Stín?

Pohled Mirabelli.

Letadlo zastavilo na letišti a my jsme se odebrali na silnici sehnat taxi.
To nás následně odvezlo k našemu novému domovu.
Celou dobu jsem měla ale ten divný pocit, jako by mě někdo sledoval.
Nakonec jsem to přivlastnila k paranoitě z nespavosti.
Zastavili jsme před obrovskou rodinou vilou.
,, Wow"
To bylo jediné na co jsem se zmohla.
Vyskočila jsem z auta a běžela do domu.
Otevřela dveře a vztoupila do fakt velké předsíně.
,,Pokoj mám v 2.patře poslední dveře v pravo.
Jako kulovej blesk jsem vyběhávala schody to bych ale nebyla já kdybych nezakopla o poslední schod a nepolíbila podlahu.
"Sebrala" jsem své končetiny a vběhla do pokoje.
Moje reakce byla
-sakra já se na těch schodech zabila a jsem v sedmém nebi.
Pokoj byl ve stylu krémové barvy s obří sedačkou a led televizí.
Šicí stroj a skříně.
Prostě wow.

Náhle jsem se ale koukla z okna a vyděla stín jenž koukal, přímo do mého pokoje.
Zamrkala jsem jestli se mi to nezdálo a on se vypařil

Divný!

Pohled Adriena/Damona

Celou cestu jsem je sledoval a nakonec vystoupili u vili větší než ta naše v Paříži.
Vběhla do bytu a já jsem se pak usadil do koruny stromu s výhledem na její okno od pokoje.
Usmívala se a běhala všude po pokoji.
Pak, se naše oči ale setkali a jíse rozšířily panenky.
Zamrkala ale to já už byl daleko.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top