,,bě už bolí bogy!" Křičel jsem na zástup před sebou. Měsíčci se rozhodli migrovat, protože jim jejich hora přišla nízká.

*A to jen kvůli Filovi. Kdyby nešel pro jablka ani se u nás  nechtěl schovat, byl bych seděl pořád u vatry. Leden se naštval a řekl že když sem budou chodit všichni jak do obchoďáku, tak už se ani nevyspíme.*
,,Tak si uděláme přestávku."  Fil si sedl vedle mě. ,,A co bytu vlastbe delbás?" Vyflusaně se na mě otočil. ,,Jdu s vámi protože jste mě vzali do péče. A taky nevím co bych dělal." ,,Aga." Odpověděl jsem a věnoval se zase smrkání.

*Je skvělý lézt po skalách a tak.* ,,Nad čím přemýšlíš?" Leknutím jsem nadskočil, otočil se za hlasem a zjiszil že je to jen Sab. ,,Nad dib že je oprabdu suber se hrabad po hřebenech skal. Ale je zábabný sledobad jak v stobách osdadních něco rosde. Třeba po bě se objeví v šlápodě nábraza." Zasmála se tomu rýmovýmu akcentu. ,,Já mám ve stopách květy třešní."

Když nás Leden donutil zase vstát tak jsme asi po sto metrech došli na plošinu. ,,Tahle plošiny je jako dělaná na kruh dvanácti měsíčků." Zvolal Leden. Sedli jsme si popořadě. Březen si zařídil latrýnu a duben nastražil pastičky. Srpen se opalovala. Únor stavěl sněhuláky kteryma pak pohyboval. Listopad z pod oblečení vytáhl lišku a Sab z kabátu vyskočilo kotě. Září si udělal jabloň a žongloval s Jablkama.

Srpen se zvedla a zamířila ke mě. ,,Jestli ty mysliš že ja teplá tak ty to pořádně schytat." Mluvila ruským přízvukem který bych si u ní nikdy nepředstavil. ,,Dobdý ja uz si nebyslib že si deplá." Kývla a odešla. Přišel Červenec a chytl mě kolem ramen. ,,Ty jsi přežil vztek královny teplých jo?" Srpen se zase zvedla a došla k nám. ,,Červen to ty mysliš že ja královna teplych? Ty to ještě rózmyslet než já náštvu. Ty se klánět a prósit o milost." Červen se zachechtal a pak pronesl. ,,Až se budu klanět tak ty budeš starší jak já!"

,,Jsou vtipní co bratře?" Promluvil na mě Leden. ,,J..jo." Přisedla si ke mě Sab. ,,Asi ti to nikdo neřekl, ale tři měsíce v jednom období jsou sourozenci. Takže ty jsi bratr Ledna a Února. Já jsem sestra Března a Dubna. Potom je Červen, Červenec a Srpen. A nakonec Září, Říjen a Listopad. A období mezi sebou nejsou nijak příbuzná." Vysvětlila mi Sab. ,,Bob." Řekl jsem jako odpověď. ,,Jakej Bob?" Tak jsem jí to napsal svou modrou éterickou silou do vzduchu. "WOW"
,,Aha wow. Tak to řeknu."

Všichni jsme šilhali hlady. Hrál jsem se Sab a Filem slovní fotbal. Když Fil se přitočil k Září. ,,Září hoď sem tři jablka." Září nám je teda dal a my se zakousl nastejno. První kous a najednou začal přesun. Zhroutili jsme se na zem a začali se svíjet. Přišel pocit jakoby mě protáhli gumovou hadicí.

***************************
Otevřel jsem oči. Jsem v chatrči která vypadá jak rybářská. Všude sítě. Já si mimochodem ležím na posteli a hodiny ukazují půlnoc. Vyjdu před domek. Domek je postavený na kamenné plošině metr nad mořem, která je obehnána skalami a vede k ní jen jedna viditelná cesta. Na sobě mám tříčtvrteční otrhaný kalhoty a bílou košili s tříčtvrtečníma rukávama. Také otrhaná. Na hlavě mi trůní slamák kterej vypadá že toho hodně zažil. *Počkáme na ráno a pak se uvidí.*

Děkuji že jste se dočetli až sem. Myslela jsem že to nikdo nečte ale ty co čítáš tyto řádky jsi obrátil mé přesvědčení v opak. Děkuji za vote a koment.

Vaše (Tvoje)

Sophia-sama