6

Saskiin pow

Došla jsem domů a neustále myslela na to co řekla Arya, mluvila jako by to nic nebylo. Jako by to kdykoliv udělala znovu. Takovým to způsobem se lidé baví třeba o dobré knížce. A ne, když někoho zachrání před znásilněním! Byla jsem naštvaná, ani nevím proč. Kaylee se na ní v škole neustále dívala tím nenávistným pohledem. Taky nevím proč, možná protože byla středem pozornosti už od začátku, protože je nová. A Kaylee bohužel má ráda být středem pozornosti. A proč se na mne dnes Jakob tak koukal? Schovala jsem si ze zoufalosti obličej do dlaní. Je toho tolik co nevím a nechápu a štve mne to ,,Do prdele" procedila jsem mezi zuby. Jakob je strašně hodný klučina, jednou mne taky zachránil před nimi, ale ti jej zmlátili, tak, že ho poslali do nemocnice s polámanými žebry, klíční kostí a vyhozeným ramenem. Když jsem za ním došla do nemocnice mu poděkovat, tak jsem jej přemluvila aby to nechal tak, jinak mu ublíží a tentokrát možná i více. Bylo to těžké, jelikož Jakob je příliš tvrdohlavý, horkokrevný, ale také pozorný. Vždy jsem se mu mohla vyzpovídat, až jej jednou kluci využili proti mně. Řekli, že jestli se s ním budu dál bavit, tak ho pošlou na delší dobu do nemocnice, než jen pár dní. Bála jsem se o něho, takže jsem přerušila s ním ten kontakt. Ale, když jsem viděla dnes jeho pohled, rozesmutnilo mne to, díval se na mne nechápavě, naštvaně a možná jsem tam viděla i špetku zklamání? Co mu, do háje, je? Zavrtěla jsem hlavou jako bych se mohla zbavit těchto zbytečných otázek. Ne Saskio, soustřeď se na to, že ses znovu začala bavit s Kaylee, tou která tě uchvacuje pokaždé co jí vidíš, možná není tajemná jako Arya, nebo tak odvážná jako ona a nemá tak zvláštní a podivuhodné oči ale... Zasekla jsem se uprostřed svých myšlenek, vstala jsem, přešla k zrcadlu, koukla na svůj odraz. Hleděla jsem si do očí Ale ty ji miluješ!  křikla jsem na sebe a tak dokončila hlavní proud svých myšlenek, který jsem před chvilkou tak utnula.

