Ráno jsem se vzbudila nadšená.
Do Bradavic jsem se těšila přestože většina Zmijozelských Bradavicemi opovrhovali a já, největší Zmijozelačka jsem nesměla být vyjímkou.

Se svou chůvou  jsem se vydala kolem jedenácté na nástupiště 9¾.

Otec už byl v Bradavicích a mě nechal přes prázdniny s chůvou. Jak já ho nesnášim. Pro všechny z vás, kteří to nevíte,  je to vševědoucí, nejchytřejší, nejmoudřejší člověk..... No jo.... Albus Percival Wulfric Brian Brumbál.

Našla jsem si volné kupé a už jsem jen čekala na své přátele.

Nejprve si ke mně přsedla Narcissa Blacková, má nejlepší kamarádka.
Belatrix Blacková byla mou druhou kamarádkou též, Narcisa mi ale připadala že se jí může svěřit i s těmi nejhlubšími pocity i když s těmi jsem se nesvěřovala nikomu... Zatím jsem ale žádné neměla.

„Ahoj Eliz." pozdravila mě Narcisa

„Ahoj Cissi." oplatila jsem ji o něco chladněji

„Jak sis užila prázdniny?" zeptala se Narcisa, já se jí  zadívala  do očí a nasadila úšklebek

„Skvěle, týden u nás byl Lucius." ušklíbla jsem se.

Moc dobře jsem věděla že se Narcisse Lucius líbí a tak jsem jí takhle ráda provokovala.

Nikdy bych s Luciusem ale nechodila, na Narcssiu jsme zlá možná byla ale tohle jí udělat, to bylo příliš i na mě.

Narcissa sklopila hlavu.

„Nesmutni.Dělala jsem si srandu. Celý prázdniny jsem protrčela doma s chůvou, můj milovaný tatíček byl v Bradavicích, ten by s Malfoyovými nic společného neměl. " protočila jsem s  úšklebkem oči a poplácala jsem ji po zádech.

„Luciusovi se určitě nelíbim. Libíš se mu ty, ty se ale líbíš skoro všem." řekla zachmuřile Narcissa a dala ruce v bok.

„Ale notak, uklidni se Cisi." zasmála jsem se
Narcisa chtěla ještě něco dodat, to už ale do kupé vstoupili Severus Snape, Lucius Malfoy, Bellatrix Blacková, Rudulfus Lastrange a Regulus Black.

„Ahoj Elizabeth." pozdravili mě s všichni s povrchním úšklebkem
Ostatně všichni se vždy tváříme povrchně.

„Ale copak? Luciusi, ty tvoje vlasy po prázdninách  zase zbělaly? Čím dál tím bělejší. " zasmála jsem se chladně s úšklebkem

„Hej!" okřikl mě Lucius, všichni se za břicho popadali, věděli že je Lucius na své vlasy velmi háklivý a ten jeho naštvaný pohled byl k nezaplacení
Po chvíli se vše uklidnilo a ostatní se usadili.

Vedle mě se posadil Severus.
Se Sevem jsem byla velmi dobrá kamarádka, to ostatně ale se všemi v tomto kupé.

„Tak co? Potakal jsi už Poberty?" zasmála se Bellatrix děsivě a já se k ní přidala

„Díky Merlinovi ne." uchechtla jsem se

„Oni si pořád myslí jak jsou pánové úžasní." rozvášnila jsem se

„Elizabeth to stačí." utnul mě Severus

„Co tě žere?" podívala jsem se na něj naštvaně s pozvednutým obočím

„Nic jen-" nedořekl to, odmlčel se

„To já jsem ten, kterého tady šikanovali a tak bych měl ze všech nejvíc nadávat já!" dodal naštvaně Severus a já se ještě víc rozhořčila.

„Kdybych nepřišla já, tak by tě šikanovali do teď. To já tě před nima zachránila! Ani se neumíš bránit! Pche. A ta tvoje šmejdka Evansová, zachránila tě? No? Ne!" osopila jsem se na něj naštvaně

Severusovi se v tváři objevil smutek.
Zvedl se a odešel.

Po chvíli mi došlo, že  jsem to přehnala a chtěla jsem se jít omluvit.

„Ehm, Eliz? Myslím že si to přehnala." řekl nervózně Regulus

„Myslíš že to nevim? Hleď si radši svýho Nebelvírskýho bratříčka!" osopila jsem se na něho jedovatě a odejdšla hledat Severuse

„Au!" okřikla jsem někoho s kým se právě srazila

„To neumíš dávat pozor?" zaječela ksem našvaně

„To seš ty." odfrknul si dotyčný

Byl to Black, Sirius Black.

„Tss, už jsem si říkala že by mě mohlo potkat štěstí tím že nepotkám tebe a ten zbyteček. Jste jako odpad, nechutní a všude." ušklíbla jsem se zle

Sirius to radši nekomentoval a odkráčel si do kupé za svými.

Já jsem po celekm dlouhém hledání,  Severuse našla v prázdném kupé.
Přisedla jsem si k němu.

„Severusi." zašeptala jsem potichu a snažila se aby to znělo co nejméně chladně

Severus odlepí zrak od země a zadívá se mi do očí.

„Omlouvám se." špitnu téměř neslyšně, Severus to ale moc dobře slyšel

„Omluva se přijímá. " kývl Severus a už se tváří jako obvykle.

Kameně.

„Jdeme za ostatními?" zeptala jsem se už chladněji
Severus souhlasil a společně odejdeme do kupé kde se nachází naši přátelé.

Já jsem se o střetu s Blackem nezmínila, do teď ani nevím proč.

„Už jsme tady." 

„Ještě že je to poslední rok, pak se přidáme k Pánovi Zla a vše bude lepší." utrousila zasněně Belatrix a všichni jen něco zamručeli na souhlas a vystoupili z vlaku

Lucius rychle zabral volný kočár a všichni se do něj nacpali.

Po nudném zařazování se konala chutná večeře,  proslov a nakonec už se mohlo jít konečně do pokojů.

Když už jsem se já a Narcisa nacházely v pokoji, lehla jsem si spokojeně lehla do postele.

„Elizo? Spíš?" zpetala se mě Cisa
přátelé  mě oslovují různě, Eliz, Elizo, Elizabeth, El....

„Co?"

„Budou ti Bradavice chybět?" zeptala se mě Cissa

El se nejdřív rozédne po pokojia když zjistí že tam nikdo kromě jich dvou není,Belatrix je Merlin ví kde, se do vyprávění.

„Jo budou, moc." odvětila jsem polohlasem

„Mně taky."

„Dobrou. " dodala ještě Narcissa
Já jsem už ale neodpověděla.

Jak se vám to zatím líbí?
Zatím se z toho moc nedá vyčíst ale těšte se ;) bude to super... Snad