Eonny se nepřestávala usmívat. Před očima stále měla obrázek Blainova ztuhlého obličeje a jeho tmavých překvapených očí. Zachichotala se. ,,Tudy" Verne jí nasměroval k vysokému obdélníkovému otvoru ve zdi. Eonny ovšem nedohlédla dovnitř. Prostor halil rudo-zlatý závěs lesknoucí se pod umělým světlem žárovek. ,,Vypadáš nervózně" zhodnotil barman její stav se smíchem. Zrzka se uchechtla: ,,Je vidět, že mě vůbec neznáš." Vytrhla ruku z mladíkova sevření a nechala jej stát samotného.
Uvítal jí cigaretový kouř a silná vůně až přehnaně výrazných parfémů s květinovým podtónem. Kolem ní se otevřela nemalá místnost s velkým množstvím kůží potažených pohovek. V rohu stál dlouhý bar a celý prostor ozařovalo světlo velkého skleněného lustru. Eonny až překvapilo, jak příjemně na ni celá atmosféra tohoto místa působila. ,,Dobrý den, slečno. Mohu vám něco nabídnout? Na účet podniku." Dívka se otočila po hlase a na tváři se jí rozlil milý úsměv při pohledu na číšníka s upravenými fialovými vlasy. ,,Velmi ráda" převzala od něj sklenici. Tekutina v ní nabírala zvláštně hnědou barvu, která pomalu přestupovala do červené. ,,Specialit" mrkl na ni a obrátil se ke dvěma příchozím dámám.
Eonny upila a pochvalně mlaskla. ,,Mmm" usmála se a prsty pohladila papírek přilepený na spodní části sklenice. ,,Zdá se, že Owen si tuhle roli vyloženě užívá" zamumlala do nápoje, kde její hlas zanikl. Chvíli ještě pozoroval číšníka, který se motal okolo několika vznešeně vypadajících dam, a pak se obrátila k nejbližšímu ze stolů. Dvě ženy, jež vedly podivně tichou diskuzi, vzhlédly, když se k nim zrzka přiblížila. ,,Promiňte" Eonny se zatvářila lehce ztraceně, ,,jsem tu první den a... mohla bych si k vám přisednout?" První z dam, na jejíž hlavě trčel klobouk tak vysoký, že se málem dotýkal stropu, se tvář rozzářila přívětivým úsměvem. ,,Ale jistě, má drahá. Jen se posaďte." Poposedla, aby jí uvolnila místo. ,,Evelin!" druhá žena jí obdařila mírně vyčítavým pohledem, ,,vždyť jsme se zrovna o něčem bavily!" Dáma, označena jako Evelin, mávla lhostejně rukou: ,,Ty tvoje drby o Rogersovi jsem už slyšela mockrát, June. Pokud o něj opravdu tak stojíš, jdi se mu aspoň představit." Zachichotala se a obrátila se k sedající si zrzce: ,,A co vy, drahá? S kým jste tady? S manželem? Vidím, že máte na prstech spoustu prstenů, ukažte!" Vzala Eonninu dlaň a zkoumala každý jednotlivý prst lesknoucí se stříbrnými doplňky. Zrzka sebou nepatrně trhla, ruku jí ale nechala. ,,Manžel ne" zasmála se, ,,přítel." ,,Ah ano, ano" přitakala June a zahleděla se zasněně se na své vlastní dlaně, ,,viděla jsem vašeho přítele. Velmi pěkný mladík, ano." Na hlavě jí přistál malý pohlavek: ,,June! Tohle si nech pro někoho jiného." Dívce se rozzářily oči: ,,Myslíš, že dnes přijde? Moc bych ho chtěla vidět!" Eonny se zmateně ohlédla na Evelin. ,,Ah jste tu prvně, ano, ano já zapomněla, promiňte" zasmála se dáma a mávla rukou, ,,June je tak unešena z jednoho mladíka, co sem chodívá." ,,Do dámského salónku?" zrzka nadzvedla obočí. ,,Ano, ano" Evelin jen horlivě kývala hlavou, až se jí elegantní klobouček kýval ze strany na stranu, ,,je to nesmírně elegantní pán a ehm..." odmlčela se a tváře jí zalil ruměnec, ,,velmi... pozorný." Obě dámy se začaly chichotat. ,,Ano, ano, velmi pozorný" přitakávala June s úsměvem, ,,doufám, že dnes večer přijde za mnou." ,,Jen jestli přijde..." povzdechla si Evelin tesklivě. Její společnice se zasmála: ,,Jistěže přijde. Jeho kamarád pokaždé hraje poker s mým...manželem." Poslední slova pronesla s mírným odporem, ale ten nebyl to, co zavadilo o Eonnin sluch. ,,Opravdu? Jeho kamarád hraje?" špitla spíš sama pro sebe, než pro ony dvě ženy. Ty si jí stejně nevšímaly, protože se v té chvíli prudce roztáhl závěs úvodící do pokoje. Všechny dámy se jako jeden ohlédly a zalapaly po dechu. Zrzka následovala pohledy všech ostatní s mírnou zvědavostí. Osoba, kterou uviděla vcházet, téměř přesně odpovídala její představě. Vysoký, pohledný mladík s rošťáckým úsměvem a vypracovanou postavou zahalenou v černém saku. V havraních vlasech mu svítily rudé pramínky podobné přítomným závěsů. ,,To...to je on" June tiše zalapala po dechu.
