26. kapitola

Věnováno TheDeathAlex.

Draco se vrátil domů k večeru. Hned po vstupu do chatky se mu začaly sbíhat sliny z jídla, které po celém domečku neuvěřitelně libě vonělo. Krotitele nikde neviděl, ale trouba v maličké kuchyňce ještě sálala teplem. Usoudil, že se museli minout a napadlo ho, že se mu vyhýbá. Bylo by to možné? Vždyť působil tak sebevědomě po většinu času. Jen včera po tom polibku ukázal, že si až tak jistý není. Pokrčil nad tím rameny a vklouzl do sprchy, aby ze sebe mohl smýt prach z celého dne práce. Měl radost, že se aspoň na chvíli vymanil z rutiny a mohl pomáhat s Gaiou. Jakmile se pak po společném obědě v kantýně vrátil ke své hromadě bláta, znovu se uchýlil k přemýšlení nad předchozím večerem, aniž by vymyslel cokoliv závratného.

Vylezl zpoza kachničkového závěsu, osušil se hůlkou a oblékl si trenky a černé kalhoty. Košili zapomněl v ložnici. Podivil se tomu, ale mávl nad tím rukou. Nebyl stydlivý. Nedělalo mu problém se před Weasleyem – před Charliem – převléct, ale pokud mohl, zakrýval Znamení zla před všemi, s kým se potkával. V duchu cítil radost, že už je podzim a těch několik teplých dnů skončí. Pak už nebude divné, když bude mít dlouhý rukáv. V mundúru to v létě nevadilo; dračí kůže většinou chladila, nebo hřála podle potřeby. Jindy musel působit skutečně jako namyšlený snob. Ani otce si neuvědomoval nikdy jinak než s pečlivě nažehlenou košilí. Jen večer doma po dlouhém dni si někdy vyhrnul rukávy a odhalil tak předloktí. Že tam má Znamení, však Draco zjistil až v pátém ročníku, kdy se naplno ukázalo, jak Pán zla sílil.

Potřásl hlavou a otevřel dveře. Zamrzl uprostřed pohybu s rukou na klice. Krotitel stál v chodbičce a očividně se chystal jít do koupelny. Na sobě měl pouze kalhoty a celý se leskl potem. Mokré vlasy se mu lepily k čelu a tváři. Zhluboka dýchal, jako by měl za sebou nějakou namáhavou činnost. Svaly se na něm pohybovaly s tím, jak se mu zvedal hrudník a opatrně stáhl ruku zpět. Draco polkl. Došlo mu, že někde za domkem cvičil, proto ho nepotkal. A přestože byl úplně mokrý potem, neuvěřitelně smyslně a mužně voněl.

Hleděl mu do očí. Zapomněl dýchat. Sevřel kliku a zase ji pustil. Ztrácel se sám v sobě, ztrácel se v něm. V nitru se mu převalovaly vzrušené vlny a musel se kousat do tváře, aby neřekl něco mimořádně trapného. Byl si jistý, že by nedokázal rozumně promluvit. Malfoy-nemalfoy, cítil se jako prvnička, která poprvé vidí nahou mužskou hruď. Ale copak mohl za to, že byl Weas – Charlie! – tak sexy?

Zrzek se vzpamatoval jako první. Přerušil oční kontakt a se snahou neokukovat odhalené tělo před sebou ustoupil na stranu. Srdce mu tlouklo. Vždyť mu málem vlezl do koupelny! Po včerejším polibku by už ze sebe nedostal nálepku úchyla. Minimálně úchyla. Vůbec neslyšel, že by tam tekla voda. Netušil, že byl Draco uvnitř. Ale ta představa, že by si ho mohl prohlédnout, dotýkat se, ochutnat ho, pomilovat ho... Začal tvrdnout. V duchu prosil Draca, ať uhne dřív, než se mu postaví úplně. A jako na potvoru cítil, jak mu v rozkroku tepe a ve volných teplácích bez spodního prádla roste boule bez sebemenšího odporu.

Něco z jeho myšlenek se nejspíše objevilo v rozšířených zornicích; Draco vyslyšel němou prosbu, rychle uhnul a zapadl za dveře ložnice, kde se zhroutil na postel. Charlie si oddechl a urychleně na sebe pustil ledovou vodu. Potřeboval se zchladit a uklidnit. A rozhodně neměl v plánu žádné sebeuspokojení. Ne teď, ačkoliv to bylo velmi těžké, když měl před očima stále nahou hruď s husí kůží vyvolanou chladem a vztyčené bradavky, jež ho vyzývaly k ochutnání. Ne, nesměl povolit. Napřed museli vyřešit včerejší večer. A pak se děj vůle Merlinova.  

Napětí stoupá, aspoň to mezi klukama. To mě baví, i když je mi jasný, že vy mi za to chcete zakroutit krkem. Ale vydržte. Někam se to pohne. Slibuju!

Jinak jsem včera psala nějakou dvaačtyřicátou kapitolu a řeknu vám, ta se teda psala úplně sama. Normálně se nemůžu dočkat, až vám ji sem šoupnu. A celkovou délku odhaduju okolo padesátky kapitol, ale je mi jasný, že se to nakonec ještě natáhne.

Mějte se krásně a děkuju za vaši podporu, jste boží.

W.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top