Natasha

,, Vstávej Natasho, máš tu sestřičku." Unaveně otevřu oči a všimnu si Nickolase stojícího kousek ode mě.,, Vypadáš tak roztomile. Neboj už ti ty pouta sundám." Doopravdy mi ty pouta sundal. Promnula jsem si bolavé zápěstí.,, Ani nezkoušej ty svoje schopnosti. Když jsi spala dostala jsi další dávku." Varuje mě. Na to jen protočím oči.,, Pojď Natasho, nemůžeme přece nechat tvoji rodinu čekat že?" Mou odpovědí byl zvednutý prostředníček. On se jen zasměje a vede mě pryč. Jak já ho nesnáším, nesnáším ho za to že nás podrazil a lhal nám, nesnáším ho za to že je to šmejd spolupracující s mou matkou. Nesnáším se za to, že jsem mu kdysi věřila. Z mých myšlenek mě vytrhl Nickolas.,, Přivedl jsem vaši dceru." Má matka se usměje. Seděla v čele stolu s Katherine usazenou po její pravici.,, Děkuji ti Nickolasi jsi moc hodný. Můžeš jít. Desire posaď se." Nickolas přikývne a odejde. Znechuceně si sednu naproti Katherine.,, Zrovna jsem s tvou sestrou o něčem mluvila. O čempak jsme to spolu mluvili Katherine?" Katherine něco zamumlá a chytí  se za levou ruku.,, Ty jsi jí to neřekla Katherine? Tvá drahá sestřička se zasnoubila." Vykulím oči. Steve ji požádal o ruku?,, To nevadí. O něj se postaráme potom, nechci si tímto kazit večeři." Kouknu se na talíř přede mnou. Byl na nich těstovinový salát, můj oblíbený, ale přesto mě nějak přešla chuť.,, Copak Desire? Děje se něco?" V ten moment se ve mě něco zlomilo a já vypustila veškerý můj vztek.,, Jo něco se stalo! Zaprvé přestaň mi říkat Desire! Není to moje jméno a nesnáším to. Jestli chceš abych tě nenáviděla méně jestli to je vůbec možné tak mi laskavě začni říkat mým jménem! Zadruhé ty moc dobře víš co se stalo! Unesla jsi mě! A vydíráním jsi donutila mou sestru aby sem přišla taky! Co jsi to za matku? Je mi z tebe zle!" Zaječím a převrhnu talíř. Matka se na mě vyčítavě koukne. A jen pocítím jak mě nějaká síla stahuje zpátky do mojí židle.,, Takhle se s matkou nemluví Desire. Budu s tím něco muset udělat. Nebo by jsi snad chtěla aby se něco stalo tvým kamarádům?" Nic neřeknu a kouknu se do země.,, Hodná holka. Teď se najez." Poslechla jsem ji.,, Tak když už jste se konečně uklidnily řeknu vám proč jste tady. Jste tady protože sem patříte. Rodina patří k sobě." Katherine došlo, že chci protestovat a kopla mě pod stolem.,, Rozhodla jsem se, že konečně zmizíme z tohoto otřesného místa. A začneme konečně žít ten rodinný život, který si zasloužíme." Jedna neposedná slza mi stekla po tváři.,, Jen jim prosím neubližuj." Zašeptám.,, Neboj se Desire, slibuji, že tvým přátelům neublížím." Zvednu se od stolu.,, Není mi dobře, můžu už jít spát?" Zadržovala jsem slzy. Nedokážu si představit jak to zvládnu.,, Dobrá, Nickolasi odveď ji." Záhy se tu objevil Nickolas a odvedl mě do pokoje. Svalila jsem na postel. Tohle nedokážu...