Byl hezký, možná víc než to. Eonny si prohlížela mladíka, který se vydal nejasným směrem a musela uznat, že chápe, proč po něm ženy tak touží. Jeho pronikavé oči zhodnotily všechny dámy v místnosti, až mu pohled spočinul na trojici. Na tváři se mu zachvěl úsměv. Volným krokem minul skupinku žen, které neudržely pár vzrušených vzdechů. U jedné z nich se zastavil. Krásná, vysoká hnědovláska s růží ve vlasech, perleťovými šaty a náhrdelníkem vykládaným diamanty. Objali se, zasmáli, chvíli si povídali. Pak se mladík s úklonou omluvil a stanul nad jejich stolem. ,,Evelin, June" obě dámy se lehce zachvěly, ,,tak rád vás vidím. Jste krásné jako vždy." Blondýnka pohodila vlasy a odhalila tak svůj bělostný krk zdobený draze vypadajícím náhrdelníkem. ,,Tolly, chyběl jste mi." Poposedl a udělala místo vedle sebe: ,,Posaďte se k nám." ,,Mile rád"" usmál se, až mu z pod rtů vykouly bílé zuby. Prohrábl si vlasy a posadil se vedle Eonny, která byla nucena vmáčknout se mezi něj a dámu ve vysokém klobouku. June něco nevrle zavrčela a probodla zrzku rychlým pohledem. ,,Evelin, drahá" mladík mluvil sladkým hlasem, který by svým kouzlem rozpustil kteroukoliv ženu i muže, ,,kdo je tady ta květinka? Nikdy jsem ji tu neviděl." Eonny spolkla několik nadávek, které se jí draly na jazyk. ,,Květinka má vlastní pusu, můžeš se zeptat jí" zaculila se, jak nejvíce jí to tvář dovolila. Tolly se upřímně zasmál: ,,Krásná a zábavná. Jaká nebezpečná kombinace." Své jiskrné oči upřel do jejích: ,,Mohl bych tak kouzelnou slečnu, jako jste vy, pozvat na drink?" Eonny se ušklíbla: ,,Drink? Jeden už mám." Mírně pozdvihla sklenici: ,,Ale panáka si s vámi dám ráda." ,,No já nevycházím z údivu" mladíkovi oči jen zářily, ,,nějaké speciální přání?" ,,Jack Daniels Fire" vyhrkla dívka okamžitě. Evelin i June zavrtěly hlavou. Tolly se jemně kousl do rtu: ,,Není to na vás trochu silné, slečno...?" ,,Verity" usmála se, ,,a ne nemyslím si. Jestli si troufneš ty?" Zatvářila se, jakoby se jí nad hlavou houpala svatozář. Svatozář, která jí rozhodně nepatřila. Tolly se se smíchem postavil, vzal její dlaň a na vzdory Juninu nepříjemnému vrčení ji políbil. Hned poté několika kroky zmizel u baru. ,,Líbíte se mu" zasmála se Evelin srdečně. ,,Vážně myslíte?" Eonny se rozzářila, ,,ale to se mýlíte." ,,Jo Ev" přidala se June, ,,je k ní milý, protože je nová." Sjela zrzku pohledem: ,,Nic ve zlém, zlatíčko, ale Tolly má raději blondýnky." Pohodila lesklými vlasy a usmála se. Eonny si málem prokousla jazyk,ale tentokrát si jízlivá poznámka našla cestu z jejích planoucích rtů: ,,To ještě nebyl s rudovláskou."
