Natasha

Má noční můra začala stejně jako ta předchozí. Všude byla tma a chlad.,, Rád tě zase vidím Natasho." Pozdravil mě Void.,, Co po mě pořád chceš? Dej mi pokoj!" Měla jsem strach. Co když chce ublížit El?,, Bojíš se, to se mi líbí." Poznamená a pořádně si mě prohlédne, bylo mi to dost nepříjemné.,, Nech mé přátelé na pokoji." Snažím se mu vyhrožovat.,, Jsi tak roztomilá Natasho, kdo by čekal, že něco tak smrtícího dokáže být tak sladké." Kouknu se do země. Nedokázala jsem se mu dál dívat do očí.,, Ovšem, kdybych nechal tvé přátele být, tak by to nebyla taková zábava." Zvednu pohled. Void mě pořád sledoval, jako by se mě každou chvíli chystal napadnout.,, Udělám cokoliv." On se zasmál.,, Neříkej něco tak neuváženého Natasho, mohla by jsi toho litovat.",, Nikdy nebudu litovat, toho co jsem udělala pro své přátele." Uznale se na mě koukl.,, Jsi mnohem odvážnější než jsme čekal. Ale pamatuj si Natasho, je jistá čára mezi odvahou a hloupostí." Nic jsem neřekla.,, Byl bych radši kdyby jsi mluvila, nemám rád ticho.",, A já nemám ráda, když někdo vyhrožuje mým přátelům." Znovu se zasmál.,, Ty jsi ale drzá, máš štěstí, že se mi to líbí." Chytí mě za ruku. Naskočí mi husí kůže. Jako by na mě sáhla mrtvola.,, Už jen pár dní a budeme se spolu i ve skutečnosti." S trhaným dechem jsem se probudila. Ležela jsem v posteli v mém hotelovém pokoji.,, Natasho, jsi v pořádku?" Vedle mě na posteli seděla paní Byersová a starostlivě na mě koukala.,, Já, já ani nevím." Byla jsem unavené, jako kdybych právě uběhla maraton.,, Natasho, vím, že tě něco trápí. Nerada bych to z tebe páčila násilím, ale pokud chceš můžeš se mi svěřit." Povzdechnu si. Nemůžu to v sobě tak dlouho dusit, musím se někomu svěřit.,, Už týden mě pronásleduje jedna a ta samá noční můra." Zarazím se. S nikým jsem o tom ještě nemluvila, tedy kromě Hoppera a El.,, O čem je?",, Nejdřív to bylo pořád stejné, byl tam jeden chlapec. A mluvil na mě, říkal, že se jednou naučím chaos milovat tak moc jako on." Paní Byersová mě soucitně objala okolo ramen.,, Jenže včera se ta noční můra, změnila. Neříkal jen tohle, povídal si se mnou a já mu mohla odpovídat. Řekl, že chce ublížit El. Mám strach, paní Byersová. Co když to myslel vážně? Nechci aby ubližoval mým přátelům.",, Neboj se Natasho. Bude to v pořádku. Určitě je to jen sen, možná to je z nervozity." Snaží se mě uklidnit. Najednou do pokoje vejde Hopper.,, Nerad vás vyrušuji, ale budeme muset jít.",, V pohodě. Převleču se a hned budeme moc vyrazit." A taky se tak stalo. Když jsme jeli taxíkem na místo kde jsem se měla potkat s matkou přestala jsem myslet na mou noční můru, ale na můj strach z vlastní matky. Když jsme vstoupili do oné kavárny už tam na mě čekala. K mému překvapení tam s ní byla i Miia. Musela jsem se držet abych tu mrchu neuškrtila na místě.,, Moc ráda tě zase vidím Desire." Posadím se ke stolu.,, Ráda bych řekla totéž, ale nerada lžu." Kysele se na ni usměju.,, Vypadá to, že si tady konečně někdo získal uznání matky. Jaké to je Mio?" Mia se zvedla ale matka ji stáhla za rukáv.,, Přejdeme k věci co po mě chceš?",, Chci to co chce každá matka, chci aby jsi se mnou odešla." Protočím oči.,, A já chci to co chce každá dcera, matku, která nechce zabít všechny na kterých mi záleží, ale asi nemůžeme mít všechno." Odvětím jí naštvaně. Matka se usměje.,, No tak Desire, copak by tvému chování asi řekl Will? Tak se jmenuje, že ano? Tvůj drahý přítel." Paní Byersová vedle mě ztuhla. Nedokázala jsem ten vztek už ovládat.,, Willa z toho laskavě vynech. Jestli jen pomyslíš na to , že by jsi mu někdy ublížila tak poznáš peklo.",, Uklidni se Desire. Červená ti moc nesedí." Hopper mě zatahá za rukáv a vrátí mě tak do reality.,, Pokud jsi chtěla jen tohle, tak nevím proč jsi mě sem táhla. Odpověď sama znáš." Kouknu se do země ve snaze uklidnit se.,, Desire, nechtěla by jsi být se svou matkou, se svou pravou matkou?" Matka si nezaujatě prohlédne paní Byersovou a Hoppera.,,Nejsi moje matka, já matku nemám ale mám otce a tím je Hopper." Moje matka se zatváří jako kdyby kousla do citrónu. Já se na ni sladce usměju.,, Budeš toho jednou litovat Desire.",, Neznáš mě dobře, kdyby jsi mě znala, věděla by jsi, že něčeho takového litovat nikdy nebudu." Mia se na mě naštvaně koukala, ale přesto měla v obličeji jistou úlevu, určitě neskákala radostí, když jí matka řekla, že mě chce zpátky.,, Když myslíš Desire, nebudu tě do ničeho tlačit." Nějak se mi těm jejím řečí nechtělo věřit.,, A pozdravuj Williama, jednou bych ho moc ráda potkala." Začal ve mě bublat vztek.,, Ujasníme si to slečno, jestli se jen pokusíš o cokoliv co by mému příteli nebo mým kamarádům mělo ublížit, tak shoříš na popel, stejně jako Holland." Pohraji s i plamínkem, který mi vycházel z prstů.,, Jasné? Super. Doufám, že už se spolu nikdy neuvidíme." Zvednu se od stolu. Hopper i paní Byersová mě následují.,, Chceš si o tom promluvit?" Zavrtím hlavou.,, Myslela jsem to vážně." Kouknu na Hoppera.,, Vážně jsi pro mě jako otec." Hopper se na mě usmál. A pro jednou jsme nechala všechny starosti být a užívala si tenhle moment. Jenže to jsem ještě netušila co na mě čeká až se vrátím do Hawkins.