,, Ta tvoje lesbická matka je asi pěkná čupka, co ty debile "mé nervy přetekly a já se neudržel na uzdě.,, Cos to řekl??"otočil jsem se a nasraně jsem se k němu přiblížil.,, Že ta tvoje máma je pěkná čup-" má pěst přistála na jeho tváři a následující  údery nebraly konce.
,, Ty sráči! "křičel jsem stále a stále dokola. Nemám rád, když si moji rodinu bere někdo do huby. Každý ví, že od rány nejsem daleko.. Zvlášť když se jedná o moji rodinu.
,, Jellale!" ten hajzl měl jediný štěstí, že mě od něj odtrhla Zoe, protože jinak bych ho snad zabil..

,, Na.." podala mi Zoe chlazený nápoj.,, Řekni mi Jellale, proč se musíš vždycky s každým hned rvát, neříkala jsem ti snad, abys od tohohle roku zkusil být trochu slušný?" poučovala mě zase svými proslovy o slušném chování má kamarádka.,, Ne když se bude jednat o mou rodinu." odpověděl jsem zcela automaticky klidně.,, Vždyť tě můžou už za to vyhodit! "okřikla mě opět.,, Hmm" zamručel jsem a sykl když mi otírala kapesníkem mé ruce od krve.
,, Ahh~ ty jsi mi případ Jellale.. Ale divím se, že každýmu hned vlepíš když jde na urážku tvé rodiny.. Měla jsem v zato, že je nemáš rád.. Tak proč ta obrana? "heh dobrá otázka jako vždy. Ano je pravda, že mou rodinu nijak obzvlášť nemiluju, protože má matka podvedla mého otce kvůli nějaké ženské.. Ale.. Nesnesu od nějaké vymaštěné hlavy urážky co se jí týká..,, Už jsem asi takový.." povzdechl jsem si.

,, Jellale ihned jdi na chodbu a po velké pauze, nástup do ředitelny, jasný?!" přerušil náš rozhovor učitel tělocviku.. Nojo.. Dalo se čekat, že si ten idiot půjde stěžovat.. Myslím, že dnešek bude ještě zajímavej..,, Vidíš? Modli se aby tě hned nevyloučili Jellale!" dala mi svůj tvrdý  pohlavek Zoe. Heh a že ona má teda ránu.. Někdy si říkám, jak s tak bezlítostným člověkem se můžu bavit už od dětství Uh..,, Jasný jasný~" vstal jsem ze země a zamával ji při odchodu směrem k ředitelně..

Velký pauzy jsou vždycky dlouhý.. Hmm asi si zdřímnu na schodech.. Stejně je každý ve svý třídě..
,, Hhhh" zamručel jsem, když na mě zrovna svítilo to otravný slunce.. Z batohu jsem vytáhl kšiltovku, kterou jsem dostal od táty a nasadil si ji na hlavu aby se mi líp spalo heh. Usnul jsem ihned.. Jo spaní mi jde asi nejlíp, řekl bych.

Zdálo se mi o tom jak jsem si jako malý hrál s tátou na zahradě.. Vskutku hezký sen ze kterého mě ale probudil lehký vítr. Jako by byl někdo u mě.,, Hm"když jsem otevřel oči, viděl jsem před sebou kluka kterého jsem tu ve škole ještě neviděl.,, Em.. "dokonce to vypadalo, že hledal slova v hlavě. Na první pohled mě napadlo, že nevypadá jako ostatní lidi v týhle zasraný škole. Začal couvat a málem by i spadnul kdybych ho v ten moment nechytil za ruku. Nemehlo..to vypadám tak strašidelně, že hned musí couvat? Při chvilce kdy jsem ho držel za ruku, aby nespadnul.. Trochu jsem měl pocit, jako by byl něco hodně křehkého, co když stiskněš až moc, mohlo by se i rozbít. Když jsem se nadechl abych se mu omluvil za to, že se tu rozvaluju po schodech, omluvil se v rychlosti on. Což jsem vůbec nepochopil.. No, vmžiku byl pryč.
Zadíval jsem se na svou dlaň a nemohl jsem dostat z hlavy to jak křehce mi to připadalo.. To samé jeho oči.. Skoro jakobych se díval na sebe když jsem byl malý v zrcadle. Plný strachu a.. A?.. Hmm co já vím, dneska je nějakej divnej den. S odfrknutím jsem se s  pomalým krokem přibližoval k ředitelně. A přesně po velké pauze jsem zaklepal na dveře.
Opět jsem viděl tu samou tvář. Kterou po mém úsměvu ihned ten dotyčný sklopil. Zase jsem udělal něco špatně? A to jsem do toho úsměvu dal všechno. Heh..
Ihned odešel a já si s ním vyměnil místo v ředitelně.. No ikdyž v tom cítím jistý rozdíl..