Junino pobouření narušil Tollyho návrat. ,,Prosím Verity" posadil se na své místo vedle a panák přistál na stole. Zrzce přišel právě vhod a jeho obsah rychle vyprázdnila. Tolly se neubránil širokému úsměvu, jak i v něm zmizel šot vodky. ,,Jste tu s přítelem, Verity?" načal rozhovor po krátkém tichu. ,,Ano, ano" dívka přikývla, ,,hraje poker ve vedlejší místnosti." V mladíkově očích se blízko: ,,To je váš přítel až tak bohatý, že si může dovolit vysoké sázky, které tam probíhají?" ,,Jistěže je" zaculila se zrzka a jemné se kousla do rtu, ,,proč vy sem vůbec chodíte?" Tolly si prohrábl vlasy: ,,Jeden můj dobrý kamarád hravá poker, je možné že právě s vaším přítelem " ,,Ah tak" usmála se dívka jako sluníčko. Eonny v tu chvíli ani nepochybovala, že on a jejich cíl jsou dobří přátelé. Nadechla a omamná vůně mladíkova parfému jí na pár vteřin zahalila mysl. Naklonil se blíže. Zrzka cítila, jak se jeho kolena přímo třou o její a potlačila nutkání si odsednout. Právě naopak. Pomalu opřela bříška prstů o jeho stehno. ,,Slyšela jste někdy příběh o pokoji 325?" zeptal se náhle. Všechny tři dámy překvapeně zamrkaly: ,,Prosím?" Eonny svraštila čelo: ,,Nemyslím si.." Zdálo se, že přesně takovou odpověď chtěl slyšet. Rty se mu opět zkřivily do svůdného úsměvu: ,,Říká se mu pokoj vášní. Kde veškeré zábrany mizí. Místo, kde chtíč a uspokojení jdou ruku v ruce." Jeho velká, sametová dlaň pomalu vklouzla pod Eonniny šaty. ,,To zní velmi zajímavě" zachichotala se June, ,,velmi ráda bych s vámi..." Tolly jí, ale nevěnoval jediný pohled: ,,Slečno Verity, čirou náhodou mám klíč od tohoto pokoje. Chtěla by jste ho se mnou navštívit?" Jen zrzka mohla cítit klapání jeho prstů, které se blížilo k jejímu klínu. Druhou rukou si sáhl do postranní kapsy a vytáhl klíčenku s dvěma klíči. Na jednom z nich byla vyryta třímístná kombinace, druhý, menší zaujal dívku mnohem více. ,,Moc ráda" usmála se koutkem úst, zatímco on vracel klíče zpátky. Postavila se, nenápadně nechala sjet skleničku po rohu stolu a vylít svůj obsah na její hrudník. ,,Ale drahoušku!" vyjekla Evelin překvapeně, ,,vaše šaty! Taková škoda!" Eonny se vstřícně zasmála: ,,Ah to nic není. Omluvte mě prosím na okamžik." Vzala svoji již prázdnou skleničku, ale vtom ji někdo chytil za zápěstí. Zakopla o vlastní nohu a slétla přímo mladíkovi do klína, ,,Chcete pomoct, Verity?" V Tollyho očích plály tajemné plamínky, klouzal pohledem po jejím těle položené na tom jeho. ,,No..když to říkáte.." pomalu se naklonila blíže k jeho tváři, ,,nějaká pomoc by se mi možná později hodila." Jejich rty od sebe dělilo pouhých pár pohybů. Tollyho dech se zrychlil. ,,Ovšem nejdříve se půjdu trochu upravit" řekla téměř šeptem a obezřetně vsunula ruku do jeho kapsy. Klíčenka zmizela v její sevřené dlani. S mladíkovo pomocí se postavila a energicky se rozešla na nejbližší dámskou toaletu, sklenice přitisklá k hrudi.
