Suze

Po naší debatě v parku mě Chris ani na chvíli nenechal samotnou. Zašli jsme k němu do domu bratrstva, aby si vzal věci do školy, zatímco já jsem čekala před domem, a pak jsme šli rovnou k nám domů. Rebeca s Aidnem tam nebyli, tak jsem si vzala své věci a zároveň i věci do práce, protože jsem dnes šla ze školy rovnou do ní. Chris mě po celou tu dobu jen držel za ruku a nenutil mě k mluvení, což jsem uvítala. Už tak jsem si před ním přišla jako idiot, ale to že tu stále byl po mém boku mě nějak uklidňovalo. Chris se ode mě nehnul, dokud jsme z domů nedošli do školy, kde jsme šli každý na své hodiny.

Jakmile mi skončila hodina vývojové psychologie, vyšla jsem z budovy a pořádně se nadechla. Dnešek utíkal velmi rychle a pro mě neočekávaně. Chtěla jsem, aby se zastavil, abych se mohla s nynější situací vyrovnat, ale taky jsem se těšila do práce a na to, kdy nebudu muset na nic myslet. Zavřela jsem oči a znovu se nadechla studeného vzduchu v naději, že se mi podaří zklidnit svou mysl.

„Od našeho ranního rozhovoru uvažuji o jedné jediné věci." Otevřela jsem oči a zjistila, že Chris stojí jen kousek ode mě. V ruce měl dva plastové kelímky s víčky a jeden mi podával. Nejistě jsem si ho od něj vzala.

„Psal jsem Becce a ta mi řekla, jakou kávu ráda piješ," vysvětlil mi, když jsem kelímek nejistě zkoumala. Tohle vše pro mě bylo zvláštní, obzvlášť to, aby mi někdo mužského rodu koupil kávu. Maličkost? Možná. Ale pro mě rozhodně důležitá.

„O čem uvažuješ?" zeptala jsem se ho, jen co jsem se napila své kávy a začala se smiřovat s tím, že si to Chris od rána rozmyslel a bude chtít zůstat jen kamarádem ne něčím víc.

„Že jsme si to sice vyjasnili aneb ty jsi mi řekla, proč se mnou být nemůžeš, já to vzal na vědomí, políbil tě, ale nějak jsme nedořešili to, že jsme pár." Vůbec jsem nechápala o čem teď mluvil.

„Cože?" Chris ke mně přistoupil z boku a položil mi ruku přes rameno.

„No odteď si zvykej, že o tobě nebudu mluvit jako o Suze, spolubydlící mé kamarádky, která je shodou okolností i moje kamarádka, ale jako o Suze, která je moje přítelkyně." Zůstala jsem na něj němě zírat a snažila se pobrat jeho slova.

„Takže sis to nerozmyslel?" zeptala jsem se ho nejistě. Chris se napil své kávy a následně vyhodil kelímek do blízkého koše. Otočil si mě k sobě čelem, položil mi ruce na pas a já nebyla schopná slova ani pohybu, jen se mu dívat do zelených očí, které přímo zářily.

„Rozhodně ne. Jsme pár, zvykni si na to a rozhodně se tě jen tak nevzdám, jasný." Zvládla jsem jen přikývnout, na což mi Chris pokývnul a znovu si stoupnul vedle mě s rukou přehozenou přes moje ramena.

„Měli bychom jít nebo přijdeš pozdě do práce," řekl mi a přinutil mě k pohybu, jelikož mi přišlo jakoby mi přimrzli k zemi.

„Máš snad v plánu mě tam doprovodit?" zeptala jsem se ho a napila se ze své kávy. Becca věděla, že piji latté a ráda si do něj nechám přimíchat nějaký sladký sirup. Zdálo se, že se o tom svěřila Chrisovi, protože jsem v kávě cítila vanilku.

„Rozhodně," souhlasil a já nic nenamítala. Nevěděla jsem, jak dlouho nám to spolu vydrží, takže jsem se rozhodla nechat se unášet proudem, dokud mě zase nevyflustne někde na břehu, zlomenou a zničenou jen se slzami smutku na tváři.

„Ahoj, Suze," pozdravili mě vyhazovači, když jsme došli před klub. Zamávala jsem jim na přivítání a věnovala jim úsměv, když jsem kolem nich s Chrisem stále po boku procházela. Zastavila jsem se a otočila se zpátky na ně. Sledovali nás s podezřívavým pohledem. Tedy přesněji sledovali Chrise.

