Probudila jsem se vedle té nejroztomilejší osoby na světě. Ležela mi na hrudníku a pomalu oddychovala, kvůli tomu jak značně blokovala dobrou většinu možností pohybu, jsem se jen tak tak natáhla pro mobil, abych zkontrolovala čas. Bylo přesně sedm, podívala jsem se zpět na svoji partnerku a začala jí jemně hladit po boku, abych ji co snad nejmírumilovněji probudila. ,,Kio, musíme vstávat" zašeptala jsem jí ještě do ucha. Když jsem zaslechla její ospalé mručení a to jak se jí začaly třepat oční víčka, věděla jsem, že mám vyhráno. ,,Vstáváme princezno" zazubila jsem se na ní, když se na mne podívala. ,,No jo no" zabručela a už vstávala. Poslední dobou byla taková mrzutá, ale když mi to vysvětlovala, tak je to prý protože se stydí za své předchozí jednání. Odešla do svého pokoje, aby se převlékla, já svůj čas využila obdobně a šla si udělat ranní hygienu a pak se převléct. 

Konečně si zase začala sedat vedle mne a bavit se se mnou, zatímco jsem řídila. Až teď jsem si uvědomila jak moc mi to chybělo. Když jsme se dostaly do třídy, naletěl na mne Jakob a řval ,,Gratuluju!" stála jsem tam a absolutně nechápala o co se jedná. ,,Postoupila jsi, za týden jede naše třída do hlavního města na tvoje finální vystoupení" řval dál. Když jsem zpracovala jeho slova, nedokázala jsem nic říct, pouze jsem roztáhla úsměv do širokého úsměvu. ,,Jsem na tebe hrdý" poplácal mne po rameni. ,,Díky, upřímně moc jsem tomu nevěřila" zasmála jsem se a podrbala se levačkou, vzadu na krku. ,,Zatímco my jsme ti věřili celou dobu" objevila se vedle nás blonďatá Christine ,,Děkuji, vážím si té důvěry a podpory." podívala jsem se po všech v tomhle malém hloučku. Všichni se otočili na Saskii a čekali na to co mi k tomu řekne ona. Zvedla hlavu a pousmála se ,,Nikdy jsem, o tvém postupu, nepochybovala" vyhoupla se na špičky a dala mi pusu na tvář. I když se usmívala, její oči byly podivně bez lesku. Šla jsem si sednout do své lavice, zatímco mne Kia následovala. 

Naše učitelka hudebky mi také v hodině pogratulovala a poté nám rozdala papíry s upřesněnými informacemi, ohledně odjezdu a příjezdu ze soutěže. ,,Jo a Ar, prosím tě, pozítří bych chtěla slyšet další písničku se kterou tam vystoupíš" promluvila ke mně, učitelka po hodině. Pouze jsem jí na to kývla a šla ven. Počítala jsem s tím, asi by nebylo fajn, kdyby zjistila, až na pódiu, že je ta píseň hrozná. Uvažovala jsem, jakou písničku bych asi tak mohla zahrát. Přemýšlela jsem celou cestu k autu, kde už netrpělivě vyčkávala Saskie, tedy to jsem si myslela, protože stála zády ke mně a poklepávala si nohou. ,,Já vím, nemusíš mi to pořád tlouct o hlavu!" zaslechla jsem úryvek z- jejího rozhovoru? Trochu se pootočila a já si tak všimla jak drží před sebou telefon. ,,Děje se něco?" zvedla jsem obočí, jen co mne zaslechla, trhla s sebou a okamžitě ukončila hovor. ,,Ne, nic důležitého" hraně se zasmála a chytila se za náhrdelník co měla ode mne na krku. ,,Kio, víš že se mi svěřit můžeš s čímkoliv" řekla jsem jí tiše, aby to působilo vážněji. ,,Vím, Ary, neboj" přitáhla si mne k sobě a dala pusu na líčko. Roztáhla jsem rty do úsměvu a odemkla auto ,,Tak pojďme" pohladila jsem jí po zádech, otevřela jí dveře a sama si poté nasedla. Držela mne za nohu a společně jsme poslouchaly muziku z rádia. Ticho mezi námi jsem ale protrhla ,,Nenapadá tě, jakou písničku bych mohla zahrát?" zeptala jsem se. Zasekla se a bylo vidět, že nad tím uvažuje. ,,Nevím, ale co kdybychom probraly společně partitury a nějakou bychom společně vybraly?" pousmála se ke mně. ,,Jasně" kývla jsem a začala si poklepávat prsty o volant do rytmu písničky. 