Jakmile se za ní zavřely dveře, rozlil se jí na tváři úšklebek. Sledovala svůj odraz a namotala si na prst pramínek rudých vlasů, úsměv stále neopouštěl její tvář. V mysli se vrátila zpátky sledující červené konečky, které bezmyšlenkovitě žmoulala. Vzpomínka na menší dívku, jíž rozradostnilo Tollyho objetí, jiskru v jejích očích donutilo zářit mnohem víc. Eonny se málem zasmála, jak si vybavila náhrdelník oné slečny. Když od ní Tolly odcházel, dva diamanty v něm chyběly. ,,Zasraný, malý zlodějíček" pronesla škádlivě a zachichotala se jako neposedná školačka, ,,jak prosté." Zakroutila hlavou: ,,Že na to žádná z těch paniček nepřišla." Položila sklenici na umyvadlo a stáhla z jejího dna malý papírek. Z klíčenky odendala jeden z klíčů a nahradila jej druhým, téměř na vlas stejným, který si vytáhla ze živůtku stejně jako opotřebovanou tužku na oči. Načmárala tři čísla. Pak papírek vrátila zpátky na své místo a připevnila jím tak i klíč. Usmála se sama pro sebe a prohrábla si zrzavé vlasy. Oči jí padly na její odraz. Hleděla si do zelených očí a její mysl náhle pohltila vlna vzpomínek. Prudce zavrtěla hlavou. Shlédla na své ruce a srdce se jí málem zastavilo. Krev. Tekla jí mezi prsty. Jak dopadal na bílé umyvadlo barvila jej na rudo. Zpanikařila. Strhala pár ubrousků a začala si jimi třít dlaně. Červená. Všude jen červená! Vpíjela se jí do kůže. Rozlézala se jí po rukou, po všem kolem ní. Pohlcovala její tělo. Eonny zalapa po dechu, jakoby jí krev pronikla až do plic a snažila se jí utopit. Prudce zavřela oči: ,,To se mi jenom zdá, to se mi jenom zdá...!" Dýchala zhluboka, víčka křečovitě stisknutá. ,,Nic z toho není pravda..."
Po chvíli je otevřela. Z úst jí vyšel všechen zadržovaný vzduch. Shlédla na své dlaně. Vše bylo jako předtím. Nikde žádná krev. Dívka se s úlevou zadívala na zrcadlo. Jediné, co uviděla, byla vysoká rudovláska s pošramocenými nervy. Uchechtla se a do rukou vzala prázdnou sklenici od alkoholu. ,,Škoda, že už jsi prázdná.." ťukla do skla nehtem a zasmála se nad vlastním vtipem. Párkrát si opláchla šaty vodou a spěšně vyšla z toalety. ,,Chutnal vám drink, slečno?" Fialovovlasý číšník si davem několika slečen našel cestu k ní. Na rtech mu hrál pobavený úsměv, když si všiml skvrny na jejích šatech, až měla Eonny chuť mu vrazit. ,,Ano, velmi" věnovala mu hraný úsměv a položila sklenici na jeho tác tak prudce, že si ho musel přidržet druhou rukou, aby mu nespadl z otevřené dlaně. ,,To" celý se zakymácel, ,,mě těší." Dodal a tvář mu nabrala nachový odstín. ,,Hezký zbytek večera!" zavrčel skrz stisknuté zuby, ovšem stále s úsměvem. Zrzka na něj laškovně mrkla a odebrala se zpátky ke stolu. Jakmile ji June uviděla, přitiskla si k ústům kapesník, do něhož se začala chichotat. ,,Oh drahá..!" ozvala se Evelin lítostivě, ,,nešlo vám to, že?" Eonny mírně zavrtěla hlavou: ,,Bohužel. Budu se muset...převléci." Při těch slovech jí padl zrak na Tollyho. Mladík neváhal. Vstal a nabídl jí rámě, které bez ostychu přijala: ,,Moc rád vás doprovodím do vašeho pokoje." Vyměnily si svůdné pohledy. ,,Dámy" vysmekl mírnou úklonu dvěma sedícím ženám a začal zrzku vést k nejbližšímu východu.
Vtom se dívce smekla noha a Tolly měl co dělat, aby mu v tu chvíli nespadla na zem. ,,Jste v pořádku?" pomohl jí zpět na nohy. Jakmile ale rudovláska došlápla, zakňučela bolestí. ,,Ukažte, pomůžu vám" řekl mladík ochotně a podepřel ji pod ramenem. Eonny se ho chytla za pas a spustila klíčenku do jeho pootevřené kapsy. ,,Jsi pohotový" usmála se na něj. Úsměv jí opětoval: ,,Cokoliv pro tak krásnou, mladou dámu." Dívka se zachichotala a s Tollyho pomocí se odbelhala ven ze sálu. 

