193.
V uzeninách
Zákaznice:
„Chtěla bych smažené rybky. Posledně byly výborné.“
Prodavač:
„Eh? Co že to?“
Zákaznice:
„Ty kousky smažené ryby. To je asi losos, ne? Je to sice bílé maso, ale chutná jako losos.“
Prodavač:
„Promiňte, ale my smažené ryby neprodáváme. To jste asi koupila jinde.“
Zákaznice:
„Jste jediné řeznictví, kam chodím. Takže?“
Prodavač:
„Takže, nevím o čem mluvíte. Víte, co? Ukažte mi to.“
Zákaznice:
„No, blbá nejsem. Támhle v těch miskách. Máte pikantní a nepikantní.“
Prodavač:
„Áha. To jsou smažené kuřecí filety.“
Zákaznice:
„No!“
Prodavač:
„Kuřecí filety. Kuřecí mini řízečky.“
Zákaznice:
„No!“
Prodavač:
„Kuře je drůbež. Miminko od slepice.“
Zákaznice:
„Takže to není losos? Ani žádná jiná ryba?“
Prodavač:
„Ne, je to kuře.“
Zákaznice:
„Fuj! Já kuřecí nejím. Je hnusné.“
Prodavač:
„Tak si kupte ty řízečky, ty Vám chutnali.“
Zákaznice:
„Protože jsem myslela, že je to ryba. Fuj, kuře.“
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top