Ráno jsem se probudil se strašným strachem co bude dál. Co když se nevrátíme zpátky vrtalo mi pořád hlavou.

,, Budíček!" Někdo zabušil na dveře, a pak vlezl dovnitř.
,, Stáváme!" Byla to naše vedoucí Lucka.
,, Jojo odpověděli jsme, a doufali, že si nevšimne na mé posteli spícího trola.
,, Jste v pořádku vypadá to, že máte něco zaluben?.
,, Nene všechno v pohodě jenom jsme rozespalí z rána.
,, Tak dobře, a stávat za půl hodiny je rozcvička, a pak snídaně.
,,Dobře"odpověděli jsme.

Jakub:
,, Jak já nesnáším rozcvičky !.
Vojta:
,, Já taky ne neboj se. A nebudou nás dneska zařazovat do týmů"
Já:
,, Jo dneska jo, a budeme dohromady sbírat body za tým. Četl jsem nějaké recenze, a tam to bylo napsané."

Pak jsme si už jenom povídali.
Vyndal jsme si že skříňky zelené tričko, a kraťasy. Oblékli jsem se, a vyšli směrem k holčičím chatkách.

Nechápu co jim tak dlouho trvalo než se oblékli.
Když už jsme byli všichni vydali jsme se na rozcvičku.

Nejdříve jsem se protáhli, a pak proběhli lesem. Celá rozcvička trvala asi půl hodiny.

Ke snídani jsem si vzal krajíc chleba s marmeládou, a kakao.

Natka:
,, Jak to teda bude s Froyem?"
Já :
,, Sám nevím doufám, že to štíhlé během polední pauzy."
Natka:
,, Tak uvidíme."

Když jsem snědl poslední sousto počkal jsem na ostatní až dojí, a vydali jsme se k chatkám.

Vyndali jsme si kartáčky, a šli si vyčistit zuby.

Uslyšely jsme rozhlas, který nám tam hrál.
,, Po vyčištění zubů, s hygieně je nástup před hlavní budovou!"

Rychle jsme si vyčistili zuby, a šli na nástup, protože tam už nějaký lidí byli .

,, Takže jsme všichni." zeptala se přes mini rozhlas Lucka.

,, Ano" řekli všichni ostatní.

,, Tím pádem vás všechny zařadíme do týmů. Po celou dobu tábora budete za různé soutěže sbírat body. A to není všechno pro tým, který vyhraje máme připravený překvápko."

,,Takže teď začnu číst příjmení, a vy se seřadíte do správného týmu."

Čekal jsem až zazní moje příjmení. Konečně. Byl jsem v modrém týmu. V mém týmu byla i Natka tak jsem tam aspoň nebyl sám.

Měli jsme super vedoucího jmenoval se Honza, a byla s ním sranda.

,, Takže čeká nás dneska dopoledne jedná soutěž tak doufám, že ji vyhrajeme." Řekl a usmál se.

První soutěž byla opičí dráha. Skákali jsme přes dřeva, a do vody. Nakonec jsme opravdu vyhráli mi za což jsem byl opravdu rád.

K obědu jsme měli bramborovou kaši, a řízek. Do teďka jsem si myslel, že se na řízků nedá nic zkazit, ale znáte táborový, a školní obědy.

Když jsme dojedli jsme se rychle vydali k chatkám i s holkami. Doufal jsem, že tam Froy nic nevyvedl, protože jsem ho tam nechal spát samotného od rána.

Vešel jsem do chatky, a slyšel tiché chrápání docela jsem se lekl, ale když jsem se koukal na mou postel byl to Froy.

,, To je, ale spáč." Řekl jsem, a začal ho budit.
,, Jsi připravený?" Zeptal jsem se ho.
,, Jo můžeme vyrazit třeba hned teď." Odpověděl mi.

_____________________________________

Nenápadně jsme všichni vylezli z chatky, a šli do lesa.
Eliška:
,,Kam to vlastně jdem?"
Já:
,, Nevím jdeme za Froyem ten to ví."

Zastavili jsme se u tlustého kaštanu.
Froy:
,, Tak jsme tady vždycky musím najít kaštan, aby mi to fungovalo."
Já:
,, Co ti fungovalo?"

Když v tom vyndal z kapsy nějaký kámen, a přitlačil ho na ten strom.

V tu chvíli se ve stromě udělala díra, a svítila modře. Z našeho přemýšlení nás probudilo prasknutí větvičky za námi.

,,Kdo tam je?"zeptal jsem se.
Nikdo mi neodpovídal zeptal jsem se ještě jednou. Nic.

Ale pak se objevila moje mladší sestra.
,, Co tady děláš?" Zeptal jsem se.
,, To bych se měla spíš já ptát tebe. Kam to jdete?"
,, Nikam to je pro velký vrať se zpátky do tábora."
,, Tak to teda ne jestli nebudu moct s vámi tak to řeknu mamce."

Já věděl, že s ní budou problémy řekl jsem si v hlavě.

,, Tak dobře, ale nesmíš to říct mamce."
,, Dobře slibuji." Odpověděla mi sice jsem nevěděl jestli jí mám věřit, ale to mi teď bylo jedno musíme vrátit Froye domů.

Doufám, že se vám tahle kapitola líbila,už se blíží konec. Tahle kapitola má 693 slov 😂🥳.