***

Dveře se za nimi zabouchly a mladík pomohl Eonny na židli. ,,Přinesu studený obklad" pronesl ochotně a zmizel ve dveřích koupelny. Po chvíli se vrátil s namočeným obvazem, který mu téměř okamžitě vypadl z rukou. Zrzka na židli nebyla a celý pokoj zel prázdnotou. ,,Ta svině.." zavrčel skrz stisknuté zuby a vrhl se na svůj noční stolek, který skrýval jednu z jeho nabitých pistolí. Než se ale stihl ke stolku jenom přiblížit, shodila ho dívka na postel. Tolly překvapeně zvedl oči. Eonny nad ním stála pouze ve spodním prádle. Černé krajky lemovaly rysy její postavy a v jeho kalhotách se pomalu začala rýsovat boule. ,,To tu budu jediná, kdo je téměř nahá?" ušklíbla se a uvěznila ret mezi bělostnými zuby. Nenechal ji dlouho čekat. Triko skončilo na zemi stejně rychle jako po něm následovaly kalhoty. Zrzka si založila ruce na hrudi a celou dobu z něj nespouštěla oči. Jakmile se látka jeho oblečení setkala se zemí, vlezla si dívka na postel a posadila se na jeho rostoucí problém schovaný v trenkách. Vrhla se s neskrývanou vášní na jeho hebké rty a začala pohybovat pánví nahoru a dolů a krouživými pohyby ho pomalu dovádět k šílenství. Tolly nezůstal dlouho pozadu. Oplácel jí polibky a jeho chtíč rostl s každým dotekem jejich rtů. Eonny jela dlaní po jeho hrudi, když náhle stiskla jeho zápěstí a přišpendlila mu je nad hlavu. ,,Líbí se mi, jak na to jdeš" usmál se a olízl si rty, na kterých ještě zůstala chuť těch jejích. Opětovala mu úsměv a jeho trikem svázala ruce k čelu postele. Sjížděla polibky až k jeho podbříšku, který k jeho nelibosti brzy opustila, aby mohla svým oblečením uvěznit i jeho nohy a připoutat je k rohům postele. 
Než se stačil vzpamatovat, držela zrzka jeho kamaráda přes trenky v rukou. Začala jej mnout a spokojeně sledovala, jak zaklonil hlavu a slastí přivřel oči. Po chvíli ji to ale přestalo bavit a stáhla mu trenky až ke kolenům. Jeho úd už byl dávno v pozoru. Usmála se, když ho znovu vzala do ruky a začala dráždit. Tolly zalapal po dechu a trochu se vzepřel v poutech, které ho neúprosně držely ve stejné poloze. Eonny se sehnula a špičkou jazyka přejela po celé délce jeho kamaráda. Zalapal po dechu, což ji přimělo udělat to ještě jednou. Rukou nepřestala pohybovat nahoru a dolů, když se najednou ocitl celý jeho úd v dívčiných ústech. Mladík zavrněl a zvrátil hlavu dozadu. ,,Ty už jsi to někdy dělala" ušklíbl se. Odpovědí mu bylo jen tiché uchechtnutí. Když znovu zvedl pohled ke své milence, mohl už jen sledovat, jak na něj zkušeně dosedla a okamžitě začala s přírazy. 

***

Blain svižně kráčel dlouhou chodbou. Owen měl co dělat, aby mu stačil. ,,Pořád nechápu, jak to číslo mohla získat" zasmál se jakmile sladil krok s blonďákovým. Blain jen pokrčil rameny. Snad ho to ani nezajímalo. Ještě zrychlil. Proč byl tak rozrušený? Dech se mu chvěl a srdce s každým krokem udělalo více úderů. Kvůli penězům, jak jinak. Očima přeskakoval po cedulkách na dveřích a v ruce žmoulal malý lísteček. ,,280, 281, 282,.." mumlal si pro sebe, ,,jsme blízko." Zmačkal papírek a k Owenově velké nelibosti ještě zrychlil.

