Severus se pracně vyhrabal z postele. Narovnal svěšená ramena a nadechl se studeného vzduchu. Prošel prázdnými komnatami až do koupelny, kde si sundal košili od pyžama a odhalil své zjizvené tělo. Sebekriticky se zamračil a skryl svou tvář v dlaních plných chladné vody. Po vyčištění zubů, učesání vlasů a krátké sprše se oblékl. Rozhlédl se kolem sebe, pak pohlédl z okna na prázdné školní pozemky a usadil se v křesle. Natáhl se po knize. ,,Moudrost a vzdělanost, to je jediné, co ti zůstane," hlesla jeho matka, která se kolébala v rohu místnosti a jednou rukou si zakrývala zranění, které jí způsobil Severusův otec. Severus se na ni koukal z pocitem bezmoci.,,Měli jsme utéct, matko. Tak, jak jsem ti kolikrát říkal," pravil Severus poměrně klidným hlasem. Jeho matka se nešťastně rozplakala.
,,Knihy pomáhají. Stále něco získáváš. Nic ti neberou... Nic nechtějí..." šeptala jeho maminka zlomeně. Severus knihu do rukou nevzal. Místo toho prudce vstal a rázným krokem odešel do kuchyně. Otevřel skříňku a prohlížel si všechny láhve, které nikdy neotevřel.
,,Tak si jenom lokni! Spadni do toho! Stejně se to jednou stane!" hulákal jeho otec potěšeně.
,,Nechci být alkoholik jako ty," odpověděl Severus nenávistně, ale stále zíral na alkohol před sebou.
,,Však jo. To je jasný. Proto máš tolik flašek, který tu jsou jen tak na parádu," zasmál se starý pan Snape. Severus zabouchl dvířka od skříňky a přešel do ložnice. Hned ve dveřích se zarazil. Na posteli seděla Grangerová. Ruce měla položené v klíně. Vypadala spokojeně.
,,Dobrý den, pane profesore," řekla jemným hlasem a usmála se.
,,Dneska nemám náladu," prskal Severus. ,,Běžte pryč! Zmizte!" Hermionu tento výhružný tón nijak nevystrašil. Pouze vstala, aby mu udělala místo v posteli a přesunula se na okenní parapet.
,,Víte vůbec, jak se mi daří?" zeptala se. Severus si lehl a zahleděl se do stropu.
,,Jistěže ne," odvětil.
,,A vás to nezajímá, jak se mám? Já o vás přemýšlím často," přiznala. ,,A kdybych věděla o těch jizvách, určitě bych se vám snažila pomoct." Tento příslib Severus ostentativně ignoroval.
,,Jste jenom představa, takže zrcadlíte to, co si přeju. Skutečná Grangerová má dokonalý život, ve kterém nemám místo."
,,Naopak. Vy máte v mém životě výjimečné místo," oponovala Hermiona.
,,Nemám na tyhle kecy náladu! Prostě se vypařte!" okřikl ji Severus. Hermionin obraz na posteli se rozplynul. Zůstal sám. Kéž by ho neposlechla... Kéž by pokaždé zůstala...

Take my past and take my sins
like an empty sail takes the wind
and heal.