„Přijde ti to jako dobrý nápad?" ptala se mě Reunn už snad po sté a já jí na to jen pokývala hlavou. „Přeci jen tam bude i Jordan..." zabručela a zadívala se mi do očí. „Já vím," snažila jsem se vypadat sebejistě, ale můj hlas tak rozhodně nezněl. Vím, že se o mě Reunn bojí, protože zjistila o Lucy a malé dcerce, a jelikož už viděla, co jsem udělala před pár dny, tuším, že si myslí, že to udělám znovu. „Máme tady ale ještě jeden takový menší problém..." objevil se u nás Harry a objal svoji přítelkyni. Zvědavě jsem pozvedla obočí a čekala na vysvětlení. „Pravděpodobně budeš muset být na pokoji s Jordanem," oznámila mi Reunn a nervózně si skousla spodní ret. „A nebo s Bett," dodala rychle a čekala na mojí reakci. Musela jsem se zhluboka nadechnout, abych nevyštěkla pár nepěkných nadávek. „Proč nemůžu být s tebou?" zeptala jsem se, i když jsem odpověď tak nějak znala. „Promiň, ale chtěla bych být s Harrym," odpověděla mi omluvně Reunn. Chápala jsem jí.

Chata, která sloužila jako hotel a ve které jsme měli bydlet, byla velká a hezky nadesignovaná. Horský vzduch se mi dostal do plic a výhled na řeku mezi horami při východu slunce mi připadl kouzelný. Na recepci jsem zjistila, že klíče od pokoje už má Jordan. Zamířila jsem tady s Reunn, Harrym a Florianem, který tam s Helen na nás čekali, do prvního patra. Nedobrovolně jsem se od skupinky oddělila a vešla do pokoje s číslem 7. Když jsem vešla, prvního, čeho jsem si všimla, byla manželská postel. Už teď lituji svého rozhodnutí sem jet...