***

Z pokoje 325 se ozývalo slastné sténání. Sténání, které zanedlouho vystřídalo pouze nesrozumitelné, hněvivé žvatlaní ucpaných úst. Eonny se spokojeně protáhla a natáhla si spodek odhozeného spodního prádla. ,,Nebyl jsi nejhorší" ušklíbla se a položila se na břicho ke své pohybu neschopné oběti, ,,ale ta výdrž ts ts. Na tom by jsi měl ještě zapracovat." Neubránila se smíchu. Tollyho naběhlá erekce přímo volala po uvolnění, stejně jakoby prosila jeho ústa, kdyby právě v tu chvíli nebyla zacpána převoněným kapesníčkem. ,,Jaká škoda viď?" škádlivě přejela prsty po celé jeho délce, ,,že už budu muset jít." Škodolibý úsměv opět ozdobil její rty. Pozorovala mladíka se svíjet v poutech, škubat sebou a kroutit. Nemohla se toho pohledu nabažit. Toho úchvatného pocitu nadvlády. ,,Vy muži, všichni jste stejní" uchechtla se a vstala, ,,myslíte jenom a jenom tímhle." Pleskla Tollyho stojícího kamaráda a donutila jej tak bolestně zakňučet. Další smích zmizel ve stěnách pokoje. Zrzka se otočila zády k posteli, ruce v bok: ,,Tak a kdepak máme ten sejf, hmm?" ,,Mffmfgf!" ,,Ššš ššš zlato" Eonny si přiložila prst ke rtům, ,,snažím se tu přemýšlet, víš?" Obrátila se zpět k posteli a jediným skokem se dostala vedle něj. ,,Ledaže by jsi mi to chtěl říct sám" usmála se a pohladila ho po odhalené hrudi, pak mu vyndala z pusy roubík. ,,Ty zasraná, zákeřná, děv...!" Zrzka s povzdechem znovu ucpala jeho ústa: ,,Nebo taky ne." Vyskočila na nohy a několika otočkami se rozhlédla po pokoji. ,,Aaaa ale tohle je skutečně chytré" pronesla uznale. Došla ke stěně a sundala z ní překrásně malovaný obraz. ,,Důmyslný úkryt, vážně" natáhla se k sejfu, který byl za malbou ukrytý, ,,na chvíli mě to dokonce zmátlo." Zasmála se a přiložilo ucho nad číselník: ,,Tak jak jsme to dělávali." 
Až po nějaké chvíli se ozvalo uspokojivé cvaknutí. ,,Přece jenom jsem to ještě nezapomněla." Laškovně mrkla na spoutaného mladíka a otevřela dvířka. 

***

,,Víš celé tohle okrádání bohatých paniček zatímco vedle kámoš okrádá jejich manžílky" ušklíbla se, ,,děláte to dlouho? Docela mě štve, že mě to nenapadlo dřív." Dívka ležela s nohama spuštěnýma z postele, hlavou položenou na Tollyho břiše a házela si s malým průhledným kamínkem, zatímco se mladík snažil vyprostit z pout. ,,Ale chápu to" podržela drahokam proti světlu, ,,ten diamant je vážně krásný." Povzdechla si: ,,Kolik je vůbec hodin? Docela ráda bych už..."
Vtom se ozval šramot klíče v zámku. Dveře se s mírným skřípnutím otevřely a v jejich rámu se objevily dvě vysoké postavy. ,,Eonny?!" Blain popošel pár kroky kupředu a nechal tak světlo odhalit jeho udivenou tvář, ,,co ty tady děláš?!" ,,Nahá" dodal Owen po důkladném obhlédnutí dívčiných vnadů. Blonďák ho spražil pohledem. Mladík pokrčil rameny: ,,No co, koukat se snad můžu." Zrzka se zvedla na lokty, aby na oba viděla: ,,Váš postup a metoda byly příliš zdlouhavé. Tak jsem to vzala do vlastních rukou." Vrhla drahokam vpřed a Blain jen tak tak stačil ušetřit Owena pořádné modřiny na tváři. Promnul diamant mezi prsty: ,,Obleč se, ostatní čekají." Eonny zvedla oči v sloup a naposledy se otočila na Tollyho: ,,Bylo fajn s tebou obchodovat." Poplácala jej po tváři a zakřenila se jeho vzpurné reakci.