Jen co jsme došly domů, šly jsme okamžitě do mého pokoje. Vytáhla jsem krabici s notovými sešity a různými jinými druhy bloků. ,,Kolik toho máš?" poklesla jí čelist. ,,Bylo toho více, ale něco jsem taky povyhazovala." pokrčila jsem rameny a klekla si k tomu. 

Probíraly jsme se tím možná hodinu, možná více, až Kia objevila kus papíru, kde byla jedna z písniček poté co jsem byla hospitalizována, kvůli mým rukou. ,,This is the song, I'm too scared to write?" přečetla první větu nahlas. Mlčky jsem seděla a čekala na to co na tu písničku řekne. ,,Hele, já si myslím, že to bys mohla zahrát, ne?" zvedla obočí a na tváři vykouzlila takový smutný úsměv. ,,Asi ano, po tom co se stalo, jsem se potřebovala vypsat.-" odmlčela jsem se a rukou si téměř automaticky přejela po mých předloktí. ,,Zahrála jsem jí jen jednou, takže to budu muset pořádně nacvičit" poškrábala jsem se nervózně vzadu na krku a zlehka se zasmála. ,,Dobře, ráda si to poslechnu" kývla s úsměvem ke mně. 

Jen co jsem secvičila tuto písničku, začala mne Kia prosit o to abych hrála i něco dalšího. Hrála jsem pro ní mnoho písniček, jak mých, tak ale i od cizích interpretů. ,,Prosím tě dokázala bys zahrát písničku Hallelujah od Fit for Rivals?" dívala se na mne jako malé štěně, a kdy by štěně dokázal odmítnout, že ano? ,,Taková menší zajímavost, víš, že ta písnička je vlastně-" nedořekla jsem to, protože mi někdo začal volat ,,Omluv mne, na chvilku" zvedla jsem se a i s telefonem, jsem zamířila do chodby ,,Ahoj, Ar. Hele už jsem to domluvil. Tak kdy to překvápko chceš udělat?" ozval se hlas mého nejlepšího kamaráda, slyšela jsem jeho nadšení, kterým mne nyní nakazil ,,Super, díky. Tak asi pozítří, navedeš jí k té lavičce a já se poté objevím s kyticí" celou dobu, co jsem mluvila, jsem byla nadšená. Chtěla jsem jí zase udělat překvápko, kterým bych jí ukázala jak moc jí miluji. Chci jí to tam říct, protože to je lavička, na které jsme spolu poprvé seděly, když mne vytáhla ven. ,,Jasně, těším se normálně i za tebe" zasmál se. Ještě chvíli jsme se o tom bavili, než jsem to musela ukončit, protože dívka, pro kterou jsem tohle plánovala, byla za dveřmi a mohla by něco vytušit, protože není blbá. ,,Tak kde jsme to skončily?" přešla jsem k ní s úsměvem a dala jí pusu, na ty její rozkošné rty, nečekala to, a chvilku dokonce vypadala zaskočeně. 

Následující den, jsem se s Jakobem ještě domlouvala právě na tom, jak to bude vypadat a aby tam stál s foťákem. Chtěla jsem mít na ten den nějakou vzpomínku.
A dnes jsem pouze čekala na čas, kdy učitelce zahraji onu písničku. Byla jsem u ní v kabinetu po hodině, když si poslechla ony slova, postřehla jsem v jejích očích slzy. ,,Je to nádherné" odmlčela se, vzala si sklenici vody a až teprve tehdy začala mluvit. ,,Jsi talentovaná Ar. A mnohem větší plus je, že je to tvoje vlastní píseň. Ostatní, nebo aspoň dobrá většina, pouze přezpívávají ty písničky. Zatímco ty si jedeš tu svoji autenticitu" usmívala se na mne dál ,,Takže s touto skladbou souhlasíte?" zvedla jsem obočí a pousmála se. ,,Ano, těším se, až jim tam vytřeš zrak." postavila jsem se a s krátkým rozloučením, jsem odešla. Kia, nyní měla být někde ve městě jak mne Jakob informoval, takže mám čas proto si, tak akorát zajít do květinářství pro objednanou kytici a pak na místo setkání. Byla jsem nervózní, ale také plna naděje. 