„Ehm, šlo by zajistit, aby tady můj přítel nemusel platit vstupné pokaždé, když se mě rozhodne navštívit při práci?" zeptala jsem se jich nejistě a pozastavila se nad tím, jak jsem Chrise nazvala. Bylo zvláštní použít slova jako jsou můj přítel. Nikdy jsem ho neměla a bylo to hodně zvláštní a zároveň skoro magické.

„Přítel?" zopakovali oba vyhazovači jednohlasně jako dvojčata, kterými i byli. Přivřela jsem oči a vzpomněla si na jeden z dalších důvodů, proč jsem tak dlouho byla bez přítele. Nikdy jsem si nedokázala představit jak ho budu ostatním představovat a teď se to děje. Chris mi stiskl rameno jakoby vytušil mé váhání a napjatost. Zhluboka jsem se nadechla.

„Ano, můj přítel. Dlouhé vyprávění, ale prostě se to stalo," řekla jsem jim a doufala, že můj hlas zněl pevně a netřásl se. Vyyhazovači se usmáli a jedno z dvojčat dokonce ukázalo zvednutý palec.

„Už bylo na čase chlapče," řeklo mu druhé dvojče a já nedokázala nic jiného než zůstat stát s otevřenou pusou, zatímco Chris vedle mě vybuchl smíchy.

Vzpamatovala jsem se a zlostně zamrčela. Proč jen předtím každý chtěl abych si někoho našla, a když se tak konečně stalo místo toho, aby se chovali ochranářsky mě Chrisovi přímo házeli do náruče?

Za doprovodu stále smějícího se Chrise jsme vešli do klubu. Za pultem už se pohybovali Brian s Trin a Colleen. Když jsem se zadívala nahoru k vrchnímu baru, všimla jsem si, jak se za barem pohybuje Maddy se Scotem.

„Ahoj lidi!" pozdravila jsem je.

„Heleme se, koho si to vedeš!" vykřikla nadšeně Trin a opřela se o pult.

„Nazdar, bloncko," pozdravil ji Chris a posadil se na barovou židličku. Vnímala jsem zvědavé pohledy svých spolupracovníků a snažila se je ignorovat. No tak jsem si konečně našla přítele no to je toho.

„Jdeš nebo zůstaneš?" zeptala jsem se nejistě Chrise a rozepnula si kabát.

„Jak moc bude vadit, když zůstanu."

„Vůbec! Někdo mi to musí převyprávět, jak je možné, že se jeden den schovává u mě a pak jste hned vy dva spolu a jelikož to z ní nedostanu, zbýváš mi ty," vrhla se do naší debaty hned Trin. Colleen se za ní začala smát a Brian nad ní jen pokroutil hlavou.

„Tak to asi vypadá, že zůstanu, pokud ti to nevadí. Rád tě sleduji při práci," přiznal Chris. Jeho slova mě těšila i zároveň děsila. Prostě budu dělat, že tu není a nenechám se jeho přítomností rozptýlit.

„Dej mi teda bundu. Uklidím ti ji k nám do šatny. Tam bude v bezpečí," řekla jsem mu a snažila se chovat normálně, i když se mi klepala kolena. Chris neprotestoval a sundal si bundu i s čepicí, kterou měl doposud na hlavě. Vzala jsem si jeho věci a zamířila rovnou do šatny.

Schovala jsem jeho věci k sobě do skříňky a vložila tam i svoje věci. Upravila jsem si vlasy a převlékla si tričko s dlouhým rukávem za černé tílko. Slyšela jsem, jak se dveře od šatny otevřely a zase zavřely.

„Mám jeho přítomnost brát, tak že sis moje včerejší slova vzala k srdci?" zazněl za mnou Brianův hlas. Zavřela jsem skříňku a otočila se k němu. Stál opřený zády o zeď hned vedle dveří a bedlivě mě pozoroval. Prokřupala jsem si prsty a zhluboka se nadechla. V hlavě jsem si znovu projela dnešní ráno, kdy jsem si s Chrisem promluvila.

„Promluvila jsem si s ním," přiznala jsem neochotně.

„A?"

„A neutekl ani mě nenazval šílencem, bláznem a dalšími přezdívkami, které by se na mě určitě hodili," řekla jsem mu a zadívala se na zem. Nevím proč, ale přišla jsem si nejistá, obzvlášť když jsem měla Briana ráda. Byl pro mě jako starší bratr, kterého jsem nikdy neměla a na rozdíl od Dylana se s ním dalo rozumně mluvit. Nikdy si ze mě neutahoval, což jsem jen oceňovala.

„Byl by blázen kdyby utekl." Podívala jsem se na Briana a usmála se na něj. Oplatil mi úsměv.

