Smrtijedské Vánoce
„Zístra jsou Vánoce!" vzbudí mě nadšeně Nascisa.
„Vždyť víš že je neslavím, Ciso." řeknu rozespale.
„Ale no tak." šťouchne do mě Cisa.
Já Vánoce nikdy neslavila, nikdy jsem nezažila rodinné Vánoce.
Nikdy jsem nikomu nedávala dárky i když je pravda že já občas nějaký ten dárek dostala.
Tyhle Vánoce jsem ale pro jednu osobu dárek měla, pro Severuse.
On tu byl ve chvíli když mi nebylo nejlíp. On tu byl pro mě a s ním jsem zažil jaké to je, když má někdo pravého přítele.
Severusovi jsem dala naší jedinou společnou fotku.
Jsme na ní my dva jak se koulujeme,vyfotila nás nečekaně Cisa a jsem jí za to vděčná.
Vidět mě a Severuse jak jsme šťastní se jen tak nevidí, teď na to máme památku.
„Krásné Vánoce, krásko." popřal mi Black na snídani.
Nic jsem na to neřekla a jen jsem se usmála.
Když už jsem spopečně se Severusem vycházela z Velké síňe, někdo mě zastavil.
„Elizabet, počkej prosím, mohli by jsme si promluvit?" zeptal se otec.
Ohlédla jsem se na Severuse a ten se jen usmál a pak nám nechal soukromí.
„Co potřebuješ?" zeptala jsem se nečekaně zdvořile.
„Já-chci aby jsi věděla že tě mám rád a-a chci ti popřát veselé Vánoce." řekne rozpačitě otec.
„Vždyť víš že Vánoce neslavim ale děkuju, tobě taky šťastné a veselé." řeknu, pousměju se a odejdu do společnky.
„Dnes se staneš smrtijedkou." vybalila na mě Belatrix.
„Co?" vyprskla jsem.
„Vsichni už jimi jsme a dokonce i Severus." řekla a Severus si vytáhl rukáv.
Povzdechnu si a kývnu hlavou.
Přemístili jsme se (ano v Bradavicích se nelze přemisťovat ale to prosím neřešte).
Stála jsem tváří tvář Pánovi zla.
„Elizabeth Brumbálová." zasmál se chladně a já sklopila hlavu.
Po chvíli jsem měla na ruce znamení zla.
Stala jsem se smrtijedkou.
Ve tváři jsem měla kamenný a pevný výraz.
Uvnitř mě jsem ale momentálně byla troska.
Když už jsem se vrátila do Bradavic pořád jsem si prohlížela znamení.
Šla jsem ihned spát, nebylo mi dobře.
Ráno jsem se probudila s pociten viny.
„Jsou Vánoce a máš tu dárky!" pořvávala na mě Bela s Cisou.
Sešla jsem unaveně ke stromku ve společence.
Měla jsem tu dárků hned několik.
První byla malá krabička.
Otevřela jsem jí, byl to řetízek.
Poznala jsem že je od Severuse.
Na řetízku byl přívěšek a do něj se dala dát fotka.
Na fotce v řetízku jsem byla já se Sevem.
Teď jsem mohla naši společnou šťatnou vzpomínku nosit všude.
Dále jsem dostala nějake knížky o černé magii od Belatrix, Cisi, Reguluse a Luciuse.
Překvapilo mě, že jsem dostala dárek od Siriuse, Remuse a i Jamese.
Dali mi plyšového medvídka a k němu papírek, že je to od "neznámých" ale mně bylo jasné že je to od nich.
Největším překvapením pro mě ale bylo to, že jsem dostala dárek od otce.
Bylo to fotoalbum, vzpomínky na mé dětství.
Na pár fotkách jsme byli jako rodina.
Přes to že tyhle Vánoce byly krásné, nemůžu se zbavit pocitu, že to jsou přeci jenom smrtijedské Vánoce.
Ahojte :) tak se nám Eliz stala oficiálně smrtijedkou :(
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top