Musela jsem jet za rodiči. Matka měla narozeniny a já na to úplně zapomněla. Prolétla jsem celý byt ve snaze, že najdu něco, co by jako dárek pro ni bylo přijatelné. Pohled mi nakonec padl na dvě věci - orchidej od Jordana a kniha od táty. Té květiny jsem se nemohla jen tak vzdát, ale na druhou stranu, co když máma pomáhala tátovi tu knihu vybírat a poznala by, že to to dárek pro mě? Nakonec jsem si povzdechla a nevzala ani jednu věc. Prostě jí bude pro jednou muset stačit jen bonboniéra a lahev vína.

„Kam zase jdeš?" křikl jsi a zatarasil mi cestu. „Moje matka má dnes narozeniny," vysvětlila jsem trochu příkřeji, než jsem s tebou mluvila obvykle. Chvíli jsi nic neříkal a díval ses za mě. Z ničeho nic jsi se rozpřáhl a uhodil mě. Vážně jsi mi právě teď dal facku? Po tváři mi stekla slza. Tohle bylo poprvé, cos mě uhodil.

Vztekle jsem tě odstrčila a v tuhle chvíli nedokázala normálně myslet. Popadla jsem klíčky od auta a peněženku a zabouchla jsem za sebou dveře. Cestou za rodiči jsem se zastavila v obchodě, abych koupila plánovaný dárek.

Ani ne o dvě hodiny později jsem přijížděla malé rodinné farmě. Zajela jsem do dvorku a jakmile jsem vystoupila, vrhl se na mě malý černý labrador. „Ahojky, Lulu," zasmála se a na chvíli zapomněla co se stalo doma. Po krátkém psím přivítáním jsem zamířila do známého domku, který byl kdysi mým domovem.