56.
Včera jsem se "slušně" chytnul s jedním starším zákazníkem. Pro ty, k četli přezdívky v druhém dílu, jednalo se o Sleponě.
Jde o to, že každé ráno přivazujeme řetězem ke sloupu před obchodem oboustrannou reklamní ceduli na kolečkách. Ta zacvakneme, aby nám neujela.
No a pán pokaždé, když přijde, ceduli násilím odstrčí, aby si mohl přivázat psa. Kolikrát i ten pes po ní skáče.
Už několikrát jsem mu řekl, ať s ní nešoupe, ale jemu je to jedno.
Dneska kolečko upadlo, protože strhl závit.
Dostal jsem radu, ať si ceduli opřeme o zeď, že tam nebude nikomu překážet a že to stejně nikdo nečte.
Pak mi vysvětlil, že to kolečko je stejně na hovno, protože je urvané a že si to máme opravit.
Že on je zámečník a že tomu rozumí.
A že psa tam bude přivazovat dál a že my se můžeme klidně zbláznit.
No, štěkali jsme po sobě, že nás bylo slyšet i přes Penny.
Ale to jen proto, že je nahluchlý a já musel zvýšit hlas, aby mě vůbec slyšel.
Každopádně si nakoupil i přes to, že máme strašně vysoké ceny a nemáme pravidelně v akci Eidam.
Když odcházel, řekl jsem mu, ať tu ceduli, která byla od jeho příchodu spadlá, laskavě aspoň srovná.
Kupodivu to udělal a kolečko přišrouboval. I když je to k ničemu.
Až zase přijde, znovu ho urve...
Každopádně mi celá situace celkem zvedla náladu xD
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top