,, Chceš s tím pomoct? "chjoo tkaničky jsou těžká záležitost, proč mi to nejde... Ještě k tomu si toho všimnul nějaký kluk.. Co si o mě bude myslet, když si nedokážu uvázat blbé tkaničky od bot chmmmm.,, J-já to dokážu!" nesmím mu přiznat, že to prostě nedokážu! Jenže ono to prostě nejde!,, Heh ukaž, řeknu ti jak na to" zrudnul jsem a nechal jsem ho aby mi to ukázal.. To je trapnýý....,, Představ si, že tohle je malý dráček, který musí proletět touhle malou škvírkou, pak už to jen obmotáš, což už vypadá jako šťastný konec, protože ta mašlička je vlastně obraz nějakého štěstí ne? "vůbec nerozumím o čem to mluví, ale chytlo mě to za srdce.. Uwaaah jak to udělal? Krásně se na mě usmál..,, D-děkuji mockrát!"musím se ho zeptat na jméno!,, Same? Pojď už musíme domů." přišla pro mě má milovaná sestřička.. Uhh nechce se mi ale musím jít.. Ještě se na něj ale musím podívat a naléhat na jeho jméno!,, Hih jsem-----"co to? Neslyším co mi řekl.. Počkat.. Nevidím mu do obličeje.. Proč ho má rozmazaný? Vidím jen jeho úsměv..
,, Počkej!" vzdaluje se mi. Proč?

,, Mmmm~"sen? Ah.. Bolí mě tělo.. Ale.. Alespoň, že je hezky.. Má ranní rutina je zas stejná. Vstanu, jdu do koupelny, kde se donutim podívat na to jak hnusný jsem.. Provedu hygienu a s taškou odcházím z domova. Pro mé štěstí, Joe má práci, kde je již od brzkého rána.,, Alespoň,že nevidím ten jeho odpornej ksicht hned potom, co se vzbudím.. "u dveří jsem měl ještě papír se vzkazem.Stálo na něm :

,, Doufám, že dnes se nebude opakovat, to, co včera. Žádný chození venku po škole. Jestli mě neuposlechneš, jistě nemusím opakovat, co tě čeká. :) ''

Sere mě.. Neskutečně.. Ještě ten smajlík na konci.. Zmuchlal jsem ten kus papíru a strčil do kapsy..,, Ty mi nebudeš rozkazovat.. "Vím moc dobře, že nemusím udělat nic špatnýho, aby na mě vztáhnul ruku. Vše jde od jeho nálady.. Já jsem jen nějaká vedlejší oběť..
Ale i přesto všechno, se mi chvěje srdce. Přece jen! Uvidím Jellala! Mám radost! S úsměvem jsem pokračoval směrem k parku, kde máme sraz. Bolest mi ale připomínala, co se odehrálo včera večer..
Ah, to mi připomíná! Musím mu vrátit tu mikinu! I když.. Ano je čistá, ještě jsem ji ráno umyl a stačila uschnout než jsem se vydal z domova.. Jenže.. Nechci mu ji dát..

Hhh nechce se mi vstávat.. Možná že byla hloupost, udělat si sraz se Samem... Vstát dřív než normálně vstávám do školy je unavující.. V noci jsem vůbec nespal. Hlavu plnou otázek co bude, co je.. Hhhhh.. Dnes by měli matku propustit z nemocnice. Nevím co si slibuju od toho, když se svěřím Samovi o té záležitosti co jsem řešil s matkou.. Ale nějak cítím, že by mi to mohlo nějak pomoct.. Dost sobecký Jellale..
Celej unavenej jsem se snažil do sebe nacpat aspoň to pitomý kafe.
,, Dobré ráno Jellale.. "ta mi tu chyběla..,, Brý.." vstal jsem ze židle a dobelhal se ke dřezu kam jsem odložil nedopitý kafe.. Nemám co jí víc říct.. Protože ničemu už nerozumím.,, To jdeš už do školy? Trochu brzo ne? "nechápu proč se tak stará..,, Mám sraz s kamarádem, každopádně si nemyslím, že je to tvoje věc, kdy odejdu ven." odsekl jsem.,, Možná že ne.. Ale stále jsem starší než ty, trochu respektu si zasloužím nemyslíš? "ta mě štve.. Jenže jsem tak utahanej, že na to jen mávnu rukou a odejdu. Rychle pryč z týhle zbytečnosti.