Když jsem došla na místo, Jakob tam stál s foťákem na místě ,,Čau, takže co. Kde je?" otočila jsem se k němu bokem. ,,Nevím" pokrčil rameny, chvilku jsme tam spolu čekali a rozmlouvali o tom, jak to asi bude probíhat ,,Určitě ti řekne, že tě miluje také" poplácal mne po rameni a usmál se ,,Je hele, tam-" křikl, ale když jsem se chtěla otočit, zastavil mne. ,,Ne- ne spletl jsem se. To je někdo jiný" znatelně znervózněl. Vytrhla jsem se mu z úchopu a to co jsem viděla, mi zničilo srdce.
 To co Kia napravila, nyní pozvolna lámala a drtila. 

Viděla jsem jak Saskie drží dívku a hladově jí líbá. Jako by nic jiného neexistovalo. Jakoby se svět řítil do hlubin pekelných a nebylo už žádná možnost záchrany.
 Počkat to nebyl svět co se hroutil. To bylo mé srdce a má duše.

 Nehledě na trny, zlomila jsem přes kolena ony růže, hodila je na zem otočila se a šla k autu. ,,Aryo počkej!" vzadu jsem slyšela jak na mne někdo volal. Neotáčela jsem se, věděla jsem, že mne dotyčný dožene. ,,Aryo, když jsem se s ní bavil, říkala mi, že Kaylee pro ni opravdu skončila." zoufalost z něj čišela, otočila jsem se k němu. Odhrnula si patku z oka, aby viděl, že nebrečím, protože pláč je pro někoho s duší. Ovšem ta má, mne opustila. Ale zaujala mne jedna věc ,,Že to s Kaylee skončila?" jen co jsem zmínila jeho slova, trhl s sebou ,,Kurva!" zamumlal ,,Nerozešla se se mnou, protože sis stěžoval na naše přátelství, že?" založila jsem si ruce na hrudi a celého jsem si jej přeměřila. ,,Ne, bránil jsem jí" sklopil zahanbeně hlavu. ,,Protože?" optala jsem se jej a zatnula ruce v pěst. ,,Zjistil jsem co dělá a snažil jsem se jí navést zpět. Chtěl jsem aby si s tebou promluvila, protože to není k tobě fér. Řekl jsem jí, ať si uvědomí priority. Pak se s tebou rozešla, když jsem to zjistil, snažil jsem se s ní mluvit, řekla, že to napraví." odmlčel se, když mu zrovna začal zvonit telefon. Jen co jej vzal do ruky, postřehla jsem Saskiino jméno. Típl to, opět ke mně zvedl zrak ,,Když ses mne ptala na ty schůzky, tak jsem ti také lhal. Kryl jsem jí, říkala mi, že to řeší. Že se to pokouší napravit." kývla jsem hlavou, sedla si na lavičku poblíž, sundala si mikinu a uvázala si ji kolem pasu. Jen co uviděl mé ruce, sedl si ihned vedle mne ,,To není z autonehody, že?" měl obličej stažený ze smutku a asi zklamání. ,,Řekněme, že jsem se neměla ráda a vlastně stále nemám" když jsem to dořekla, ucítila jsem jeho paže kolem mne, jak mne drží v medvědím objetí, najednou něco povolilo a mně se začaly kutálet slzy po mých tvářích. ,,To bude dobré, Ary" hladil mne konejšivě po zádech a jemně se mnou pohupoval. ,,Nebude, já ji miluji, Jakobe a ona mi lhala, říkala mi, že mne má ráda. Objímala mne, spala se mnou a nejen vedle mne, jestli si rozumíme." začala jsem vzlykat. ,,Já tu nezůstanu." stiskl mne ještě pevněji. ,,Ary, to nemůžeš" šeptal mi do ucha ,,Ale ano, můžu. Dokončím tu soutěž, přestěhuji se a začnu znovu. Doufám, že tentokrát doopravdy. Já nemohu zůstat tady, ne tady kde je tolik vzpomínek na dívku, která mne zlomila víc, než má první. Protože Jakobe, já vím, že ji miluji a asi nikdy nepřestanu." 

Příští kapitola bude finální, musím říct, že jsem ráda za vaše veškeré komentáře a vaše teorie. Takže se ptám opět, jak si myslíte, že to bude pokračovat? Pokud se budete chtít zeptat na cokoliv, také napište do komentářů, ráda zodpovím na vaše dotazy.

Vaše RG