Zemřela láska plačme za ni,
pronesme řeči plamenné,
zatímco v hrudi nedotčeno,
nám bije srdce kamenné.

Vypravme tryznu velkolepou,
za lásku věrnou, lásku slepou,
křehkou jak křídla motýla,
za lásku, co věčná nebyla.

Zemřela radost za svítání,
už nezní ránem dětský smích.
Už nezní švitoření ptačí,
tiše se na zem snáší sníh.

Skloňme se v tichu pietním,
na tváře vtisknut smutku stín.
Přinesme věnce smuteční,
oděni v šaty sváteční.

Rekviem zpívám za duši,
pohřbenou hloub pod lež a pýchu,
prodanou za život v rozkoši,
ukrytou kdesi v nočním tichu.