Zrovna se vracím po náročném dni na brigádě domů a už se nemůžu dočkat, až si zalezu do postele a pustím si nějaký seriál. Když v tom...

,,Arabelo?" ozve se mi za zády známý hlas.

Překvapeně se otočím a spatřím Waltera. Po jeho tváři se rozlije šťastný úsměv. Já však tak šťastná nejsem. Ještě pořád mám totiž v živé paměti tu dívku, se kterou byl onehdy v nákupním centru.

,,Psal jsem ti," promluví na mě znovu, když tam jen tak mlčky stojím a zírám na něho.

Je pravda, že si mě podle všeho našel na Facebooku a taky i párkrát napsal. Já jsem však v sobě, ani vlastně nevím proč, nenašla dost síly mu odepsat. Možná jsem se bála, že mi bude vyprávět o své přítelkyni. Při takovém pomyšlení mi bolestně píchlo v hrudi.

,,Vlastně jsem se za tebou chtěl stavit v knihkupectví," oznámí mi a pak si ze zad sundá batoh.

Změřím si ho tázavým pohledem. ,,Proč?" vypadne ze mě konečně.

,,Něco pro tebe mám," odpoví a vytáhne z batohu docela malinkou věc.

Když ke mně natáhne ruku, ve které tu věc drží, všimnu si, že je to flashka. Nechápavě si jí přeměřuju pohledem a pak vzhlédnu na něho.

,,Nastahoval jsem ti na ní nějaké písničky, které by se ti mohly líbit, třeba Heroes od Bowieho a tak."

Najednou se mi zatajil dech.

,,To je jako v mé oblíbené knížce," vypadne ze mě, aniž bych si to uvědomila.

,,Jo," hlesne on.

,,Ty jsi jí četl?" tážu se překvapeně.

,,Vlastně ne," přizná, ,,ale viděl jsem film."

,,A?" vyzvídám.

,,Byl skvělý. Věděl jsem, že máš určitě dobrý vkus," odpoví a obdaří mě při tom svým úsměvem.

Ten jeho úsměv. Po celém těle se mi jeho vlivem rozlije příjemné teplo. Začne to přímo uprostřed břicha – příjemný třepotající se pocit, který se pak pomalu rozlévá dál do mých paží a nohou. Skončí až v mých prstech, které se začnou trochu třást.

,,Co kdybychom šli ke mně a poslechli si jí?" nabídne mi, přičemž trochu pozvedne ruku s flaskou a pak tu malou věcičku uklidí zpět do batohu.

,,Dobře," hlesnu s pohledem stále upřeným na jeho rtech zvlněných do úsměvu.

Najednou ucítím teplo na své dlani. Sklouznu pohledem dolů a zjistím, že mě chytil za ruku.

,,Vím, že to tu zrovna není moc romantické, ale rád bych dal pusu holce, která se mi líbí," pronese, čímž znovu poukazuje na děj v mé oblíbené knize.

Nejistě se mu podívám do očí, které jsou tak přívětivé a klidné až mě to ubezpečí, že na tom, co chce udělat, není rozhodně nic špatného. Srdce mi sice bije jako splašené, když se ke mně začne pomalu naklánět, ale i přes to se nebráním a nechám naše rty spojit v polibku.