70.
V minulém zaměstnání jsme o sobotě zavírali ve 12 a pak uklízeli.
Jednou jsem dostal za úkol umýt zvenčí okna.
Tak jsem si v půl druhé stáhl rolety, otevřel dveře dokořán kvůli vyvětrání, vytáhl ven štafle a začal.
Najednou ke mně přišel chlap:
„Dobrej. Máte ještě otevřeno?“
Kouknul jsem na něj z výšky a odpověděl:
„Ne, měli jsme do 12.“
„Ale vždyť máte otevřené dveře.“ Nedal se chlápek a zvědavě nakukoval dovnitř.
„Protože uklízíme a dezinfikujeme. Tak kvůli větrání.“ odpověděl jsem a vystoupil na štaflích ještě výš.
„Ale jestliže máte otevřené dveře, tak můžu dovnitř a nakoupit si.“
„To těžko, pane. Když se podíváte pořádně, zjistíte, že máme prázdné pulty.“
„A to je takový problém jít do skladu a něco mi přinést?“
Povzdychl jsem si při zjištění, že kvůli tomu otravovi leštím jedno místo už pět minut.
„Lednice jsou zamčené, pokladny uzavřené a spočítané. Pokud si chcete nakoupit, budete muset jít jinam.“
Odpovědi se mi nedostalo, protože v tu chvíli vyšla ven vedoucí a tvářila se jako bůh pomsty.
„Prosím tě, co tady děláš takovou dobu? My chceme taky domů!“
Slezl jsem dolů, složil štafle a přesunul se k druhému oknu.
„Tady pán si chce nakoupit a nemůže pochopit, že už to nejde.“
„Tak ho pošli do prdele a dál si ho nevšímej. Je prostě ZAVŘENO.“
S tím odešla, aniž by o chlapa zavadila jediným pohledem.
Já v klidu umyl okno, slezl dolů a složil štafle. Chlap tam pořád stál a zíral dovnitř.
Když jsem ho požádal, aby mi uvolnil cestu, jakoby se probral z tranzu:
„Teda, takhle drzou prodavačku jsem neviděl. Zavolej mi vedoucí, ať si můžu stěžovat.“
„TOHLE byla vedoucí. Takže Vám přeji hodně štěstí se stížností. Nashledanou.“
Protáhl jsem se kolem něj (asi jsem ho třískl těma štaflema, ale ani nemukl) a zavolal na kolegyni, ať zavře a zamkne.
Učinila tak a nikdo jsme už nereagovali na chlapa, který začal na dveře klepat.
Když jsme po půl hodině odcházeli, já šel na pivo, zatímco zbytek jel domů.
Jak jsem se dostal na dohled, nedalo mi to a otočil jsem se k našemu krámu...
Chlap tam stále stál a zjevně i pořád klepal...
***
V neděli bylo zavřeno a když jsem přišel v pondělí na odpolední, vedoucí mi s úsměvem sdělila, že na nás dva byla podána stížnost až ke generálnímu řediteli.
Bylo nám doporučeno, abychom se příště vyvarovali ostrých slov a s podobnými lidmi se raději nevybavovali.
*****************************
Tuhle historku jsem si schovával na nějaké hezké číslo a 70 je dle mého názoru dost pěkné xD
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top