„Díky, za vše," poděkovala jsem mu a myslela to upřímně. Kdo ví, zda bych sebrala svou odvahu a promluvila si s Chrisem nebýt jeho včerejších slov.

„Tak jdem. Měla bys od něj držet dál Trin než ho vyděsí." Rozesmála jsem se. Byla pravda, že Trin dokázala svým chováním hodně lidí zastrašit. Jen jsem se spíš obávala toho, že místo odhánění se s Chrisem spíš víc skamarádí.

Jen co Brian otevřel dveře od šatny vnikla dovnitř hudba, kterou DJ už pustil. Přesně jak jsem očekávala, Trin se bavila s Chrisem, před kterého postavila láhev piva, zatímco Colleen ještě leštila skleničky.

Chris se na mě podíval, zatímco mu Trin něco říkala a věnoval mi jeden z jeho upřímných a šťastných úsměvů. Bylo zvláštní vědět, že ten nádherný a sexy kluk s dokonalou povahou a božím tělem se smál na mě. Děsilo mě to, ale zároveň i hrozně těšilo. Bylo to něco co jsem nezažila a rozhodně jsem byla vděčná za to, že něco takového mohu zažít než se vše zničí.

Brian po mě hodil utěrkou a já ji chytila.

„Hele, zaláskovaná, i když mě těší tě tak vidět, přestaň slintat a začni makat." Praštila jsem ho utěrkou až se rozesmál.

„Já ti dám zaláskovanou," řekla jsem mu a zamířila k Trin. Slyšela jsem, jak Chrisovi vypráví o své nové přítelkyni. Jen co si všimla, že jsem se k nim přidala, zmlkla a spiklenecky na Chrise mrkla, než odešla do své části baru, kde dnes v noci bude obsluhovat.

„Nebudeš mít, problém, že tu jsem?" zeptal se mě Chris a opřel se lokty o pult stejně jako já, takže naše hlavy byly na stejné úrovni.

„Myslím, že ti místo nadávání budou gratulovat. Vsadím se, že za mými zády uzavřeli sázku na to, kdy si najdu přítele," prozradila jsem mu své podezření.

„Kdo jí to řekl!" vykřikla naštvaně Trin a přejela pohledem Briana s Colleen.

„Na mě nekoukej. Já jediný se toho neúčastnil," odpověděl jí Brian.

„Srabe," vrátila mu to Trin. Chris se rozesmál a já s ním.

„Vidíš? Dnes ti budou určitě platit drinky, jen aby tě tu udrželi a vyzpovídali, pokud budou mít možnost." Nedivila bych se kdyby to opravdu udělali, protože tahle parta toho rozhodně byla schopná.

„S takovou bych si měl teda hlídat počet drinků, jinak mě budeš odvádět domů ty a ne naopak." Věděla jsem, že to Chris prohodil ze srandy, ale do hlavy se mi vkradli představy, jak by to vypadalo kdyby tomu tak opravdu bylo a vůbec se mi to nelíbilo. Nevěděla jsem, jak se Chris chová, když je opilí, ale to nic neměnilo na tom, že bych ho tak nechtěla vidět. Nevadilo mi když člověk pil, byla to jeho věc stejně jako jiné návykové látky, které měnili lidské chování, jen jsem se bála toho, jak moje nepití půjde dohromady s jeho pitím.

„No nic, začnu makat, ať si nestěžují," řekla jsem mu a doufala, že Chris na mě nic nepoznal. Úsměv mu sice z tváře zmizel, ale jinak nevypadal, že by si něčeho všiml.

„Šťastnou směnu," popřál mi. Dveřmi se už začali dovnitř hrnout první návštěvníci, takže jsem si přichystala plochu tak jak jsem na to byla zvyklá. Vždy jsem si přišla jako chodící protichůdnost. Pracovala jsem v klubu za barem, kde jsem chystala alkoholické i nealkoholické drinky, ale přitom jsem pití alkoholu neholdovala. Dokonce mě i bavilo chystat ostatním pití, ale rozhodně jsem nenáviděla to, co alkohol s lidmi prováděl.

Když měli mí kolegové čas, našli si chvíli k tomu, aby si s Chrisem promluvili a dali mu drink, takže jediné v co jsem doufala bylo, že to vážně nedopadne tak jak Chris předpokládal. Nerada bych ho táhla ožralého domů.

Tak Šťastné a Veselé Vánoce, hodně klidu a míru, štěstí a zdraví a dárků pod stromečkem. Vím, že toho teď mám hodně a moc nepřidávám, tak jsem se rozhodla aspoň na Vánoce něco zveřejnit. :) Užívejte si Vánoce a nepřejezte se cukrovím. :D