,, Zase!!? Kolikrát Ti to mám sakra říkat Jellale!! " křiky, křiky, křiky.. Joo~ ta nasraná nálada od tý báby, by se dala krájet i nožem..vše jsem odkývnul a s omluvou se poklonil.,, Ach! Můžeš jít" chytla se za hlavu ale ještě předtím než jsem odešel mi řekla..,, Jellale, informovala jsem tvou mámu a ještě jednou jedinkrát se to znova zopakuje, vyhodím tě a to hned "ruce jsem dal vpěst a s odporem jen přikývl.. Nechce se mi ani moc domů, ale vím že se aspoň můžu zavřít do pokoje a poslouchat hudbu.. Ale už jen to, co si vyslechnu hned jak vejdu do domu heh..,, Hmm?" cítím jak mi vybruje mobil, že by zpráva?

Nová zpráva :Matka

Ta ví taky všechno hned.. S odporem jsem si rozkliknul zprávu od matky.

Dnes tě vyzvednu, máš mi co vysvětlovat.

,, Ne.. Nemám" odpověděl jsem si pro sebe a schoval mobil zpátky do kapsy. Dokonce si dala tu práci aby pro mě zajela.. Den nemůže být lepší. Fuck!
Při odchodu jsem zahlídnul z okna zase toho kluka. Vypadá víc v klidu takhle z dálky. Hah sluchátka na uších dělá své. Nevím proč, ale nějak jsem z něj nemohl strhnout pohled. Proč tam ještě stojí? Měl by jít s radostí domu kde bude mít zas klid od školy do zítra.. Snad jsem to pochopil dobře, že je nový student heh.. Najednou se on zahleděl do oken. Vidí mě snad? Ne.. Nejspíš se jentak dívá na teror který normálního člověka tady čeká.. Zvlášť pro něho, vypadá jako snadný terč pro šikanu, která je tu zvykem u lidí jako je on. Docela ho lituju. Zničehonic se zase podíval do země a pospíchal pryč.,, Heh.. Podivín.. "
Mno taky už bych měl vyrazit.

,, To je taky dost, že jdeš!" krásné to přivítání od matky.,, Ani se mi nechtělo.. "odsrknul jsem.,, A jak to vypadáš?" na to jsem neodpověděl a zasedl jsem do auta.,, Proč to děláš hm? Chceš aby tě vyloučili? "ty její chytrý řeči mám vážně rád.,, Poučovat mě nemusíš, už jsem slyšel dost od Zoe" nemohl jsem si odpustit tuhle větu. Ona jen s povzdechnutím, jak je u ní zvykem, nastartovala auto a jela směr dóm. Cesta byla tichá a dokonce bez rádia.. My si vážně máme co říct.. Já jen hleděl z okna ven a stále si promítal onen moment na schodišti.. Zvláštní hmh..

,, Jsme doma, tak se alespoň doma chovej slušně prosím. "vyšlo z ní a já bez komentu vyšel z auta a zabouchl dveřma od něj.
,, Vítej do-" snažila se mě uvítat ta její milovaná ale já bez pozdravu seběhl schody do pokoje. Co si ty lidi myslej..? Jejich snažení se o nejlepší rodinu nevyjde ani ve snu.

Nesnesu to tu. Kdy se to takhle posralo?

,, Jellale? Tohle je Cloe, má přítelkyně.."
,, Přítel-kyně?? To kvůli ní jsi opustila tátu??"
,, Jellal-"
,, Nikdy to nepřijmu! "

Naše seznámení bylo velmi strohé, ale co jiného taky mohly čekat.. Od té doby co žiju spolu s nima, jsem neviděl tátu.. Žádný kontakt.. Nic.. Jediné, co mi po něm zbylo je kšiltovka.. Možná proto ten vztek vůči nim.. Možná jistý odpor vůči nim.. Nepřijmu to.. A jejich lásku asi nikdy nepochopím..

Snad nevadí, že začínám psát i druhý pohled z jedné strany, opět se omlouvám za chyby a děkuji za komentáře plus hlasy, moc si toho vážím. 🖤