Seděli jsme oba ve vlhké cele. Za zločiny, které jsme spáchali. Já kradl jen v noci a přesto tu jsem s bratrem zavřený. "Měl bys spát, bratře, zítra je soud." řekl napůl spící můj mladší bratr. "No jo." řekl jsem a na chvíli jsem zavřel oči, ale nespal jsem. Na zítra jsem se netěšil. Tušil jsem, že to nebude dobré pro Cahira, že jeho pošlou tam, odkud není návratu. Můj malý bratříček, jak to tam beze mě přežije. Usnul jsem.