždy dvě tak jste se mi náramě hodily. Mám taky pár pravidel.

1) Vždy budete při mě. A to i v noci.

2) Nebudete mě rušit. Kromě opravdu důležitých oznámení.

3) Jídlo mi vždy nosíte do pokoje.

4) Budete mi k dispozici 24 hodin denně.

5) Jestli rády zpíváte tak si to nechte na ven nebo na kamkoli kde vás neuslyším!!

,,Promiňte pane ale oběd je na stole. Váš otec si přeje abyste šel poobědvat s ním." Pronesla klidně Sab. Pokýval hlavou. ,,Sab donuť ji ať si vezme dívčí oblečení."

Na obědě

Nějak se jim přece povedlo mě dostat do šatů. Stojíme se Sab vedle toho gotika a nic pro jistotu neříkáme. Fil nikde není tak už se Sab myslíme na nejhorší
,,Synku tak jak to jde s děvčaty?" Optal se stařík toho kluka. ,,Otče laskavě mě nech se najíst bez řečí a dál studovat magii a vědu." Usmál se na starce.

Po obědě se zvedl a odešel z jídelny. My klusali za ním a nic neříkali. ,,Můžete si jít někam za zábavou. Teď vás nebudu potřebovat." Tak jsem si to se Sab namířil do kuchyně.
,,Ale, děvčata jsem si říkala kdy přijdete. Ulila jsem vám nějaké to jídlo." Přivítala nás malá, baculatá, příjemná, starší paní která asi zastávala post kuchařky. Sedly jsme si tedy ke stolu a jedly co nám daly pod nos. ,,A která z vás je Samantha a která Sabrina?" Vyptávala se pořád ta paní.

,,Já jsem Sab a on je Sam." Vysvětlila Sab stručně. ,,On?" Sab se zarazila. ,,Sam o sobě ráda mluví jako o klukovy. A aby si nemusela zvikat na jiné jméno tak jako kluk se jmenuje Samuel. Zkráceně Sam." Ta paní kýval na souhlas. Po jídle jsme se Sab začaly hledat Filovo bezvládné tělo v příkopu. Ale tam nebyl. *Sakra kde by mohlo to tělo být?* ,,Možná ho má ten stařec ještě na pitevním stole!" Vykřikl jsem na Sab a okamžitě jsme se vydali hledat laborku toho starce.

Když jsme ji konečně našli tak jsme rozrazily dveře. Za dveřmi seděl v pohodlném křesle Fil a mastí se Staříkem karty. ,,Yo holky!!" Pozdravil a ušklíbl se svému vtipu. Stáli jsme jak opařené.
,,C...co Co to je!?" Vyjekly jsme naráz. ,,Tenhle chlapík zkoumá mysl. Zkoumá třeba kdo ze tří her vyhraje dvakrát. Kvůli tomu hrajem hlavně šachy. Bylo těžké ho přemluvit aby jsme si zahráli karty."

Jsem nadšená že jsem tuhle kapitolu konečně dopsala. I když už to dávno není perníková chaloupka. Ale jinak bych to musela ukončit už po utopení Ježibaby a to by bylo šíleně krátký.
Dík za vote a koment.

Vaše

Sophia-sama