Přišel jsem do místa srazu a Sam už tam seděl. Chvilku jsem se na něj zadíval.. Pozoruje oblohu a má tak klidný výraz. Někdo věřící by si snad řekl že je jak anděl. Takovej nevinnej.. Vyrovnanej.. Ale jakmile jsem u něj já  tak vidím jak je nervózní a nejistej.. Jasně, usmívá se a něco říká ale.. Nevím asi se mě bojí. Nedivil bych se.
,, Ahoj "vybafnul jsem na něj, když už jsem byl za jeho zády.A rovnou si k němu přisednul..

,, Ah! A-ahoj!" uhhh ten mě vystrašil.. Jak dlouho za mnou  stál? Když si ke mě přisednul, rozbušilo se mi srdce.. Takovou rychlostí, že jsem jasně cítil každý silný tlukot v každé části těla.. Co to semnou je?
,, Uh, vracím ti tu mikinu ze včerejška! Em..je čistá a.. Heh.. No tady ji máš! "eh? Neumím vytvořit ani jednoduchou větu?
,, No říkal jsem ti, že si ji můžeš nechat, nebo ne? Takže si ji nech, mám plnou skříň mikin, bez týhle to přežiju." nemusí mi ji přece vracet. Navíc by to vypadalo blbě, vzít si od něj oblečení co jsem mu dal.. Dělá z toho až moc velkou vědu.. Ale.. Co to vidím?,, Co to máš na tom krku? Říznul jsi se?" sáhnul jsem na malou jizvu, kterou měl poblíž klíční kosti. Hmm zvláštní..

,, T-tak děkuji" vlastně jsem štěstím bez sebe, že mi ji opravdu nechá.. Ale nesmím mu to tolik dát najevo..
,, C-co? N-no.. T-T-to je.. Um.. "co mám dělat? A hlavně! Kde se mě to dotýká?? Panikařím.. Moje srdce vylítne brzo z těla a začíná mi být opravdu velké horko! Ta jizva.. Je nejspíš od Joeho.. Sakra..

,, Oh.. Promiň, udělal jsem to bez rozmyšlení heh" nějak jsem si neuvědomil jak dlouho jsem mu na to sahal. Fuck! Začínám se chovat jak  nějakej zasranej úchylák s gay porna.. Bože. Podle jeho koktání mu to není příjemný. Nedivím se.

,, No.. Menší nehoda v koupelně, a-ale je to v pohodě He.. Heh "lepší lež jsem si nemohl vymyslet.. Ale nemůžu za to.. Ten jeho pohled v tu chvíli, když se zaměřil na mou jizvu.. Jako by v tom něco bylo.. Jenže je to nemožný.. Je to jen má fantazie.. Ach Same..

,, K-každopádně! Co jsi mi to včera chtěl říct? N-nebo spíš dneska? "musím rozvést rozhovor někam jinam.. Navíc mě to přece jen zajímá..

,, Jo, tohle.. Heh promiň, že se ti pořád stěžuju.. Ale jsi vlastně jedinej komu mám co říct.. Komu můžu cokoliv říct.. Takže nemusíš mi k tomu nic říkat.. Jen kdybys sis mě pouze vyslyšel.. Bude to stačit. "aha.. Zase další nehoda co.. Jellale přestaň se o něj víc zajímat.. Ne. Spíš bych si měl připustit to, že mě víc zajímá.. Je to až nezdravý. Ať už se snažím být sebevíc  k sobě neupřímnej..
,, Jsem jedno velké ucho!" najednou si sednul předemnou a jeho oči mi řekli, jak moc to chce vědět. Musím připustit, že je alespoň roztomilej..

,, Dobře..."