1. kapitola
To si tak říkáte, že si začnete něco připravovat na advent. No a tak nějak vás trkne nápad, o kterém už předem víte, že bude na jednohubku moc dlouhý. Tak doufám, že to aspoň bude za něco stát. Kapitoly budou trochu kratší, než jste ode mě zvyklí, protože ten blok, co mě furt drží u zdi, nechci úplně vyděsit. Taky si nejsem jistá, jak rychle budu kapitoly přidávat, ale budu se snažit o nějakou pravidelnost. Doufejme.
No a protože tady je osoba, která o ship Draco/Charlie stála už někdy před rokem, tak jí věnuji první kapitolu. Drahá Blanch-slash, doufám, že se ti to bude líbit.
A vám všem taky.
---
„Tady mám jako bydlet?“ odfrkl si Draco, když ho předák rezervace uvedl do jeho příbytku – chatky pro dva se společnou ložnicí, maličkou kuchyňkou, ještě menší koupelnou a tak žalostně nevyhovujícím obývákem, že měl chuť se smát. Celý domeček by se vešel do vstupní haly jeho domova.
Obrátil se zpět na předáka. „To musí být omyl. Okamžitě –“
„Ujišťuji vás, pane Malfoyi, že není. Ráno v pět vás očekávám u ohrady,“ odvětil mu suše a očima zabloudil k zrzkovi, jenž akorát vyšel z koupelny jen ve volných kalhotách a modrým ručníkem si sušil vlasy. Vrhl po něm jakousi omluvu beze slov a okamžitě zmizel.
Draco, v němž vztek kypěl tak, až mu bledé líce zčervenaly, si mladíka beze slova měřil pohledem. Zrzavé vlasy měl delší a vlnité, na nose a tvářích zářily pihy. Svaly na hrudníku a širokých ramenou se vlnily při každém pohybu a i vypracované břicho dávalo na srozuměnou, že před ním stojí někdo, kdo je v krocení draků zkušený. Nebo to aspoň předpokládal. A když mu pohlédl do očí, svitlo mu. Toho už jednou viděl. A náhle si všímal i rysů, které už znal od někoho jiného. Weasley.
Celé to mohlo trvat sotva jeden nádech, než to Dracovi v hlavě seplo a sevřel rty. Tohle byl zlý sen! Než však mohl otevřít ústa, aby pronesl nějakou uštěpačnou poznámku, druhý mladý muž se na něj zazubil.
„Nazdar, já jsem Charlie,“ představil se, nepřestávaje si vytírat vodu z kadeří. „Až tvoje nadšení opadne, tak si můžeš vybalit a v lednici je něco k jídlu. Tvoje postel je ta vlevo,“ ukázal směrem k ložnici, „skříň najdeš hned vedle. Doporučuju ti jít brzo spát. Ben nemá rád pozdní příchody a měl by ses pořádně vyspat.“ Během slov k němu přistoupil a natáhl ruku.
Draco vypjal hruď. „Tady nezůstanu,“ odsekl a zcela ignoroval přátelský tón. „Někdo se musel splést. Jsem Malfoy a –“
„A co?“ zasmál se Charlie, ale v očích mu podrážděně zablýskalo. „Jsi bývalý Smrtijed a tady jsi z nařízení ministerstva kouzel. A můžeš být rád, že jsi z toho vyvázl takhle. Nebo bys byl radši v Azkabanu, kde bys neměl ani tu postel?“ Stáhl ruku k sobě a přátelská tvář se stáhla do kamenné masky. „Být tebou, tak hodně rychle zapomenu na to, kdo jsi byl a kde jsi žil. Teď jsi tady a budeš se starat o draky. Tady nikdo není něco víc než ostatní.“ Chvíli nechal slova viset ve vzduchu a sledoval, jak se Dracovi v obličeji střídají emoce. Věnoval mu mírný úsměv. „Neboj, zvykneš si tu.“
Draco si automaticky překryl levé předloktí a v duchu zavrčel. Jako by snad měl někdy na výběr. Navenek však zatnul zuby a zůstal zticha. V touze uchovat si alespoň zbyteček malfoyovské hrdosti se okolo něj se vztyčenou hlavou protáhl, což vzhledem k úzké chodbičce nebylo nic jednoduchého. Sice se vyhnul doteku krvezrádce, ale vůni, jež se okolo něj vznášela, minout nemohl. Byla až příliš příjemná, než aby ji okamžitě zapomněl. Cítil kombinaci několika bylin a něčeho dalšího, co nepoznal. A jakmile vstoupil do ložnice, už se jí nezbavil, neboť ho obklopovala všude.
Kromě dvou postelí na opačných stranách pokoje, dvou skříní a nočních stolků, se zde nenacházelo nic navíc. Dřevěná podlaha vrzala při každém kroku a stihl udělat sotva čtyři, než ztěžka dosedl na čistě povlečenou postel a zabořil si obličej do dlaní. Kufr, který celou dobu levitoval za ním, tlumeně žuchl vedle něj.
„Tohle je peklo,“ zašeptal a v duchu ocenil, že za ním Weasley nešel. Cítil se pod psa. Ta slova, jimiž ho usadil, se ho dotkla víc, než by čekal, a to toho moc neřekl. Ale i tak to byla pravda. Mohl být rád, že neskončil v Azkabanu. Jenže mohl říct, že toto bude lepší? Pochyboval o tom.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top