Aryin pow

Ráno jsem se vzbudila naprosto vyřízená, v zrcadle jsem viděla své zastřené fialové oči a černé pytle pod nimi. Zase jsem nespala, tentokrát se mi nezdál sen o té nehodě, ale o tom co se stalo na dřívější škole. Na to jak osoba, které jsem vylila celé své srdce, které jsem věřila jako nikomu jinému, mne zradila. Bolelo to a bolí mne to doteď. Jako bych měla stejné množství jizev na srdci, jako na těle. Připravila jsem se do školy, hodila na sebe svoji koženou bundu, druhou nejoblíbenější, tu první jsem půjčila Saskii a od té doby jsem ji neviděla, tedy myslím tu bundu. Dám tomu ještě pár dní a pak se o ni připomenu. Nasedla jsem na motorku a jela vstříc tomu cvokhousu. Dnes byla opět hudebka, zatím mám klid, než vytasí s tou soutěží, abych si něco připravila. Zdechla jsem motor, ani nevím jak, ale dostala jsem se do třídy, zasedla do lavice. Vedle mne si sedla nějaká osoba, nevnímala jsem ji dokud na mne nekřikla ,,Stark, ku*va vnímej mě" zvedla jsem líně zrak a viděla hubenou postavu, s hnědými a dlouhými vlasy, s modrýma očima a vcelku bujným hrudníkem. ,,Ach, to jsi ty. Kathleen? Nebo jak je to? Mám špatnou paměť na jména" a to jsem ani nelhala, neustále, když potkám nějaké nové lidi a chci si je zapamatovat, musím si jejich jména a popis zapsat do notesu ,,Je to Kaylee" pohodila pyšně vlasy a koukla se na mne pohrdavým pohledem. Jistě, ona měla Calvin Klein tričko, Levis kalhoty a asi nechci znát značky jejího spodního prádla. Zatímco já mám obyčejné věci. Trička z New Yorkeru, z H&M a tak dále. Navíc pro lidi jako je ona, musím vypadat jako spodina spodin. Přece jen byla jsem tu jen dva dny a stihla jsem se porvat a někoho poslat do nemocnice a do vězení. Z mého uvažování mne vytáhlo odkašlání ,,Ehm, ehm. Už mne budeš poslouchat?" zeptala se poněkud naštvaně, byla můj naprostý protiklad ,,Asi ano, kdo ví." koukla jsem se jí do očí. Cukla s sebou ,,Hele, nelíbí se mi jak se díváš na Kiu." zvedla jsem nechápavě obočí ,,Jak se na ní dívám?" koukala jsem jí chladně do očí, protože se mi tato konverzace nelíbí, kor, když mluvím s někým, kdo je mi tak nesympatický. ,,Jako na kus masa" uchechtla jsem se, znělo to jako pohrdavé štěknutí ,,Během toho co se mnou mluvíš se asi díváš do zrcadla o kterém nevím." jasně jsem ji odpálkovala a dala tak najevo, že je tato konverzace utnuta. Naštvaně odpochodovala do své lavice, právě včas, protože přišla Saskia. Slušelo jí to, to jsem musela přiznat. Ty kraťasy s tričkem a košilí ji náramně padly. Ani se na mne nepodívala a zasedla rovnou k té Kaylee. No jo no, už je to tak, využijí pomoci a pak jakoby mne neznali, takoví lidé už holt jsou. Zvykla jsem si. Vytáhla jsem si notes, tužku a začala kreslit. Původně jsem ani nevěděla co to bude, ale jak jsem kreslila a kreslila, tak to čím dál více vypadalo na nějakou dívku. Tedy ne jen tak nějakou. Vyobrazila jsem tam Jazz, když jsem si to uvědomila, tak jsem ten papír uprostřed hodiny roztrhala. Všechny pohledy se ke mně stočily, včetně učitele ,,Co to tam máte, Stark?" zeptal se zvědavě a přešel ke mně ,,Ale to nic, jen nepodstatný papír, promiňte, že jsem vás vyrušila." omluvila jsem se upřímně ,,V pořádku.", usmál se přívětivě a přešel opět za katedru. Takto jsem proplouvala dnem dál. Tedy dokud nepřišla hudebka. Před ní se dostavil i Jakob do třídy ,,Kdepak jsi byl?" optala jsem se zvědavě ,,Doktor a preventivka." odpověděl ,,Chápu." řekla jsem a dál se více nezajímala. Zazvonilo na hodinu a já nezaujatě čmárala do svého notesu. ,,Dobrý den třído, vaše třídní chtěla ať vám rozdám přihlášky na výlet do hor, do chatek nevím na jak dlouho, to se tam dočtete." utnula to, zřejmě se tím nechtěla dál zaobírat. Vypadá to, že tady někdo nemá úplně nejlepší vztah s naší třídní. Vzala jsem si ten papír do ruky. Jednalo se o třídenní výlet do hor. Asi škola někam musela nutně vrazit peníze. ,,Nemuselo by to být špatné, co říkáš Ary?" žduchl do mne jediný člověk se kterým se bavím ,,Nevím, mám ráda přírodu a pobyt v ní, ale jsem taky ráda sama." když jsem, ale viděla Jakobův výraz, hodlala jsem to přehodnotit ,,Možná půjdu, možná. Nic ti neslibuji, ok?" vztyčila jsem schválně prst abych vypadala důležitěji. Chlapec nadšeně zakýval hlavou a objal mne rukou kolem krku ,,Uvidíš, bude to sranda." usmíval se jako malý kluk co dostal nové autíčko, když přestal vypadat tak nadšeně zeptal se ,,Hej, co ty a Kia? Ty chatky nebudou určitě dohromady pro kluky a holky. A když uvážím, že se s nikým jiným zatím nebavíš..." nechal nedokončenou větu ,,K někomu mne asi přiřadí, protože ta Kaylee, si Saskiu hlídá a už za mnou kvůli tomu byla." pokrčila jsem rameny a otočila se na ně, to jsem neměla dělat. Naskytl se mi pohled na to jak si dlouhovlasá bruneta přitáhla tu krátkovlasou do zřejmě velmi vášnivého polibku, uprostřed hodiny, no jo no bez taktu a slušného vychování, řekla jsem si v hlavě ,,Och, to si snad už někdo dělá prdel" zavrčel Jakob, když je viděl ,,Tak ona ji zradí, Saskii kvůli tomu šikanovali a teď se spolu cucají?" ten naštvaný tón v Jakobově hlasu smetl veškeré mé pochybnosti ohledně jeho a šikany Kii, pokrčila jsem rameny ,,Tak už to bývá, svině dostanou to co chtějí na rozdíl od ostatních." mávla jsem nad tím lhostejně rukou, ale nějakým způsobem mne to mrzelo, nevím proč. Raději jsem si vytáhla telefon abych na to nemyslela, ale facebook mi podrazil nohy, protože mi vyhodil fotku z profilu "Love_Jasmin" to už mne vytočilo neskutečně ,,Ku*va." zaklela jsem tiše, avšak můj soused v lavici to slyšel ,,Co se stalo?" zeptal se stejně tiše jako jsem zaklela. Místo odpovědi jsem naštvaně položila mobil na stůl. ,,Všechno se sere." usmála jsem se na něj se svým polovičatým úsměvem. ,,Co?" zeptal se nechápavě ,,Ale fb mi vyhodil na zeď důvod proč jsem byla nucena opustit svoji bývalou školu" usmála jsem se smutně a koukla Jakobovi do očí.


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top