Po ránu jsem se vyhrabal z mořem nasáklý postele a praštil Eda za to že my řve do ucha. Vyšel jsem před dům a Sab mě pozdravila zamáváním ocasní ploutví. Vypadala rozkošně zvlášť když jsem ji  ještě včera donutil si navlíct alespoň roztrhanou košili když byla nahoře bez.

Když se vrátila z lovu s ještě se mrskající rybou v puse, říkal jsem si že budu zvracet.
Dopoledne proběhlo vcelku normálně až na menší nesrovnalosti s tím že Sab přivedla další ploutvonožkini.

Byla to malá zrzka s vlasama až po kostrč a modrýma očima. Byla spíš dítě. Její ploutev byla skoro neonově růžová. Prsty na rukách měla srostlé plovací blánou a její uši měly tvar ploutviček. I její obličej, ruce, záda a boky byly lehce poprášeny šupinkami.

Sab ji představila jako Arianu. ,,Ahoj! Řikej mi Ari!" Rakřičela na mě Ariana asi z jednoho a půl metru. ,,Ahoj. Já jsem Samuel. Říkej mi Sam. A nemusíš tolik křičet já tě slyším." Nadřazeně se ušklíbla. ,,Jistě Samíčku." Zaraženě jsem zkoprněl nad jejím oslovením. ,,Sabrinka říkal a že tu bude zábava. Ale jsi nudnej Samíku." Oklepal jsem se a vykřikl na ni.

,,JAK JSI MĚ TO NAZVALA!? ZOPAKUJ TO!"

Zašklebila se a začala mi dělat před očima prstem půlkruhy. ,,SA-MÍ-KU." A zašlebila se ještě víc. ,,Sabrinka měla pravdu je s tebou sranda. Ale už budu muset. Ahoj Samíku!" A odplouvala v dál

,,Zešílelas? Proč jsi ji sem vzala?" Sab povytahla obočí. ,,Vždyť jste si báječně rozuměli." Chtěla pak ještě něco dodat když jsme po viditelný cestě uslyšeli někoho přicházet. Sab v okamžiku zalezla do vody a já se jal pro image opravovat sítě.
,,Hej rybáři přines svému vládci trochu chladné vody v tomto parném dni." Ani jsem nevzhlédl a pokynul jsem hlavou. ,,Napij se z potoka džbán ani sklenice nemám."

Slyšel jsem odkašlání a až teď jsem vyhlédl od image opravy sítí. Kousek ode mě stál kluk s růžovejma vlasama v cool oblečku prince a Fil v obleku komorníka i s monoklem.

Zvedl jsem ruku k pozdravu. ,,Yo File. Jak se máš?" Fil se usmál a došel ke mě. Plácli jsme si a on mi začal vykládat že je na zámku jako pincův komorník atd...

,,...A princ je..." ,,..Přímo za tebou a pořád má žízeň."
,,Ou. Promiňte mi Vaše veličenstvo." Poklonil se a tak jsem naznačil smekání klobouku. ,,Dobrej." Připadal jsem si najednou strašně špinavě a bezceně."

,,Dones mi vodu." Rozkázalo mi princátko. Vzal jsem teda svoji flašku která byla ušitá z kozí kůže a podal mu ji. On se ošil a odmítl. ,,Filipe zdá se že se s tímto trhanem znáš kdo to je?" Fil jen protočil oči a hlasitě se nadechl. ,,To je můj přítel Samuel. Prostý rybář." Chtěl jsem princátko trošku víc pozlobit a tak jsem si flusnul do dlaně a podal mu ji.

,,Ahoj já jsem Sam a vy?" Na obličeji princátka se objevil lehounký úšklebek. ,,My jsme Robert princ této země. A jaksi jsme se s Filipem ztratili v těchto horách porostlích lesy." ,,Jo to je těžký. Já odtud nechodím takže nevím jak se dostat pryč z tohohle přírodního labyrintu. A lodí to taky nejde. Skály vytvořili okruh vody kde jsou nejlepší ryby. Jde se sem dostat jen pod vodou nebo když znáte cestu." *Jak se někdy hodí poslouchat papuchlka.* ,,A co máme tedy dělat?" Nahrbil jsem se jsem a naštvaně procedil mezi zuby. ,,Budete tu muset asi zůstat."