*Už jsem na to přišel!!* stačí otevřít velké okno a po střechách se dostat dolů. Vzít koně a uhánět pryč.
Otevřel jsem tedy okno a obrátil se mi z té výšky žaludek. *O ou.* první střecha pak pád na další. Na třetí jsem udělal větší přeskok ale čtvrtá byla vražda. To je střecha stájí a mezi stájí a hradem je asi pět metrů.

Připravil jsem se a skočil. Těsně jsem se zachytil okraje střechy a co bylo horší podemnou byly dva strážní kteří právě přišly. Vyšel jsem tam asi několik minut necítím už ruce. Když konečně odešly seskočil jsem a vešel do stáje. Namísto Popraveného tam byl lístek.

Je jasné přeci
Že pokusíš se utéci
Ač mi to srdce roztrhává
Potrestaného jsem ti osedlala

Stojí před bránou železnou
Strážní tě k němu zavedou
Ti čekají tě již za rohem
Pospěš otec se chystá ven

Já sledovala tvé první kroky
A smála se s tebou dlohé roky
Však zde dětství tvé končí
Za dívkou nedoveze tě zádný kočí

Tvá matka

*Ty básničky mě štvou. Ale jsou vcelku přesný. Zajímalo by mě jestli i mluví v básničkách?*
Šel jsem tedy za roh a tam opravdu byly strážní dovedly mě před bránu až k Popravenému. Nasedl jsem a jel zase k věži.

Na parapetu seděla Sab a s úsměvem zpívala. Teda spíše krákorala. Spustila vlasy a vytáhla mě nahoru. ,,Vím co tu děláš v noci. Tvoje "matka" mi poslala vzkaz v podobě básně.

Chlapec tvůj přijíždí hvozdem
Tak přivítej ho pěkným hvizdem
S úsměvem si zazpívej
A můj hoch najde tě podle něj

Tvá tchýně a Samova matka

"Není trochu divný napsat do dopisu tvá tchýně? Nejsme ani svoji. Jakože nikdy nebudem." Trochu ztudla. ,,Víš Same tahle pohádka končí naší svatbou." *WTF, OMG, OMJ. co budu dělat?*

,,Čarodějnice říkala Že odjíždí na týden pryč. Takže tu můžeš týden zůstat."
Poděkoval jsem jí a vydal se k posteli. ,,Blbče!! A kde budu spát já!?" Zaječela na mě. Poklepat jsem místo vedle sebe. ,,Vedle mě kde bys chtěla spát?" Zlostí i studem zrudla a shodila mě na zem. Prý že když můžu spát na párty u Jeskyněk tak můžu spát i na zemi.

,,Sab? Nevíš proč se jmenuje můj kůň Potrestaný a chce abych mu říkal Popravený?" Sab se otočila v posteli ke mě na zemi. ,,Vím ale budeš muset poslouchat. Je to legenda Královského koně. Tak jsem ji nazvala." Kývl jsem a ona začala.

Za tímto temným hvozdem se již po staletí nachází město. Před delší dobou tam žil zloděj. Ze začátku kradl jen malé věci. Ale to se změnilo když našel náhrdelník Zlodějů.
Nasadil si ho a náhrdelník už nešel nikdy sundat. A jeho chamtivost rostla. Byl tak bohatý že si koupil hrádek v lese a oženil se a měl dceru.

Jednoho dne to za šlo tak daleko že chtěl čarodějce ukradnout její knihu kouzel. Vešel do její chatrče za čarodějčiny nepřítomnosti. Ale když se knihy dotkl čarodějka stálá za ním. Obvinila ho z krádeže a chtěla ho proklít. Jenže zloděj žadonil a prosil aby ho ušetřila. Čarodějka mu tedy řekla že chce jeho jedinnou dceru. Nechtěl dát té zmiji jeho dítě. Bylo jeho jediné a navíc pro něj byla největší poklad který kdy měl.

Jenže nechtěl být ani proklet a tak čarodějce dal svoji holčičku. Čarodějka však svůj slib nedodržela a jakmile měla malou osmiletou holčičku v rukách proklela zloděje a tím ho potrestala.

Nic se mu nestalo a tak žil svůj bídný život dál. Jenže při jedné krádeži ho chytili a popravili. Ale jeho duše se premístila do těla kočky. Zabili i kočku ale když se duše přemístila do královského koně zjistili že to nemá cenu. Zloděj byl potrestán dlohověkostí vždy zemře ale jeho duše se přemístí. Poznáš ho podle toho že mluví v jakékoli podobě. A tak vzniklo i jméno Popravený." To byl napínavý příběh. ,,A jak to bylo stou jeho dcerou?" Sab posmutněla a řekla.

,,Ta dostala jméno Kozlíček a je držená ve věži která je pozůstatkem hrádku jejího otce. Její matka zkončila z útesu po ztrátě dcery a čarodějka zničila zbytek hrádku." To mě nenapadlo. ,,Promiň Sab. Kdybych to věděl neptal bych se." Zavrtěla hlavou a obrátila se. Poslední co jsem slyšel byl potichý pláč. ,,Nepláču. Ani jsem to nebyla já koho prodal.
Ale je mi smutno." Zašeptala

Takže tohle bylo na konci smutnější. Na tuhle část jsem se z téhle pohádky těšila nejvíce.
Dík za vote a koment.

Vaše

Sophia-sama